Kubuntu II. - Konfigurace desktopového prostředí

V minulém díle jsme si vysvětlili co je Kubuntu, kde jej získat a také jsme si ho úspěšně nainstalovali. Kdo měl potřebu mohl si ještě vytvořit nové uživatelské účty. V dnešním díle se podíváme jak naše nové prostředí vlastně funguje, co jsou to plasmoidy a na velmi užitečné stránky www.kde.org.

18.5.2011 00:00 | Jakub Petružálek | Články autora | přečteno 17372×

Jak KDE vlastně funguje

Prostředí plochy KDE funguje na první pohled víceméně stejně jako ostatní Linuxová prostředí, či prostředí ve Windows. Na obrázku vidíte to jak systém po instalaci vypadá, s tím rozdílem že mám v tray liště (lišta s aplikacemi běžícími na pozadí vpravo u hodin) ještě hudební přehrávač a zálohovací program. K těmto aplikacím se určitě dostaneme později.

Jinak vše vypadá na první pohled normálně, plocha bez ikon a v dolní liště nalevo nabídka K, která se používá úplně stejně jako nabídka Start v MS Windows, s tím rozdílem že je asi sto milionkrát přehlednější, posuďte sami.

Pro lidi zvyklé hledat ikonu Tento počítač, slouží ikona Můj počítač v nabídce K, kde je zobrazeno asi tak všechno co by bylo zobrazeno v Tento počítač. Skrz nabídku K můžete spouštět všechny instalované aplikace (malou výjimku zde tvoří hry, jejichž výrobci netvoří spouštěče, takové hry si z nabídky nespustíte).

Lišta Tray

Tray lišta je řada ikon symbolizující programy běžící na pozadí, jejichž seznam najdete na spodní liště u hodin. Malé „i“ symbolizuje informace o systému. V případě že budete něco kopírovat či mazat, ať už v běžném správci souborů (Dolphin) nebo pomocí KDE náhrady známé aplikace Total Commander (ke které se snad také dostaneme), vždy bude stav akce zobrazen pod touto ikonou. Většinou jen na začátku a na konci akce, ale kliknutím na i se vám znovu zobrazí v bublině průběžné informace o akcích a budou zobrazeny buď do dokončení nebo dokud opět nekliknete na ikonu „i“.

Ikona nůžek symbolizuje novou verzi starého a dnes již nepoužívaného programu Klipper, který si pamatoval poslední věci které jste kopírovaly do schránky, toto je jeho přímá integrace do systému. Pokud na ikonu nůžek kliknete, uvidíte poslední věci které jste zadávali do schránky, seznam se nevymaže ani po vypnutí počítače.

Reproduktorem se ovládá hlasitost, dá se zde také pomocí tlačítka spustit směšovač (Mixer), kde se dají nastavit vstupy, výstupy a hlasitosti pro audio.

Zvláštní ikona mezi reproduktorem a baterií je ikona pro komunikaci s bluetooth zařízeními. Vy ji vidět nemusíte, ale já jelikož mám systém na notebooku s bluetooth a mám puštěnou bezdrátovou komunikaci vidím bluetooth adaptér už od prvního spuštění. Velmi slušně funguje pro posílání a přijímání souborů a umí velmi rychle a intuitivně spárovat telefony. Jeho ovládání je velmi jednoduché a myslím že nepotřebuje žádné komentáře.

Ikona baterie bude opět zobrazena pouze u notebooků a slouží k nastavování úspornosti běhu počítače. Systém KDE používá profily, které se dají pojmenovat a můžete si zde nastavit své nároky pro běh pc (já mám např. u Performance všechno spuštěno na maximální výkon, kdežto u Powersave běží jen jedno jádro a display svítí cca na 70%). Lze také nastavit jaký profil se má automaticky spustit při které akci (baterie dosáhla 20% kapacity, síťový adaptér připojen, síťový adaptér odpojen). Nastavení pro baterii najdete v nabídce K, Nastavení systému a dole ve skupině Hardware stačí kliknout na Správa napájení.

Po kliknutí na ikonu baterie si tedy můžete zvolit aktuální profil pro správu napájení, nastavit si podsvětlení, případně počítač uspat, či přenastavit profily.

Další vedle baterie je monitor připojení k internetu. Já se doma na notebooku připojuji přes wifi, to je symbolizováno vlnkami. Pokud budete připojeni kabelem, bude tam zásuvka. Tento malý šikovný nástroj vám pomůže díky svému jednoduchému ovládání nastavit připojení podle vašich potřeb. Pohodlná je i možnost ukládat si bezpečnostní hesla pro různé přístupové body.

Poslední malá šipka nahoru mezi ikonami funguje stejně jako šipka v tray liště Windows – jsou tam skryté ikony. Osobně tam mám Korganizer démon upomínek (užitečný program KDE hlavně pro mobilní využití, kterému se snad ještě budeme věnovat), tiskový applet, který se automaticky odkryje ve chvíli kdy je připojena tiskárna a Upozornění na zařízení – další doplněk, který se zobrazí v tray liště ve chvíli kdy připojíte zařízení jako jsou flash disky, externí disky, či vložíte do mechaniky CD-ROM. Applet umožňuje jak rychle otevřít obsah zařízení tak jej odpojit/vysunout.

Další standardní součást panelu jsou digitální hodiny. V základu jsou nastavené aby ukazovaly i datum, vše lze nastavit pomocí pravého tlačítka. Jako poslední je indikátor virtuální ploch o kterém se zmíním níže a tlačítko plasma, o kterém bude také řeč.

Virtuální plochy

Na GNU/Linuxu se staly velmi populární virtuální plochy, které nechybí snad v žádném okenním manažeru. KDE je samozřejmě také používá a ještě má další nástroje které jejich funkce rozšiřují.

Virtuální plochy slouží k usnadnění používání počítače a jednodušší orientaci ve spuštěných aplikacích. Základní myšlenkou je že budete mít na jedné ploše aplikace sloužící k jedné činnosti, např. jednu plochu pro internet, jednu plochu pro práci, jednu pro kancelář... Počet virtuálních ploch se dá nastavit pravým kliknutím na přepínač ploch a kliknutím na volbu Nastavení 'přepínač ploch'.

Mezi virtuálními plochami se dá přepínat buď kliknutím na příslušnou plochu, nebo klávesovou kombinací ctrl+Fx kde Fx je klávesa F s příslušným číslem plochy. Přepínání na klávesnici je mnohem rychlejší, zvláště pokud při práci hodně píšete, nebo dokonce nepoužíváte myš, ale touchpad, nebo trackpoint jako já.

První volba Zobrazit text vám pomůže virtuální plochy od sebe rozeznat. Volba číslo plochy je asi nejrozumnější, pokud máte potřebu od sebe plochy ve schématu rozeznávat, zvláště pokud se orientujete podle čísel. Volba Název plochy je vhodná spíše pokud je přepínač ploch větší (např. není v liště ale na ploše) a jeho políčka jsou větší (dost velká pro čitelný název). Jak toho docílit si ukážeme níže. Osobně používám volbu žádný text.

Další nastavitelná věc je počet řádků. Jedná se o počet řádků ve kterém budou zobrazeny plochy v přepínači. Proto záleží hlavně na tom kde ho máte umístěný. Pokud ho máte na ploše a je široký, můžete mít klidně větší množství ploch v jednom řádku. Případně můžete přepínač úplně odstranit a přesto plochy používat, ale to se mi osvědčilo jen na balamucení profesorů na střední škole.

Poslední volba – Výběr aktuální plochy říká co se stane když kliknete v přepínači na plochu na které zrovna teď jste. Já mám volbu nedělat nic. Užitečná volba může být zobrazit přístrojovou desku, o které si také řekneme za chvíli.

Ve skupině Virtuální plochy si můžete nakonfigurovat počet ploch a také si je pojmenovat, pokud chcete.

V dřívějších verzích KDE, včetně předchozích verzích KDE4 bylo potřeba zaškrtnout volbu „zobrazovat v liště úlohy pouze z jedné plochy“, jinak jste vždy v pruhu úloh viděli všechny spuštěné aplikace a ne jen aplikace z aktuální plochy. Tuhle volbu každopádně v nové verzi najít nemohu a vidím všude pouze úlohy z aktuálních ploch, nejspíše se to stalo defaultem v systému.

Nastavení tapety plochy

Nastavit tapetu plochy je stejně jednoduché jako ve Windows v případě získávání nových tapet dokonce jednodušší, stačí kliknout pravým tlačítkem kdekoliv na ploše a vybrat volbu „Nastavit 'Desktop'“.

Jako první můžete vybrat typ. Standardně je nastavena volba Image (jen obrázek). Ten můžete zvolit ze seznamu níže nebo pomocí tlačítka „otevřít“ najít nějakou vhodnou tapetu z vašeho počítače.

Velmi pohodlnou možností je také tlačítko získat nové tapety.

Stačí na něj kliknout a v mžiku se vám z internetu stáhnou miniatury aktuálních tapet na pozadí a jejich popisky. V případě že se vám některé z tapet líbí, klikněte na tlačítko „instalovat“. To se po krátkém stahování změní na „odinstalovat“ a tapeta vám přibude do seznamu který je vidět na obrázku výše. Po té si stačí jen vybrat a kliknout na „Použít“ nebo „Ok“.

Jako další typ si můžete zvolit jednoduchou barvu – vyberete si barvu z barevného spektra. A poslední je Slideshow. V tomto případě si vyberete složku (nebo složky) které budou sloužit jako zdroje pro obrázky a nastavíte čas ve kterém se budou měnit. Skupiny Aktivita a Činnosti myši nás zatím zajímat nemusí.

Pracovní plocha Plasma a Plasmoidy

Pracovní plocha plasma a plasmoidy jsou jednou z největších novinek a zároveň největších předností a pokroků v KDE. Plocha ve starém KDE 3 a starších byla mnohem méně přizpůsobitelná než je tomu dnes. Mohli jste si nastavit tapetu, umístění lišty, ikony na plochu a to bylo v podstatě vše. V případě že jste chtěli „nějakou vychytávku na plochu“ museli jste to řešit pomocí složitých externích aplikací.

S novým KDE 4 přišla veliká inovace – plocha byla pojata jako jeden velký kontejner do kterého lze umísťovat malé aplikace (z jiných prostředí a aplikací známé jako widgety) – plasmoidy.

Již při instalaci jste si mohli jednoho widgetu všimnout. Pokud jste spouštěli systém z CD, na ploše byl plasmoid pohled na plochu, ve kterém byla ikona pro instalaci.

Po instalaci jsme si ukazovali dolní panel - nabídku K a tray lištu. Nabídka K, lišta s běžícími aplikacemi, tray lišta, přepínač ploch, ani hodiny nejsou nic jiného než widgety, které nutně nemusí být v dolním panelu. I samotný panel se chová jako plasmoid (ačkoliv není v nabídce) a můžete ji snadno odebrat nebo přemístit.

Plasmoidů je opravdu velké množství už v základní instalaci Kubuntu, nehledě na to že se dají další získávat úplně stejným způsobem jako tapety.

Pro práci s plasmoidy musíte nejdřív kliknout pravým tlačítkem někam na plochu a vybrat volbu „odemknout widgety“.

Poté další kliknutí pravým tlačítkem na plochu a tentokrát volba „Přidat widgety“. V dolní části plochy se vám zobrazí nabídka s plasmoidy (widgety) všech možných funkcí, na plochu je umístíte jednoduchým přetažením. Potom (v případě že máte stále odemčené widgety) můžete nastavit jejich velikost, natočení, i udělat případná nastavení přímo u konkrétních widgetů (např. zadat přihlašovací údaje k emailu do programu který kontroluje nové zprávy na emailu. Všimněte si také tlačítka „Získat nové widgety“. V případě že vám základní nabídka nestačí, zde si můžete vyhledat další užitečné widgety. Nabídka na obrázku není celá, v seznamu se dá pohybovat šipkami po stranách seznamu. Nyní si projdeme většinu funkčnějších a užitečnějších widgetů, které jsou v základní instalaci Kubuntu 10.10.

Přehledem plasmoidů tento díl končí. V příštím díle se můžete těšit na nastavení motivu přihlašovací obrazovky, nastavení motivu pro nabíhání systému, případné řešení problémů a také různé možnosti nastavení vzhledu operačního systému za použití motivů vzhledu a widgetů. Také nebude chybět instalace a nastavení v poslední době velmi populárního programu Cairo-dock.

Verze pro tisk