ARCHIV

Hugin – úvod a pořízení fotografií

Panorama je jednou z nejzajímavějších částí fotografie, i přes to se však moc nepoužívá. V tomto článku postupně projdeme celý proces slepení panoramata. Od pořízení fotografií, po jejich složení do výsledného panoramatu.

27.6.2011 00:00 | Jan Karásek | Články autora | přečteno 7289×

Úvod

Pokud rádi fotíte, tak vás asi někdy napadlo, jak vytvořit panorama. To se budu snažit v tomto článku co nejlépe vysvětlit. Budu popisovat, co je to panorama, jak vzniká a přispěji pár radami, jak vyfotit podkladové snímky. V druhé části článku je podrobně popsaný celý postup samotného vytvoření panoramatu v programu Hugin.

Co je to panorama?

Panorama je typ fotografie, která zachycuje velký úhel pohledu. Tento formát fotografie je v poslední době velmi oblíbený, neboť zachycuje scénu podobně jako lidské oko. Panorama můžeme vytvořit pomocí více způsobů:

• Oříznutím širokoúhlé fotografie ze shora a zdola („nepravé panorama“).

• Použitím speciálních filmových fotoaparátů.

• Vyfocením několika záběrů a následným složením do výsledného panorama („pravé panorama“).

V tomto seriálu se budeme zabývat třetí možností. Budeme tedy skládat fotografie do jednoho výsledného snímku. Konkrétně jej budeme skládat v programu Hugin, ve kterém lze velmi jednoduše poskládat velmi dobré panorama.

Hlavní rozdíl mezi panoramatem vytvořeným oříznutím jedné širokoúhlé fotografie a panoramatem poskládaným z více snímků je kvalita výsledné fotografie.  Pokud si budete panorama chtít vytisknout např. na zeď, tak při vytisknutí nepravého panoramatu velkého formátu budou vidět pixely, ale pokud vytiskneme stejné panorama poskládané z více snímků, tak žádné pixely neuvidíme. Můžete dosáhnout fotografie například o velikosti 12000x2500 pixelů.

Jak vzniká složené panorama

Složené panorama vzniká složením několika snímků, které se navzájem překrývají.

Na uvedeném obrázku vidíte tři podkladové snímky.

Zde můžete vidět složené panorama ze tří podkladových snímků s překrytím přibližně 50%. Na prvním snímku jsem musel použít korekci expozice.

Jak vyfotit podkladové snímky pro panorama

Čím vyfotit podkladové snímky?

Prvně si položíme otázku: Čím vyfotit panorama? Digitálním kompaktem/zrcadlovkou nebo klasickým kinofilmovým fotoaparátem?“. Odpověď je složitější. Pokud bychom srovnávali digitální kompakt s dobrým kinofilmovým, tak podle kvality vyjde lépe kinofilm. Problém je v tom, že bychom museli film nechat oskenovat, upravit (zejména vyretušovat) a potom pokračovali stejně jako s digitálními fotografiemi. Proto je běžně lepší fotit digitálním kompaktem/zrcadlovkou.

Jak vyfotit podkladové snímky

Naprosto nejdůležitější je, aby  byl rovný horizont, jinak lze výslednou fotografii jen těžko poskládat. Proto je velmi dobře používat stativ s vodováhou (nejlépe externí do sáněk blesku). Při fotografování panoramat strávíte také méně času upravováním a zachytíte vetší úhel pohledu.

Podkladové snímky je dobré fotit na manuální režim nebo na režim „panorama“ (pokud jej váš fotoaparát umožňuje). Foťte všechny podkladové snímky ve stejném nastavení nebo pouze upravte korekci expozice tak, aby měly snímky co nejpodobnější úroveň jasu.

Optimální překrytí snímků

Optimální překrytí snímků záleží na konkrétní situaci, ale není dobře aby bylo překrytí snímků menší než 10%. Asi nejnáročnější je na překrytí fotografování panoramatu „pláže“. Vlny se neustále pohybují, proto je potřeba překrytí více než 50%, stejné to je i na dalších pohybujících se objektech (lidé, zvířata …). Po vytvoření se může stát, že bude nějaká osoba dvakrát na jednom panoramatu. Pokud tomu nepomůže předejít ani velké překrytí, tak je potřeba osobu vyretušovat např.  Gimpu.

Formát panorama:

Nezapomeňte také, že lze panorama skládat i „na výšku“. Na některé záběry je takové panorama velmi vhodné, například na skály, vysoké budovy, …

„Skládání“ panorama

Program Hugin si nainstalujte z repositářů své distribuce nebo si stáhněte instalační soubor (například ze stránek programu: http://hugin.sourceforge.net/download/).

Program v Ubuntu spustíte: Aplikace => Grafika => Hugin pro skládání panoramat.

Klikneme na „Nahrát obrázky...“.

Otevře se nám okno, ve kterém si vybereme vybrané fotografie (pokud vybíráte více zároveň tak použijte „shift“).

Dále klikneme na tlačítko „zarovnat“. Tím se spustí algoritmy, které najdou kontrolní body. Podle kontrolních bodů potom program fotografie zarovná a my je můžeme „slepit“ dohromady.

Právě probíhá vyhledávání kontrolních bodů...

Po ukončení zarovnání se objeví „rychlý náhled panoramatu“. Pomocí něho si můžete udělat již základní představu o tom, jak bude výsledné panorama vypadat. Toto okno zavřeme.

Tím se vrátíme na základní obrazovku. Klikneme na „Kontrolní body“.

Vidíme dva rámce, v každém je jeden snímek. Lišta nad snímkem ukazuje, jestli bylo vyhledáno dostatečné množství snímků a také o jaký snímek se jedná. Snímky nastavíme tak, aby se jednalo o dva sousední. Nejlepších výsledků dosáhneme, pokud budou kontrolní body rozloženy do všech částí fotografie. Na uvedeném obrázku vidíme, že nejsou body správně rozloženy. Proto si je musíme přidat. Uděláme to tak, že klikneme myší na vybrané místo na fotografii (toto místo musí být dostatečně kontrastní), já jsem vybral věž poutního kostela.

Program se automaticky pokusí najít vybrané místo na druhém obrázku. Pokud tak neučiní, tak jej musíme najít sami. Vidíme-li bod, který se nachází například na mraku nebo jiném pohyblivém objektu, tak bychom jej měli odstranit. Toho dosáhneme tak, že bod vybere v seznamu pod obrázky a klikneme na „smazat“.

Budeme pokračovat záložkou „slepovač“. Zde si můžeme vybrat parametry výsledné fotografie. My postupně klikneme na „spočítat zorné pole“, „vypočítat optimální velikost“. Tím se nám vytvoří fotografie optimálních rozměrů. Další otázkou je námi požadovaná kvalita výsledného snímku. Tu můžeme vybrat pomocí typu výsledného souboru. Pro nižší kvalitu bude postačovat soubor JPG, pokud chcete vyšší kvalitu, tak využijte například formátu TIFF, ten je podle mého velmi dobrý. Dobré je také zvolit některý typ komprese, já využívám kompresi typu LZW. Pokud bychom ji nepoužili, tak bude mít výsledný soubor velikost stovek MB. S využitím komprese bude většinou menší než 50 MB.

Teď se opět vrátíme do záložky „pomocník“. V tuto chvíli doporučuji si projekt uložit. Dále klikneme na „vytvořit panorama“.

Vybereme si místo uložení. Objeví se okno, ve kterém probíhají algoritmy, které zajišťují „slepení“ výsledného panoramatu.

Nyní se můžeme podívat na výsledný snímek. Vypadá takto:

Vidíme, že panorama ještě není upraveno. Panorama je potřeba oříznout a provést další základní úpravy.

Závěr

Postupně jsme si poskládali vlastní panorama, které si můžeme nechat vytisknout a následně zarámovat. Postupným používáním programu Hugin zjistíte, že obsahuje i další užitečné funkce. V tomto článku jsou popisovány pouze ty nejdůležitější.

Kvalitu výstupu v plném rozlišení z programu Hugin mohou čtenáři posoudit na obrázcích z přiložených odkazů(12MB, 28MB):



Tato panoramata je možné publikovat pod licencí Creative Commons BY-NC-ND (Uveďte autora – Nevyužívejte komerčně – Nezasahujte do díla).

Verze pro tisk

DISKUZE Zkušenosti začátečníka 29.6.2011 13:30 Martin Štrobl Re: Zkušenosti začátečníka 30.6.2011 15:21 mhepp aktualnost 1.7.2011 09:07 Lukas "stativ" Jirkovsky Zobrazit označené Zobrazit vše Příspívat do diskuze mohou pouze registrovaní uživatelé.