ARCHIV

Ruby IV.

Vítám Vás u dalšího dílu Ruby. Dnes se dozvíte, jak se vytvářejí metody a ukážeme si jejich využití.

12.2.2012 21:00 | Jakub Lares | Články autora | přečteno 6300×

Metody

Co to vůbec metoda je? Metoda je v podstatě zabalený kus kódu do jednoho celku (metody), kterou když zavoláme, tak se kód obsažený v metodě spustí. Někdo může znát metody pod pojmem funkce. K čemu vůbec metody jsou? Metody se používají, když máme v programu opakující se činnost. Například budeme chtít opakovaně generovat nějaký složitější text. Proto si uděláme metodu, na toto vypisování. Pokud si to někdo nedokáže představit, ukážeme si to později na příkladu. Máme 3 základní problémy, které se v programech objevují, pokud někdo neumí používat metody. Neúměrná velikost zdrojového kódu. S tím souvisí nepřehlednost, a pokud chceme něco v programu poupravit, tak to musíme udělat na více místech.

Definování metod

Metody se vytváří pomocí příkazu def jméno_metody, poté blok příkazů a ukončení bloku pomocí příkazu end.

def pozdrav
puts "ahoj"  
end

Nadefinovali jsme si metodu Pozdrav, která nám vypíše „ahoj“, pokud tento kus kódu spustíme, nic se nestane. Pro spuštění metody, ji totiž musíme zavolat. Existují také programy, které se skládají pouze z metod a nic jiného nedělají, takovýmto programům říkáme knihovny.

Volání metod

Metody voláme velice jednoduše, napíšeme pouze jejich jméno.

def pozdrav
puts "ahoj"  
end
puts "Prvni volani"
pozdrav
puts "Muzu si ji zavolat kolikrat chci"
pozdrav
pozdrav

Výstup

Prvni volani
ahoj
Muzu si ji zavolat kolikrat chci
ahoj
ahoj

Nesmíme zapomenout na to, že metodu musíme nejdříve nadefinovat a poté ji můžeme zavolat.

Předávání parametrů

Většinou se metodám předávají data (parametry), která zpracovávají. Abychom mohli metodě předat parametr, musíme si nadefinovat proměnné, do které se data uloží. Nadefinování metody bude vypadat takto: Def jméno_metody (parametr1, parametr2, parametr3) a zase zakončení slovíčkem end.

def pozdrav (jmeno)
puts "Ahoj, ty jsi #{jmeno}?"
end
pozdrav("Jakub")
a = "Martin"
pozdrav(a) #Muzeme predavat i promenne

výstup

Ahoj, ty jsi Jakub?
Ahoj, ty jsi Martin?

Jak vidíme na příkladu, metoda se volá úplně stejně, ale do závorek napíšeme parametr, který předáváme. Pokud je parametrů víc, akorát je oddělíme čárkou

Návratová hodnota

Spolu s parametry využívají metody také návratové hodnoty. Například máme metodu, která něco počítá, a potřebujeme z ní dostat výsledek ven z metody. K tomu slouží příkaz return.

def scitani (a,b,c)
vysledek = a
vysledek = vysledek + b
vysledek += c #Je to to samé jako vyseled = vysledek + c
return vysledek
end

vypocet = scitani(1,2,3)
puts vypocet

výstup

6

Na příkladu vidíme nadefinování metody se 3 parametry. Poté kus kódu, který nám parametry zpracovává a poté vrácení zpracovaného výsledku. Poté si zavoláme metodu s parametry a to co se nám vrátí pomocí return, se uloží do proměnné výpočet. Když slovíčko return zapomenete, Ruby si s tím i přesto poradí a automaticky vrátí poslední použitou proměnou, do které se něco ukládá. Takže pokud s příkladu smažeme return výsledek i přesto nám to vrátí, to co v tomto případě chceme. Nedoporučuji se na toto spoléhat a vždy příkaz return používat.

Lokální proměnné

Proměnné které používáme v metodách, jsou takzvané lokální proměnné a nemůžeme je tedy použít nikde jinde v kódu, pouze v metodě, to je taky jeden z důvodů proč se používá příkaz return.

def testovani
tester = "Ahoj"  
end
testovani
puts tester

výstup

Neznama promenna tester

Kdyby se tedy jmenovali proměnná v metodě a mimo ní stejně, nemají na sebe vůbec žádný vliv

tester = "Cau"
def testovani
tester = "Ahoj"  
end
testovani
puts tester  

výstup

Cau

A ještě jedna věc kterou bychom si měli pamatovat. Pokud pošleme nějaká data jako parametr do metody a potom ty data měníme, mimo metodu zůstanou nezměněna. Parametr se chová jako nová proměnná. Pro lepší pochopení příklad.

def test(a)
a = "ahoj"  
end
b = "cau"
test(b)
puts b

výstup

cau

Příklad

Nyní si ukážeme příklad, na které je vidět použití metod a proč jsme se je vlastně učili. Program je v podstatě zkouška, jak umí kdo počítat. Ukazuje příklady a ptá se na výsledky. Pokud odpovíme dobře, přičte se nám bod. Musíme tedy ptaní se několikrát opakovat.

puts "Dobry den, vitejte v testu z matematiky."

points = 0

puts "Kolik je 1+1?"
answer = gets.strip
if answer.to_i == 2
  puts "Spravne!"
  points = points + 1
else
  puts "Chyba! Spravna odpoved je 2."
end

puts "Kolik je 3+4?"
answer = gets.strip
if answer.to_i == 7
  puts "Spravne!"
  points = points + 1
else
  puts "Chyba! Spravna odpoved je 7."
end

puts "Kolik je 7+8?"
answer = gets.strip
if answer.to_i == 15
  puts "Spravne!"
  points = points + 1
else
  puts "Chyba! Spravna odpoved je 15."
end

puts "Kolik je 1+3?"
answer = gets.strip
if answer.to_i == 4
  puts "Spravne!"
  points = points + 1
else
  puts "Chyba! Spravna odpoved je 4."
end

puts "Diky za ucast v testu. Vase skore: #{points}b"

výstup

Dobry den, vitejte v testu z matematiky.
Kolik je 1+1?
3
Chyba! Spravna odpoved je 2.
Kolik je 3+4?
7
Spravne!
Kolik je 7+8?
15
Spravne!
Kolik je 1+3?
4
Spravne!
Diky za ucast v testu. Vase skore: 3b

Vidíme, že se nám část kódu opakuje, konkrétně kladení dotazu a kontrolování výsledku. Nyní následuje příklad, elegantnějším řešením pomocí metod.

def ask(a,b)
  puts "Kolik je #{a} + #{b}?"
  result = a + b
  answer = gets.strip
  if answer.to_i == result
    puts "Spravne!"
    return true
  else
    puts "Chyba! Spravna odpoved je #{result}."
    return false
  end
end

puts "Dobry den, vitejte v testu z matematiky."

points = 0

points = points + 1 if ask(1,1)
points = points + 1 if ask(3,4)
points = points + 1 if ask(7,8)
points = points + 1 if ask(1,3)

puts "Diky za ucast v testu. Vase skore: #{points}b"

výstup

Je totožný jako u předchozího příkladu.

Jak vidíme funkce programu je naprosto totožná, ale kód je o polovinu kratší a mnohem přehlednější. A lehce si můžeme předělat tento program na násobení oproti předchozímu příkladu, kde by jsme museli přepisovat na mnoha místech.

Závěr

Dneska jsme si tedy ukázali, jak se používají metody a k čemu slouží. Příště si už ukážeme objektově orientované programování v Ruby. Nadefinujeme si vlastní třídy, řekneme si jak se chovají proměnně ve třídách a mnoho dalšího.

Verze pro tisk