Uložené procedury jsou jednou z věcí, kterou se liší "malé" databáze od "velkých" a spousta lidí si myslí, že MySQL nic takového nepodporuje. To byla pravda až do čtyřkových verzí MySQL; od verze 5.0 jsou uložené procedury normálně ve výbavě tohoto databázového systému. Takže pozor, všechno co dnes budu popisovat platí až od verze 5.0 databáze. A pokud si to budete chtít vyzkoušet, měli byste si "pětku" nainstalovat.

Uložené procedury

Nejprve malá poznámka k instalaci MySQL 5. V době psaní tohoto článku existuje ke stažení release candidate 5.0.13 MySQL. Release candidate verze nejsou připraveny pro ostré nasazení a proto byste je měli instalovat pouze ke zkušebním účelům. Instalace pětky by nicméně měla být velmi podobná jako u předchozích verzí, takže by měly jít využít poznatky z dílů o instalaci (první, druhý). Je potřeba rovněž zmínit se o tom, že současná existence více MySQL serverů na jednom stroji vyžaduje trochu konfigurace, takže pokud se chystáte něco takového udělat, ujistěte se, že to zvládnete. Například je důležité, aby každý z více současně existujících serverů naslouchal na jiném portu, takže do příslušného konfiguračního souboru (my.cnf na Linuxu, my.ini na Windows) bude zapotřebí napsat něco jako:

Více o konfiguračních souborech se dočtete zde, nyní ale zpět k uloženým procedurám.

Definice

Uložená procedura je sada příkazů SQL, které jsou:

• Uložené na serveru
• Zkompilované pro rychlejší použití

Proč se k něčemu takovému tvůrci DBMS a jejich uživatelé vůbec uchylují? Jedním důvodem je fakt, že některé databázové operace se neustále opakují. Pokud je taková databázová operace provedena jako dávka na serveru, nemusejí se jednotlivé příkazy (kterých klidně mohou být desítky) vypisovat pokaždé, když je chcete provést. Hodně vzdáleně se to může podobat filozofii maker ve vašem (doufám) oblíbeném OpenOffice.org writeru - takže je to jednoduché, protože sada příkazů je provedena najednou.

Dalším dobrým důvodem pro zavedení uložených procedur je jistá unifikace požadavků od jednotlivých klientů. Jestliže chce několik databázových klientů vykonávat stejnou (nebo hodně podobnou) práci, bude pro ně příjemné zjištění, že něco takového již server "umí" díky uložené proceduře, kterou má k dispozici.

Uložené procedury rovněž mohou podstatným způsobem ulehčovat správu databázových aplikací. Mějme jako příklad server, který ukládá a zpracovává data. Pokud to celé poběží pomocí uložených procedur, mohou se shodným způsobem vůči databázi chovat klienti pocházející z nejrůznějšího prostředí - desktopová aplikace napsaná v Javě, webový klient v PHP nebo třebas vzdálený server, který s tím "naším" komunikuje. Jestliže je potřeba uloženou proceduru upravit (nebo opravit), může se to udělat na jednom místě a tato změna je ihned použitelný pro všechny aplikace, které s databází komunikují.

Dalším významným rysem uložených procedur je to, že přispívají k zabezpečení serveru (respektive mohou to dělat, pokud jsou dobře napsány). Když mluvíme o bezpečnosti v souvislosti s uloženými procedurami, můžeme mít na mysli dvě věci:

1. Procedury mohou být v databázových systémech nastaveny tak, že je smí spouštět pouze někdo
2. Procedury mohou samy kontrolovat počet, typ, velikost a některé jiné charakteristiky parametrů, jež jsou jim posílány. To je v praxi velmi významné, protože to umožňuje vyhnout se fenoménu SQL injection.
   

Je ale zajímavé, že ani jeden z uvedených argumentů není pro nasazení uložených procedur ten nejvýznamnější. Zdaleka nejdůležitějším argumentem pro nasazení uložených procedur na server bývá to, že jsou obecně schopny běžet rychleji, než kdyby se příslušný kód vykonával příkaz po příkazu z klientské aplikace. Důvodem je fakt, že uložené procedury, jak jsme již uvedli, jsou na serveru zkompilovány.

Zkompilování uložené procedury neznamená, že je tato procedura převedena do spustitelné, binární formy, ani to, že je uložena do samostatného souboru. Zkompilováním je myšleno to, že server si pro uloženou proceduru vytvoří a spravuje tzv. prováděcí plán. Díky tomu je subsystém serveru zvaný optimalizátor obvykle schopen najít nejrychlejší způsob, jak uloženou proceduru provést, a potom tento způsob opakovaně používat při jednotlivých voláních této uložené procedury.

Co mohou dělat

Zjednodušeně se dá říci, že uložené procedury mohou dělat většinu z toho, co "běžné" příkazy. Mezi nejčastější činnosti, které taková uložená procedura vykonává, patří zejména:

• Vybírání dat
• Vkládání, aktualizace, odstraňování dat
• Vytváření, používání a rušení dočasných tabulek
• Matematické a statistické výpočty

Uložené procedury a MySQL

MySQL, jak jsme již uvedli, umožňuje tvorbu uložených procedur od verze 5.0. Každá uložená procedura je v MySQL s konkrétní databází, takže kdybyste toto databázi odstranili, přijdete rovněž o definici uložené procedury.

Uložené procedury se obecně vytvářejí příkazem CREATE PROCEDURE. Pojďme si dnes na úvod vytvořit alespoň tu nejjednodušší uloženou proceduru, abyste viděli, jak to celé funguje. Mějme tedy v MySQL 5 následující tabulku:

s následující sadou dat:

Uloženou proceduru, která vrátí všechny záznamy z této tabulky pak můžeme vytvořit pomocí následujícího kódu:

A zavolat pomocí příkazu:

K tomu by se slušelo říci pár postřehů:

1. Tohle je sice jeden z nejjednodušších způsobů, jak vytvořit a použít uloženou proceduru, neplatí však o něm, že bude rychlejší než prosté volání SELECT. To platí až o složitějších procedurách.
2. Uložené procedury mohou mít parametry, k nimž se dostaneme. Tahle je ale nemá. Přesto se při definici musejí použít prázdné závorky.
3. Již jednou vytvořenou proceduru lze volat pomocí příkazu CALL. I zde je potřeba použít závorky
4. Tělo procedury je uloženo mezi klíčovými slovy BEGIN a END
   

Asi vás napadá, jak takovou proceduru napsat pomocí řádkového klienta, když tělo procedury obsahuje středník. Odřádkování v takovém případě způsobí odeslání neúplné definice, příkaz skončí chybou a procedura nebude vytvořena. Naštěstí lze v řádkovém klientovi změnit sekvenci znaků ukončujících příkaz za něco jiného než je středník. Provedete to takto:

K uloženým procedurám se toho dá říci ještě mnoho. A protože ucelený materiál v češtině k tomuto tématu zatím chybí, můžete se těšit na další informace v příštích dílech našeho seriálu.