Mandriva

Počátkem letošního roku byla společnost Conectiva (brazilská společnost, která vytvářela a vyvíjela linuxovou distribuci s hlavním zaměřením na Latinskou Ameriku a nabízela služby s distribucí a Linuxem trochu obecněji spojené) odkoupena tehdy ještě společností Mandrakesoft za cca 2,3 milionu amerických dolarů. O něco později byla k tomuto celku přidána také společnost Lycoris (jeden čas také známa jako Redmond Linux Corp). Také došlo ke změně názvu – Mandrakesoft byl přejmenován na Mandriva, Mandrake Linux na Mandriva Linux; částečně to odráží akvizici společnosti Conectiva a řeší to spor o jméno Mandrake (kolidoval s postavičkou Mandrake the Magician).

O něco později, zhruba v půli dubna, byla vydána Mandriva 2005 Limited Edition (místo Mandrake 10.2), jejíž jméno souviselo s novým vývojovým cyklem – nový cyklus oficiálně stabilních verzí byl stanoven na jeden rok. Zvláštní konec jména označoval, že po vydání nové verze Mandriva 2006 přestane být Limited Edition podporována.

Mandriva 2006.0

Mandriva 2006.0 byla vydána 6. října 2005 (pouze pro členy Mandriva klubu) a 13. byla uvolněna veřejnosti – zatím pouze prostřednictvím instalace po FTP, později by měly být dostupné obrazy CD.

Pokud si tedy chcete distribuci stáhnout zadarmo z Internetu, sáhnete po Download Edition, která neobsahuje některý komerční software. Mandriva je dále distribuována ve verzích Discovery/Lx (určité spojení technologií Mandrivy a Lycorisu; distribuce určená podle společnosti Mandriva především začátečníkům – prostředím, Live CD nebo reorganizovanou dokumentací), PowerPack (pro změnu výsledek snažení Mandrivy a Conectivy; jednat by se mělo o klasický plnohodnotný desktop) a PowerPack+, což je v podstatě to samé jako PowerPack s tím rozdílem, že bude obsahovat i některý serverový software.

Zvláštní verze vyjde také u nás, jako tradičně od společnosti QCM – Mandriva Linux 2006 CZ.

Instalace

Instalaci Mandrivy jsem vyzkoušel nejdříve po síti přes FTP – původně jsem předpokládal, že se o tom dozvím na českých stránkách Mandrivalinux, bohužel, pod titulkem "Stažení Mandriva Linuxu" jsem viděl pouze odkazy na stažení starého Mandrake. Nu což, oficiální stránky jsou už trošku sdílnější – ze stránek informujících o stažení na jedno klepnutí vyberete mirror, následně architekturu (i586 nebo x86_64) a můžete začít stažením obrazu, kterým zavedete základní část instalátoru.

Mimochodem, nedoporučuji mirror fi.muni.cz, protože je divný – aktuální verzí je pro ně stále 2005 LE. I když přepíšete zdroje (řetězec current v URI nahradíte 2006.0) a úspěšně zahájíte instalaci, při stahování balíčků narazíte, protože jejich stažení/instalace nebude úspěšná (resp. alespoň v mém případě nebyla).

Při výběru mirroru mandrake.contactel.cz už bylo vše bez problémů (aktuální verze se identifikuje jako Mandriva Linux 2006.0 Official-i586-Download 20051010 08:35), dokonce i instalace balíčků.

Ale vše popořadě. V případě, že spustíte grafickou instalaci, budete muset vydržet nepříjemnou vertikální obnovovací frekvenci monitoru – 60 Hz je pro CRT přece jenom docela dost málo. Dostupná je také textová instalace, která by měla být přibližně ekvivalentní – bohužel zdá se, že QA tým neotestoval pořádně textovou instalaci minimálně s českým jazykem, protože na pozadí se vypisovaly jakési chyby, resp. ladící výpisy (např. cosi o libDrakX/log.pm).

Ale zpět k vlastnímu průběhu instalace. U té síťové je samozřejmě třeba nejprve zadat odpovídající síťové parametry (buďto automaticky a dynamicky pomocí DHCP, nebo ručně staticky) – jakmile se instalátor spojí s DNS, postoupíte opět o krok dál. Doporučuji vybrat mirror contactel.mandrake.cz, následně se stáhne hlavní instalační obraz a vlastní instalace může začít.

Instalátor v aktuální verzi je téměř stejný jako v té minulé (tedy s výjimkou tzv. "zhuleného tučňáka", který byl nahrazen poněkud více decentnějším obrázkem) – po odsouhlasení licence a zvolení bezpečnostní úrovně je naformátován disk (pokud si netroufáte rozhodnout o rozdělení, instalátor to udělá klidně za vás – standardně vytváří oddíl se systémem, svazkem /home/ a swapový oddíl). Po zformátování následuje klasický výběr instalovaných balíčků podle způsobu určení; jako defaultní desktopové prostředí je zvoleno KDE.

Během instalace se ze slide show dozvíte o některých novinkách v Mandrivě 2006.0, každopádně hlavně vás zřejmě potěší fakt, že novinky nebudete v ideálním případě moc dlouho číst – na stroji s procesorem AMD Athlon taktovaným na 2 GHz bylo vše nainstalováno za méně než půl hodiny.

Na závěr je potřeba provést pár klasických věcí – vytvoření uživatelského a superuživatelského účtu, zkontrolování a nebo případně donastavení výsledku automatické detekce hardware a kýžený reboot do nového systému (v případě, že instalujete z CD nebo DVD, nezapomeňte ho vyjmout – i médium se síťovým instalačním obrazem by znovu nabootovalo; naštěstí optická mechanika na závěr instalace vysune dvířka).

Praktické zkušenosti s používáním

Na úvod ještě pár zajímavých informací – díky spojení se společnostmi Conectiva a Lycoris, které byly odkoupeny Mandrivou, vzrostl počet vývojářů a převzaty byly některé technologie. Novinkou v Mandrivě je oficiální podpora mobilní technologie Intel Centrino (bohužel jsem po ruce neměl notebook, na kterém bych novou Mandrivu bezstarostně otestoval, každopádně podle startu kernelu a systému se zdá, že by mělo být na věci specifické pro notebooky pamatováno).

Mandriva má tak trochu smůlu, protože její vývoj byl pravděpodobně zmrazen před vydáním GNOME 2.12 (v distribuci je GNOME 2.10), bohužel, i kancelářský balík OpenOffice.org je ve verzi 1.1.5rc4 namísto novější 1.9. Nicméně použití starších a pravděpodobně stabilnějších verzí nemusí být na škodu. Co se týče ostatního software, mimo GNOME můžete použít třeba KDE 3.4.2 (na X.org 6.9cvs), Firefox 1.0.6, Thunderbird 1.0.6, Evolution 2.2.3, GIMP 2.2.8, xine 1.1.0 nebo amaroK 1.3.1, to vše na glibc 2.3.5 s gcc 4.0.1.

Novinkou, kterou asi jenom tak nepřehlédnete, je zrychlený boot celého systému – proti minulé verzi se mi zdá doba nutná pro nastartování subjektivně kratší. Při startování se také rovnou zobrazovaly informace o spouštění služeb namísto pouhého ukazatele průběhu. Po úspěšném přihlášení do desktopového prostředí si můžete začít všímat prvních novinek. Odchod zhuleného tučňáka vedl k novému grafickému tématu, které je docela povedené a pěkné. Ale změny nejsou jenom u grafiky, na pruhu úloh si můžete všimnout nové ikonky – kočky, symbolu desktopového indexovacího a následně vyhledávajícího nástroje Kat. Zajímavostí je také začlenění VoIP programu Skype.

Pravděpodobně především pro začátečníky je určeno populární Mandriva Control Center, ve kterém si, podobně jako v Ovládacích panelech pod Windows, můžete nastavit systém – od instalace nového software a jeho updatů, přes pravidla firewallu až po konfiguraci hardware. MCC také zvládne zazálohovat a podle potřeby také obnovit data a systém.

I když se jedná především o grafický nástroj, spustit lze i v textovém rozhraní – textové mcc ovšem není ekvivalentní (na některé činnosti musíte přímo spustit program začínající na drak), některé části nebyly přeloženy do češtiny a občas se české znaky nezobrazovaly korektně. Jinak jsem byl s ovládacím centrem docela spokojen, i když je stále co zlepšovat – pro změnu rozlišení je třeba restartovat XServer, pokud systém dostane hostname přes DHCP, není vám jeho nastavení v nastavení sítě nic platné a takových drobností by se našlo více.

Někdo vytýká Mandrivě stabilitu, mě se systém po dobu testování s uptime více než den zdál stabilní. Pravda, čas od času v KDE zhavaruje kded, což rozhodně nevypadá příliš pěkně, ale vliv na funkčnost systému to zřejmě nemá.

Závěr

Mandriva je jistě dost kvalitní distribucí a alespoň mě se zdá, že se stále zlepšuje. Pravda, pokud bych ji měl srovnat s OpenSUSE Linux 10.0, asi by nevyšla jako vítěz, každopádně je dobré si uvědomit, že člověk používající Mandrivu má myslím více možností, jak získat nějakou podporu nebo pomoc v češtině – v konferenci mandrake@mandrake.cz a na fóru na mandrivalinux.cz to poměrně žije a volně dostupná je výborná dokumentace od Ivana Bíbra, takže pro začátečníka klidně vhodný jemný úvod do světa Linuxu. A nejen to.