Sun Java Desktop

Že již nastává čas linuxu na desktopech je vidět i ve snaze velkých světových firem, které si tentokrát rozhodně nechtějí nechat ujet vlak.

15.4.2004 08:00 | Ivan Majer | přečteno 6776×

Jednou z těchto firem je i takový gigant jako Sun. Tato firma se rozhodla, že nenechá nic náhodě a představila svoji vlastní distribuci nazvanou Sun Java Desktop. O co se jedná?
Jedná se o plnohodnotnou linuxovou distribuci, která vychází ze SUSE a měla by se tak díky jednoduchému nastavení pomocí Yastu a přítomnosti kancelářského balíku StarOffice stát vážným konkurentem na poli operačních systémů.

Předpokladem je, že Sun Java Desktop bude alespoň ze začátku prosazován převážně do podnikové sféry.
O tom nakonec svědčí i výběr programů, který dává zcela jasně najevo, že se jedná o kancelářský desktop i když jsou samozřejmě zastoupeny i programy multimediální.

Po zakoupení produktu jsme se ho rozhodli nainstalovat na počítač s 1,6GHz procesorem a 256MHz RAM, abychom zajistili dostatečnou kapacitu a předešli tak případnému zkreslení recenze.

Samotná instalace využívá grafický instalátor Yast, kde si hned v úvodu můžeme zvolit jazykové nastavení. Celá instalace probíhá naprosto stejně jako instalace SUSE, kromě menšího množství instalačních balíků. Standardně je jako desktop instalováno Gnome a z balíků kancelářský balík StarOffice 7 a Java 2 Standard Edition.

Instalace na uvedeném počítači byla bezproblémová a SJD si poradil s veškerým hardware, ať už to byla integrovaná grafická karta nebo zvuk. Ve výběru balíků zcela chybí KDE a zrovna tak další konkurenční Office. Tady Sun zcela vsadil na své StarOffice ve verzi 7. Jako jiného windowmanagera lze zvolit IceWM, který je obsažen na přiložených CD. Pro asijské země je obsažen StarSuite což je ořezaná verze StarOffice. Rovněž jsou přidány programy pro notebooky.

Samotná instalace trvala včetně všech nastavení i poinstalačních kolem dvaceti minut.
Jak je v Yastu zvykem, není potřeba nic donastavovat na nainstalovaném systému, ale všechna možná nastavení jsou dostupná v závěrečném souhrnu.

Následoval již jenom závěrečný restart počítače a mohl jsem zkoumat linuxový desktop od Sunu.

Vzhledově desktop velice připomíná pracovní plochu známou z jiného OS a napomáhají tomu nejen názvy ikon na ploše, ale i startovací tlačítko.
Napomáhá tomu i ukrytí konfiguračních souborů do adresáře, který je ve Windows nazýván "Ovládací panely".

Jako desktop je použito gnome a tím i některé základní programy jako nautilus a nekolik dalších.
Nautilus se jako správce souborů choval naprosto nevypočitatelně. Někdy dovolil manipulaci se soubory a za několik minut při stejné operaci (přesun pomocí myši do jiného adresáře) se zhroutil.
Zrovna tak se hroutil při označení zatarovaného souboru. Takže hláška "nautilus se zhroutil díky smrtelné chybě" by se mohla stát noční můrou sekretářek používajících tento systém.

Další věc, která mě překvapila byla poměrně pomalá odezva. Gnome přitom nepatří mezi pomalé a líné desktopy. V této distribuci bylo však znatelně pomalejší než KDE na stejném stroji.

Mezi programy pro práci s Internetem je Mozilla, jako mail klient je zde Evolution od Ximianu,nechybí programy pro přenos souborů a několik dalších. Z kancelářských programů je to samozřejmě StarOffice 7 a Acrobat Reader. Samozřejmě nechybí plánovač úkolů, kalendář a jiné drobné utility.

Protože se jedná o desktop od Sunu nechybí Java runtime environment, takže umožňuje provozovat programy a řešení, která jsou postavená na Javě. Několik programů je v desktopu nainstalováno a několik dalších lze spouštět přes webové rozhraní.
Mezi ty nainstalované patří například jDictionary, jDiskReport a JGraphpad. Mezi programy spouštěné ze sítě patřil Draw, Notepad a další.
Spouštění programů tímto způsobem má samozřejmě své výhody. Mezi úplně základními je to úspora místa na jednotlivých klientech a při spouštění ze serveru výrobce by měla mít firma garantovánu určitou bezpečnost a funkčnost produktu.

Při kompletní instalaci máme k dispozici i několik her, přehrávač zvukových CD a jako přehrávač videa je nainstalován RealPlayer. Samozřejmostí jsou programy jako Ark a ostatní utility pro správu a sledování systému, které dnes nechybí v žádné moderní distribuci.

Závěrem lze řici jen to, že až na výše uvedené nedostatky se SJD choval zcela korektně, nechyběly potřebné konzolové nástroje, takže se choval jako plnohodnotný linux.
S tímto linuxovým desktopem se zřejmě budeme v budoucnu setkávat stále častěji, tak jak ho bude Sun protlačovat do života.
Nakonec tento desktop se již prosadil v Číně a další země budou následovat. V neposlední řadě Sun sází na spolupráci s univerzitami a výzkumnými ústavy.
Tlak ze strany Sunu a uživatelská přívětivost udělá z tohoto desktopu zřejmě důstojnou alternativu produktům Microsoft Windows.
Takže mně osobně se Sun Java Desktop líbil a pokud odstraní některé nedostatky, které zatím má, dovedl bych si ho na svém počítači představit.

Tuto distribuci lze zakoupit v unixshopu za 1610Kč.

Online verze článku: http://www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=102