Test Linuxu na notebooku Fujitsu Siemens. Funkčnost jednotlivých komponent, uspávání, hibernace,
3D akcelerace, výdrž baterie.23.11.2005 06:00 | Ondřej Čečák | přečteno 22738×
Test Linuxu na notebooku Fujitsu Siemens. Funkčnost jednotlivých komponent, uspávání, hibernace,
3D akcelerace, výdrž baterie.
23.11.2005 06:00 | Ondřej Čečák | přečteno 22738×
Jeden notebook společnosti Fujitsu Siemens jsme už testovali se závěrem, že pod Linuxem bez problémů funguje. Tentokrát nám firma Fujitsu Siemens Computers zapůjčila malý, lehký a elegantní Fujitsu Siemens LIFEBOOK P7010, za což velice děkujeme.
LIFEBOOK P7010 je notebook spíše "manažerské třídy", především pro ty, kteří potřebují mít počítač vždy při sobě a nechtějí se příliš zatěžovat (ať už samotnou váhou a nebo výdrží baterie). Přestože je malý a lehký, prakticky nepotřebuje dockstation – obsahuje téměř vše, co mají dnešní běžné notebooky; tedy DVD vypalovačku, rozumně výkonný procesor, dostatek paměti, síťovou a WiFi kartu apod. Série P je navíc v omezené edici s velice elegantním lesklým vrchním krytem, který pokud chcete, aby vypadal opravdu dobře, musíte čas od času vyčistit, protože je na něm vidět takřka každý otisk prstu. Notebook v níže uvedené konfiguraci se u nás prodává za cenu blízké 83.000 Kč včetně DPH.
Chvíli jsem přemýšlel, co na notebook nainstalovat – nakonec nad Debianem kvůli mé pohodlnosti pro potřeby testování zvítězila distribuce OpenSUSE 10.0 (mimochodem, obě jsou k dostání v Linux Shopu), která už ve výchozím nastavení byla v podstatě použitelná. Ve většině případů bude tedy demonstrace funkčnosti jednotlivého hardware platit pro OpenSUSE, nicméně výběr distribuce není z pohledu funkčnosti nějak zvlášť důležitý.
Samotná instalace operačního systému proběhla rychle a naprosto bez problémů, Windows XP, které jsou na disku od výrobce, zůstaly na malém oddíle a byly instalátorem přidány do zavaděče.
Klávesnice je poskládána úsporně tak, aby se do notebooku vůbec vešla. Rozložení 82 kláves a zdvih (2 mm) jsou docela dobré, i s mými velkými prsty jsem si docela rychle zvykl (až na klávesu "/" vedle pravého SHIFTu, která je opravdu malá); část tohoto článku byla přímo na této malé klávesnici napsána.
Funkční klávesa CTRL je úplně vpravo dole, vedle ní jsou klávesy Fn, Win a Alt. Fn použijete jednak pro přístup k PgUp, PgDn, Home a End (které jsou na klávesách šipek) dále pro Num Lock, Scroll Lock, Print Screen a pro někdy nepostradatelný SysRq a pak také pro zvláštní klávesy na F3-F10, jejichž funkčnost je sympaticky hardwarová – zesilování, zeslabování a úplné ztišení zvuku a snížení a zvýšení jasu. Příjemně mě potěšila také možnosti vypnout touchpad (pokud například používáte USB myš, můžete o touchpad nechtěně zavadit) a změnit hardwarově rozlišení na "klasický poměr" při rozlišení 1024x768 (jde stále o nativní rozlišení, jenom po stranách jsou černé pruhy).
Touchpad Synaptic funguje bez problému s ovladačem synaptic.
# cast dmesg input: AT Translated Set 2 keyboard on isa0060/serio0 Synaptics Touchpad, model: 1, fw: 5.9, id: 0xf6eb1, caps: 0xa04753/0x0 input: SynPS/2 Synaptics TouchPad on isa0060/serio1 # zakladni cast konfigurace X.org Section "InputDevice" Driver "synaptics" Identifier "Mouse[1]" Option "Device" "/dev/input/mice" Option "Emulate3Buttons" "on" Option "InputFashion" "Mouse" Option "Name" "Synaptics;Touchpad" Option "Protocol" "explorerps/2" Option "SHMConfig" "on" Option "Vendor" "Sysp" Option "ZAxisMapping" "4 5" EndSection
Ovladač touchpadu mimochodem dokáže rozeznat stisknutí jedním, dvěma nebo třemi prsty a podle toho emulovat klepnutí na různá tlačítka myši.
Trošku mě překvapila absence dotykového displeje a trackpointu, které u některých starších modelů jsou a pod Linuxem fungují dobře.
Displej je dobře chráněn vrchním krytem, který je nejenom elegantní, ale také pevný díky hořčíkovým slitinám. Důležité je zmínit, že obrazovka je širokoúhlá a má téměř 11 palců. Její nativní rozlišení je 1280x768 a po jeho nastavení byl obraz ostrý a jasný, na zapůjčeném modelu nebyl žádný mrtvý bod.
Grafický výstup obstarává grafická karta od Intelu, systému se přesně identifikuje jako:
00:02.0 VGA compatible controller: Intel Corporation 82852/855GM Integrated Graphics Device (rev 02) 00:02.1 Display controller: Intel Corporation 82852/855GM Integrated Graphics Device (rev 02) Linux agpgart interface v0.101 (c) Dave Jones agpgart: Detected an Intel 855 Chipset. agpgart: Detected 8060K stolen memory. agpgart: AGP aperture is 128M @ 0xd8000000
Akcelerace na grafické kartě je přímo podporována jádrem, stačí zatrhat patřičné věci v
nástroji SaX2, nebo přidat do /etc/X11/xorg.conf: (také věnujte
pozornost správnému nastavení monitoru a VGA OUTu, které vysvětlím níže).
... Load "glx" Load "dri" ... # spravne nastaveni vystupu: Section "Monitor" DisplaySize 300 230 HorizSync 24-50 Identifier "Monitor[0]" ModelName "1280X768@60HZ" Option "DPMS" VendorName "--< LCD" VertRefresh 49-65 UseModes "Modes[0]" EndSection Section "Modes" Identifier "Modes[0]" Modeline "1280x768" 84.35 1280 1344 1480 1680 768 769 772 797 Modeline "1024x768" 67.48 1024 1080 1184 1344 768 769 772 797 Modeline "800x600" 40.19 800 832 912 1024 600 601 604 623 Modeline "768x576" 37.37 768 800 880 992 576 577 580 598 Modeline "640x480" 25.10 640 656 720 800 480 481 484 498 Modeline "800x600" 31.15 800 824 904 1008 600 601 604 618 Modeline "768x576" 28.46 768 784 864 960 576 577 580 593 Modeline "640x480" 19.40 640 648 712 784 480 481 484 495 EndSection Section "Screen" DefaultDepth 24 SubSection "Display" Depth 15 Modes "1280x768" "1024x768" "800x600" "768x576" "640x480" EndSubSection SubSection "Display" Depth 16 Modes "1280x768" "1024x768" "800x600" "768x576" "640x480" EndSubSection SubSection "Display" Depth 24 Modes "1280x768" "1024x768" "800x600" "768x576" "640x480" EndSubSection SubSection "Display" Depth 32 Modes "1280x768" "1024x768" "800x600" "768x576" "640x480" EndSubSection SubSection "Display" Depth 8 Modes "1280x768" "1024x768" "800x600" "768x576" "640x480" EndSubSection Device "Device[0]" Identifier "Screen[0]" Monitor "Monitor[0]" EndSection # pro spravnou funkcnost VGA OUTu: Section "Device" BoardName "855 GM" BusID "0:2:0" Driver "i810" Identifier "Device[0]" Option "SaXDualHead" Option "Clone" Option "SaXDualMonitorVendor" "--< VESA" Option "MonitorLayout" "CRT,LFP" Option "SaXDualOrientation" "off" Option "SaXDualResolution" "800x600" Option "CloneRefresh" "50-60" Option "SaXDualMode" "off" Option "SaXDualHSync" "off" Option "SaXDualMonitorModel" "800X600@60HZ" Option "Modes" "800x600" Option "SaXDualVSync" "50-60" Screen 0 VendorName "Intel" EndSection
Pod druhým komentářem je další důležitá sekce, kterou využijete v případě, že budete používat VGA OUT – pokud by vám tato část chyběla, nefungovalo by správně současné zobrazovaní na monitoru a VGA výstupu – obraz na LCD notebooku by byl v pořádku, ale obraz na projektoru nebo monitoru by nevypadal dobře (třásl by se). TV OUT jsem bohužel neměl možnost vyzkoušet.
Monitor notebooku by měl být nastavený tak, že se bude využívat jeho nativní rozlišení (tj. 1280x768), jinak se bude muset obraz interpolovat a ztratí na ostrosti. Defaultně není spuštění 1280x768 možné, ještě předtím je potřeba stáhnout program 855resolution (často je přímo v distribuci) a provést (případně přidat do startovacích skriptů):
855resolution 5c 1280 768
Yenta: ISA IRQ mask 0x04b8, PCI irq 11 Socket status: 30000006 pcmcia: parent PCI bridge I/O window: 0x3000 - 0x3fff cs: IO port probe 0x3000-0x3fff: clean. pcmcia: parent PCI bridge Memory window: 0xd0200000 - 0xd02fffff pcmcia: parent PCI bridge Memory window: 0x40000000 - 0x43ffffff ACPI: PCI Interrupt 0000:01:0a.1[B] -< Link [LNKB] -< GSI 11 (level, low) -< IRQ 11 Yenta: CardBus bridge found at 0000:01:0a.1 [10cf:1254] Yenta: ISA IRQ mask 0x04b8, PCI irq 11 Socket status: 30000006 pcmcia: parent PCI bridge I/O window: 0x3000 - 0x3fff cs: IO port probe 0x3000-0x3fff: clean. pcmcia: parent PCI bridge Memory window: 0xd0200000 - 0xd02fffff pcmcia: parent PCI bridge Memory window: 0x40000000 - 0x43ffffff 01:0a.0 CardBus bridge: Ricoh Co Ltd RL5c476 II (rev ab) 01:0a.1 CardBus bridge: Ricoh Co Ltd RL5c476 II (rev ab)
Do notebooku můžete připojit jednu PC Card II, podle všeho by to mělo fungovat bez problémů (neměl jsem po ruce žádnou kartu, se kterou bych to mohl vyzkoušet). Více informací o PCMCIA najdete na webu expresscard.org.
Zvuková karta od Intelu funguje s ALSA naprosto bez problémů. Stačí zavést
patřičné moduly (ten hlavní je snd_intel8x0), což se u většiny
distribucí dělá automaticky.
Notebook může komunikovat s okolním světem různými způsoby – nabízí se
standardní ethernet, telefonní linka a wifi. Bohužel v notebooku není
integrovaný bluetooth nebo infra port, takže pokud je potřebujete, musíte je
připojit například přes jeden ze dvou USB 2.0 portů (podporovány ovladačem
ehci_hcd).
01:0c.0 Ethernet controller: Realtek Semiconductor Co., Ltd. RTL-8139/8139C/8139C+ (rev 10) 01:0d.0 Network controller: Intel Corporation PRO/Wireless 2200BG (rev 05) 00:1f.6 Modem: Intel Corporation 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) AC'97 Modem Controller (rev 03)
Do síťové karty stačí připojit síťový konektor se standardní koncovkou RJ-45
a zavést moduly 8139too a 8139cp, se kterými by měla
10/100 Mbitová karta od Realtecu pracovat správně.
WiFi karta od Intelu funguje bez problémů s open source ovladačem
ipw2200, kterému musíte ještě přidat firmware (v OpenSUSE
10.0 stačí rozbalit firmware ipw-2.3*.fw do adresáře
/lib/firmware/). Pěkné je tlačítko vpředu, které umožňuje WiFi
hardwarově vypnout – vysílací výkon bude nulový, což se může hodit
například při cestování letadlem a nebo čistě proto, aby karta
nespotřebovávala proud.
Do modemu (také od Intelu) připojte standardní kabel s koncovkou RJ-11 a
nakonfigurujte YaST2 tak, aby používal Fujitsu 82801DB/DBL/DBM
(ICH4/ICH4-L/ICH4-M) AC'97 Modem Controller, nainstaluje se balíček
smartlink-softmodem, se kterým by měl modem fungovat správně.
Firewire (IEEE 1394) s Ricoh Co Ltd R5C552 IEEE 1394 Controller (rev
03) zdá se funguje; ze dvou přítomných čteček karet pracuje bez problémů
pouze ta na CF (která je připojená přes PCMCIA), pro čtečku SD/Memorystick karty (Ricoh Co Ltd
R5C576 SD Bus Host Adapter a Ricoh Co Ltd R5C592 Memory Stick Bus Host
Adapter) bohužel není ovladač.
Pod touchpadem je čtečka otisků prstu, která je připojena přes rozhraní USB
(Bus 003 Device 002: ID 08ff:2500 AuthenTec, Inc.), bohužel k ní
nejsou dostupné volné ovladače, nicméně zdá se, že komerční ovladač a obslužné programy existují a mohly by
fungovat.
ACPI funguje naprosto bez problémů, snadno můžete zjišťovat (přes
/proc/acpi/) stav baterie
(indikátor stavu a případného nabíjení funguje bez problémů), obsluhovat
události jako například zaklapnutí víka nebo stisknutí tlačítka POWER.
Bezproblémové je také podtaktování procesoru (např. díky modulům
cpufreq_ondemand, cpufreq_userspace,
cpufreq_powersave, speedstep_centrino,
freq_table), frekvenci a tím pádem také teplotu, spotřebu a hluk
(pokud je procesor podtaktovaný, ventilátory jsou velice tiché). Frekvenci procesoru můžete
z maximálních 1200 MHz snížit až na 600 MHz.
Lionová baterie s kapacitou 4800 mAh stačí bez mála na 4 hodiny běžné práce. V případě, že byste preferovali delší výdrž, můžete DVD vypalovačku nahradit druhou baterií (a to klidně díky programu hotswap za chodu), která je standardní součástí balení a má designovanou kapacitu 2300 mAh (takže se délka výdrže prodlouží zhruba na 6 hodin reálné práce). Příjemné je, že notebook má LED indikátor rovnou pro dvě baterie, takže i nezávisle na OS můžete vidět stav nabití/vybití každé z nich.
Uspávání do RAM funguje naprosto bez problémů, stejně jako hibernace do swap
oddílu pomocí swsuspend2. Kromě úvodních rebootů jsem notebook vůbec
"nevypínal", pouze uspával do RAM nebo hibernoval.
Notebook Fujitsu Siemens LIFEBOOK P7010 mi byl sympatický svojí mobilitou – malý, lehký a přesto plně vybavený, takže jedinou vadou tohoto elegantního zařízení je trochu vyšší cena.