Uživatelsky definované funkce jsou dalším rysem databáze MySQL, kterému se dnes podíváme na zoubek.
2.12.2005 06:00 | Petr Zajíc | přečteno 20927×
Protože jsme se v tomto seriálu již začali věnovat novým rysům MySQL 5.0, jako jsou uložené procedury a spouště, slušelo by se rovněž zmínit se o uživatelsky definovaných funkcích. Ty byly totiž rovněž přidány v poslední době - a i s nimi je databázový život mnohem jednodušší. Pojďme se tedy podívat, co nám v tomto ohledu může MySQL nabídnout.
Jak jste asi pochopili, uživatelsky definovaná funkce je taková,
kterou si můžete sami napsat. V tomto ohledu by z hlediska MySQL mohlo
dojít k určitému matení pojmů, v tomto systému si totiž můžete napsat
vlastní funkci dvěma způsoby:
My se dnes budeme bavit pouze o tom druhém způsobu, a sice o
vytváření funkcí pomocí příkazu CREATE FUNCTION. Tyto funkce se v
mnohém podobají uloženým procedurám - například v tom, že mohou
požadovat vstupní parametry nebo v tom, že jsou svázány s konkrétní
databází. Než bych to dlouze vysvětloval, raději posloužím nějakým
názorným příkladem. Je to odpověď na otázku, kterou často dostávám
e-mailem: zda a jak se dá zajistit, aby MySQL vracela české datumy s
textovým označením měsíce.
My na to půjdeme tak, že si vytvoříme funkci, která podle pořadového čísla měsíce "natvrdo" vrátí jeho textovou reprezentaci (ve druhém pádě). Jak bude tato funkce vypadat? Nějak takhle:
delimiter $$
create function mesicslovy (mesic tinyint)
returns varchar (9)
begin
return
case mesic
when 1 then 'ledna'
when 2 then 'února'
when 3 then 'března'
when 4 then 'dubna'
when 5 then 'května'
when 6 then 'června'
when 7 then 'července'
when 8 then 'srpna'
when 9 then 'září'
when 10 then 'října'
when 11 then 'listopadu'
when 12 then 'prosince'
end;
end $$
delimiter ;
Jak vidíte, je tvorba uživatelských funkcí v MySQL velmi prostá. Je
ale přitom třeba mít na paměti následující zásady:
Takto vytvořená funkce je pochopitelně k ničemu, pokud ji nebudeme z kódu volat. Pro volání uživatelem vytvořených funkcí přitom platí jednoduché pravidlo: volají se stejně jako funkce vestavěné. Jinými slovy systém se chová tak, jako by v něm naše drahá funkce byla odjakživa. Pokud tedy napíšete:
select mesicslovy(5);
Dostanete kýžený výsledek ("května"). Samozřejmě, že jedna funkce může volat funkci jinou:
delimiter $$
create function ceskedatum (datum date)
returns varchar (18)
begin
return
CONCAT(
day(datum),
'. ',
mesicslovy (month(datum)),
' ',
year(datum)
);
end $$
delimiter ;
Můžete si to vyzkoušet: Stačí zavolat něco ve smyslu:
select
ceskedatum(now());
a hned obdržíte hezkou českou reprezentaci data přímo z MySQL. Výhoda je jasná - pokud bude databázi využívat více různých klientů - možná napsaných v různých programovacích jazycích - všichni můžou těžit z této funkce uložené na serveru. A ještě jedna poznámka: při testech jsem si všiml, že MySQL standardně přetypovává vstupní parametry funkcí na ten datový typ, který funkce očekává. Prakticky to znamená, že následující příkaz PROJDE:
select
ceskedatum('2005-12-24');
Funkce očekávala datum, ale dostala řetězec. Ten se pokusila převést
na datum, což se povedlo a tak se celý příkaz v tichosti dokončil.
Nejsem si tak úplně jistý, jestli je to dobře nebo špatně, ale pohodlné
to každopádně je.
Přestože se funkcemi dá ošetřit leccos, měli byste je v MySQL používat spíše střízlivě. Do určité verze MySQL nesměly funkce obsahovat odkazy na tabulky, a i v současné době mají jistá omezení. "Správná" databázová funkce by tedy měla být krátká, měla by řešit pouze jeden problém a to problém související s daty. Pěkným příkladem mohou být právě funkce sloužící k formátování výstupu.