V roce 1980 se pan Kazuhiko Nishi spojil s japonskou pobočkou firmy Microsoft a stvořili spolu normu pro 8 bitové osobní počítače. Název normy MSX byla zkratka Machines with Software eXchangeability. Platforma se stala populární zejména v Japonsku, ale i v Evropě bylo několik výrobců, kteří počítače standardu MSX vyráběli. 

Standard definoval víceméně jen základní části systému. Mikroprocesor Z80 (který lze právem nazvat králem 8 bitových počítačů) s frekvencí 3.58 MHz, grafický chip Texas Instruments TMS9918 s 16 KB RAM paměti a zvukový chip Yamaha AY-3-8910 (který mimochodem používal i Sinclair ZX-Spectrum+128K). A to vše podpořeno operačním systémem firmy MicroSoft. Jak bylo obvyklé v éře 8 bitových počítačů, operační systém byl z větší části interpretem BASICu (bylo jen pár výjimek). Norma definovala velikost paměti RAM na nejméně 8KB, ale řada strojů měla osazeno 64KB. ROM paměti bylo 32KB. V módu BASIC se používalo dolních 32KB k přístupu do ROM a horních 32KB sloužilo k uložení programu, v módu MSX-DOSu bylo dostupných plných 64KB RAM. Při bližším zkoumání je patrné, že počítače byly koncipovány z části jako herní konzole (v grafice bylo možné používat sprity, slušný zvuk) a jiná část byla v podstatě generickým CP/M počítačem. V době vzniku MSX byl nejdostupnějším způsobem jak zaznamenat data magnetofon, proto byl počítač vybaven i vstupem/výstupem s rychlostí 1200-2400 baudů (bitů za sekundu), ale existovala i možnost pracovat s poměrně rychlou disketovou jednotkou.

Norma MSX1 (z roku 1983), která je zběžně popsána výše, byla 3× revidována. Ve verzi MSX2 (v roce 1985) byl grafický chip vyměněn za Yamaha V9938, který disponoval 128KB VRAM (v některých počítačích bylo 64KB, v některých až 192KB), RAM počítače mohla být až ve velikosti 4MB, v ROM byl MSX Basic 2.0, systémové hodiny byly zálohovány baterií. Verze MSX2+ (rok 1988) přinesla drobnou úpravu grafického chipu na Yamaha V9958 a k zvukovému chipu AY-3-8910 přibyl (volitelně) Yamaha YM2413, který uměl FM syntézu. Poslední revizí bylo MSX Turbo R (z roku 1991), kde nejviditelnější změnou byla výměna mikroprocesoru Z80 za R800, který byl se Z80 sice plně kompatibilní, nicméně na pouze dvounásobné frekvenci byl 5 až 10× rychlejší než původní Z80. Kromě tohoto přibyl další zvukový chip PCM, který uměl hrát na frekvenci 44 kHz (některé zdroje udávají 16kHz, 8 bit), čiže spřažením všech 3 zvukových chipů bylo k dispozici 13 zvukových kanálů.

Norma MSX byla definována velice dobře a pro tyto počítače bylo vyvinuto poměrně mnoho periférií, od grafického chipu, který uměl truecolor, přes zvukovou kartu umějící wave table syntézu až po rozhraní k IDE a SCSI diskům. V cartridgích bylo možné zakoupit jak hry, tak software. Počítače byly poměrně slušně vybaveny pro hry, v jejich tvorbě/portování vynikla především firma Konami. Příčin neúspěchu počítačů řady MSX by bylo možné najít více, ale nejpodstatnější bude, že první počítače této normy byly na trhu v roce 1984, v roce, kdy byly na trhu zakořeněné firmy Sinclair, Commodore a Atari se svými 8 bitovými modely a o pouhý rok později se prodávali i počítače Atari ST a Commodore Amiga.

Výrobci, kteří vyráběli počítače, dle normy MSX, nebyli většinou klasičtí výrobci počítačů, ale převážně se jednalo o firmy vyrábějící elektroniku. V první verzi normy bylo výrobců nejvíce, počítače poslední normy dělal již jen jediný. MSX bylo souborem platforem, které mohly směle bojovat o podíl na trhu s počítači Sinclair, Atari a Commodore, nicméně se tak nestalo a kromě Japonska a Korei se nikde tyto počítače významěji nerozšířily. Populární byly ještě v zemích Jižní Ameriky, Nizozemí a Španělsku, zajímavostí je, že tehdejší Sovětský Svaz nakoupil počítače MSX pro školství.

Někteří z výrobců:

• MSX1 - Spectravideo [1][2] (USA), Philips [1][2], Sony [1][2][3][4][5][6], Sanyo [1 - od modelu 27][2][3][4], Mitsubishi [1], Toshiba [1][2][3], Hitachi [1][2][3], National [1][2][3][4], Canon [1][2], Casio [1][2][3], Pioneer [1], Fujitsu [1],General [1], Yamaha [1][2][3][4], Yashica-Kyocera [1] , GoldStar [1], Samsung, Daewoo/Yeno [1][2], Gradiente [1][2], Sharp/Epcom [1]
• MSX 2 - Philips [1], Sony [1][2][3][4][5], Sanyo [1], Samsung, Mitsubishi [1], Victor (a.k.a. JVC) [1], National [1], Panasonic [1], Canon [1],Yamaha [1 - dolních 13 počítačů], ACVS, DDX, Daewoo/Yeno
• MSX 2+ - Sony, Sanyo [1][2], Panasonic [1][2], ACVS, DDX
• MSX turbo R - Panasonic [1][2]

Technické parametry jednotlivých norem:

Norma	MSX1	MSX2	MSX2+	MSX turbo R
Mikroprocesor	Z80/3.58 MHz	Z80/3.58 MHz	Z80/3.58 MHz (některé modely Z80/5.37 MHz)	R800/7.14 MHz
ROM	32KB (BIOS - 16KB, BASIC - 16KB)	48KB (BIOS - 16KB, BASIC - 16KB, DiskROM - 16 KB, MSX-Audio BIOS - 32KB, posledí dvě položky volitelné)	64KB (BIOS - 32KB, BASIC - 16KB, DiskROM - 16KB a volitelně Kun-BASIC - 16KB, Kanji ROM)	96KB (48KB - BIOS, 16KB - BASIC, DiskROM - 16KB, Kun-BASIC - 16KB, KanjiROM - 256KB)
RAM	8KB-64KB	128KB (v japonských MSX se vyskytovalo i 64KB), rozšiřitelná na 4MB	64KB (rozšiřitelná na 4MB)	256KB, nebo 512KB, rozšířítelná na 4MB, přídavných 16 KB SRAM zálohovaných baterií
Video	TMS9918 VRAM: 16KB text - 40×24 a 32×24 grafika: 256×192 (16 barev)	V9938 VRAM: 128KB text: 80×24 a 32×24 grafika: 512×212×16, 256×212×512	V9958: VRAM: 128KB text: viz MSX2 grafika: 512×212×16, 256×212×19268	stejná, jako MSX2+
Zvuk	AY-3-8910	AY-3-8910	AY-3-8910 YM-2413 (volitelný)	AY-3-8910 YM-2413 PCM Midi (u Panasonic FS-A1GT)

Emulátorů těchto počítačů existuje opravdu mnoho (zejména pro MS Win platformu), možná více, než by se dalo předpokládat z jejich celosvětového rozšíření (viz odstavec výše). Pokusme se podívat alespoň na několik nejznámějších (a nejlepších) pro Linux, kterých je bohužel poněkud méně (pominu-li možnost pustit DOSový emulátor v DOSEmu, nebo Windowsový ve Wine, jsou nativní emulátory pro Linux pouze 2).

OpenMSX

OpenMSX je Open Source emulátor platformy MSX, mimo jiné zajímavý i tím, že se skládá ze dvou částí. Jedna z nich je přímo OpenMSX emulátor a druhá je catapult, což je gui, které umožní vybrat si poměrně pohodlným způsobem obraz cartridge/diskety/kazety, který chceme spustit, přesnou emulovanou platformu, nastavení zvuku, grafiky a mnoha dalších detailů. Emulátor zvládá emulaci všech norem počítačů MSX, které byly stvořeny a pomocí voleb je možné pozapínat rozšíření počítače, eventuálně konkrétní model. Menší potíž může nastat se sehnáním všech potřebných obrazů ROM. Emulátor bez potíží načítal všechny testované obrazy cartridgí a disket, které byly na internetu k dispozici a které jsem testoval. Emulace je kvalitní a stabilní, jako naprostá většina evropanů, kteří se setkávali s 8 bitovými počítači, bohužel neumím posoudit věrnost emulace, protože jsem neměl možnost se dostat do živého kontaktu s MSX počítači. Většina obrazů cartridgí a disket je k nalezení a stažení ve formátu lzh (pro neznalé, používal se zejména na Amize).

Instalace emulátoru je poměrně jednoduchá. V download sekci emulátoru jsou k dispozici balíky pro debian (pokud máte jiný balíčkovací systém, může pomoci program pro konverzi balíků Alien), zdrojové kódy a instalační soubory pro MS Windows. Pro Ubuntu (konkrétně pro PowerPC verzi) byly připravené balíky také k dispozici. Na desktopu jsem zvolil instalaci ze zdrojových kódů, měla jeden menší zádrhel, verzi která je stabilní se mi nepodařilo zkompilovat pomocí gcc4, ale po stažení cvs verze proběhla kompilace 100% v pořádku. Problém s kompilací se týkal OpenMSX, Catapult šel zkompilovat bez problémů. Pro kompilaci je třeba mít nainstalovánu libSDL 1.2+, libSDL-Image, libxml2 a libpng, volitelně i tcl8.4+ (vše včetně hlavičkových souborů, tj. devel verze). Kompilace catapultu vyžaduje nainstalované libwxgtk2.3+. OpenMSX se kompiluje a instaluje standardní posloupností ./configure && make && make install, catapult pouze make && make install. Pokud neurčíte jinak, bude se emulátor a catapult instalovat do /opt/. Dalším krokem je rozbalení obrazů ROM pamětí do podadresáře openmsx, v mém konkrétním případě bylo kýženým místem /opt/openMSX/share/systemroms/, ale podle dokumentace je lze mít i v domovském adresáři, záleží na tom, jestli jste jediný uživatel počítače, nebo zda-li jej používá více lidí. Poslední akcí bylo vytvoření symlinků z /usr/bin.

Další emulátory

OpenMSX je pravděpodobně nejlepším emulátorem MSX platformy, který je k dispozici a dokonce je jediný, který je bezproblémově přeložitelný a spustitelný pod Linuxem. V dalších několika odstavcích se podíváme alespoň velmi zběžně na další možnosti emulace MSX platformy.

fMSX, fMSX-SDL

Emulátor fMSX je šířen pod dvěma licencemi současně. Pro MS Windows je licence plně komerční, společně s touto verzí dostanete i port pro DOS, pro ostatní platformy by měla být možnost přeložit zdrojové kódy, které jsou k dispozici na WWW stránkách projektu. Projekt fMSX-SDL je patch (zdrojové kódy dáte do jednoho adresáře a spustíte soubor patch.sh), který by měl upravit zdrojové kódy pro možnost překladu s podporou libSDL. V obou větách je napsáno mělo by, protože přes dost veliké vynaložené úsilí a zkoušení na 3 platformách se kompilace, ani opatchování na libSDL nepodařilo.

Java MSX Emulator

Emulátor je zajímavý zejména tím, že je vyvinut na Java platformě. Na stránce, kde je tento emulátor umístěn jako applet je dostupných i několik her pro tento emulátor. Rychlost byla na slušné úrovni (vizuální odhad je, že hry běžely na 100%, jak měly).

Emulátory v emulátorech :-)

Pokud disponujete x86 počítačem nebo poměrně výkonnou jinou platformou je možné v DOSBoxu nebo DOSEmu použít některý z DOSových emulátorů, případně vyzkoušet některý z těchto emulátorů (kterých je poměrně veliké množství a rozhodně nejsou na špatné úrovni) ve Wine. Jmenujme například PowerMSX, NO$MSX a NL-MSX. Emulátory pro DOS jsou velice rychlé, stabilní a mají poměrně dobrou kompatibilitu se software pro MXS platformu, "pohodlným" uživatelům může chybět k pohodlnému ovládání klikací gui.

Závěr

Platforma MSX byla v době 8 bitových počítačů velice promyšlená, bohužel se příliž neujala, dnes lze jedině spekulovat nad tím, zda-li by se stala mnohem úspěšnější, kdyby přišla dříve, pravděpodobně by postačovaly 2 roky, než se stihly šířeji uchytit Commodore 64 a Sinclair, a úspěch by se dostavil. Hry vypadaly velice dobře (podle mého názoru nejlépe ze všech 8 bitových počítačů), vestavěný BASIC byl na poměrně vysoké úrovni. Platforma MSX u nás patřila opravdu mezi velice raritní, ale jak bylo napsáno výše, byly země, kde se tyto počítače relativně rozšířily a byl pro ně napsán velice kvalitní software.

Emulátorů jsem testoval několik a OpenMSX je nejlepší možná volba, nejen pro Linux. Na Linuxu je jediný, který se mi podařilo bez problémů zkompilovat, ale to není důvodem k předešlému tvrzení. 

Odkazy

• ftp.funet.fi/pub/msx/games/ - archív her a programů pro MSX
• dynamo.geol.msu.ru/msx/ - další archív her a programů
• ftp.komkon.org/pub/EMUL8/MSX/ - další archív, kde jsou nejen hry