Test Linuxu na notebooku UMAX. Funkčnost jednotlivých komponent,
uspávání, hibernace, 3D akcelerace, výdrž baterie.
2.3.2006 06:00 | Ondřej Čečák | přečteno 17442×
Notebook, který jsme měli možnost otestovat, nám zapůjčila společnost UMAX Czech, a.s., za což velice děkujeme. Mimochodem, výhodou je možnost objednávky notebooku bez operačního systému – zpravidla je typické, že si "musíte" koupit notebook s OEM licencí Windows – ať chcete nebo ne.
Notebook UMAX VisionBook 3100VX vypadá na první pohled docela pěkně – je ve stříbrno-černém provedení a není moc těžký (cca 2,6 kg). Nejzajímavější na něm ale bude pravděpodobně procesor – v notebooku není často používaný "mobilní" procesor od Intelu, ale VIA C7-M, který se chlubí především nízkou spotřebou a rozumnou cenou (notebook je evidentně postaven s cílem dosáhnout co nejnižší ceny, která je pod 20.000 Kč) – to je ostatně vidět už na první pohled z mnoha záslepek konektorů kolem dokola (testovaný kousek můžete koupit za cca 18.000 Kč bez DPH)
Jeho užití bych doporučil spíše na běžnou kancelářskou práci a jednoduchou práci s Internetem a multimédii – ač může frekvence 1500 MHz vzbuzovat iluzi pořádného výkonu, procesor vybavený pouhými 128 kB L2 cache podle testů odpovídá výkonově přibližně Pentiu M na 900 MHz.
Notebook mi také připadá spíše jako přenosný desktop – trochu mi totiž uniká smysl nasávání větrákem zespodu – na rovném stole to není díky zúžení těla problém, ale pokud si počítač položíte nevhodně na nohy nebo třeba na peřinu, ucítíte nedostatečným prouděním vzduchu teplotu rozhodně větší, než by bylo příjemné.
Jako distribuci jsem zvolil osvědčené OpenSUSE 10.0, instalace je poměrně bezproblémová, stejně jako detekce většiny hardware. Od doby vydání uplynul už nějaký ten pátek, takže je rozhodně vhodné systém aktualizovat.
Klávesnice mě příjemně překvapila, psát se na ní dá celkem pohodlně (tak ostatně vznikla větší část této recenze), jediné, co jí mohu vytknout, je krátký Enter. Rozmístění kláves je poměrně standardní, CTRL najdete v levém dolního rohu, vedle ní je klávesa Fn a Windows. Tlačítka Home, PgUp, PgDn a End jsou v posledním pravém sloupci, Insert a Delete v pravém horním rohu.
"Zvláštní tlačítka", které oživuje klávesa Fn, umožňují uspání, vypnutí nebo regulaci zvuku, regulaci kontrastu a také snížení vysílacího výkonu wifi karty na minimum (většinu je třeba řešit přes ACPI events). Navíc jsou vpravo pod LCD tři extra klávesy (pravděpodobně pro rychlé spouštění poštovního a webového klienta a kancelářského balíku).
Notebook disponuje také touchpadem, který funguje bez problémů se standardním ovladačem pro myš, bez složitého nastavování funguje také scrollovací pruh po pravé straně. Touchpad se dá rozhodně bez problémů používat, ale na nějaké častější klikání jsem musel připojovat externí myš – trackpoint by byl určitě pohodlnější.
Na levé straně je pět LED, které signalizují napájení, baterii, notifikaci o emailu, práci disku a bezdrátového připojení (nepovedlo se mi je ovládat); úplně jsem nepochopil jejich význam – při běžné práci si je zakrýváte levou rukou (takže mají smysl pravděpodobně jenom když se nedíváte přímo na LCD), stejně tak se mi moc nelíbí modře podsvícené tlačítko Power pod pravým dolním rohem displeje, protože působí spíše rušivě než elegantně.
# dmesg input: AT Translated Set 2 keyboard on isa0060/serio0 ... logips2pp: Detected unknown logitech mouse model 99 input: ImPS/2 Logitech Wheel Mouse on isa0060/serio4 # zakladni cast konfigurace xorg.conf Section "InputDevice" Driver "mouse" Identifier "Mouse[1]" Option "Buttons" "5" Option "Device" "/dev/input/mice" Option "Name" "ImPS/2 Logitech Wheel Mouse" Option "Protocol" "explorerps/2" Option "Vendor" "Sysp" Option "ZAxisMapping" "4 5"
Grafická karta byla bohužel kámen úrazu; místo "standardních" karet od ATI nebo Intelu je v notebooku karta VIA S3 Unichrome Pro, která mi fungovala pouze s běžným modulem VESA pro X.org.
Na docela dost zmateném webu VIAArena si můžete stáhnout jakési ovladače (doporučuji pouze zdrojové kódy, binární jsou určeny pro staré verze distribucí a především starý kernel verze kolem 2.6.7), které s trochou úsilí (potřebovat budete pevné nervy, strom zdrojových kódů, ze kterého bylo vybuildované vaše jádro a opravu několika chyb – především chybějící definice/deklarace používaných funkcí) zkompilujete do podoby jakéhosi modulu, jehož funkci jsem ze zmatené dokumentace nepochopil. (Poznámka: pravděpodobně je možné využít projektu Unichrome.)
Asi jediné co potěší je kvalita LCD – obraz na něm byl pěkně ostrý a nemám, co bych mu vytkl.
vesafb: framebuffer at 0xf0000000, mapped to 0xdc880000,
using 6144k, total 65536k
vesafb: mode is 1024x768x16, linelength=2048, pages=41
vesafb: protected mode interface info at c000:a81f
vesafb: scrolling: redraw
vesafb: Truecolor: size=0:5:6:5, shift=0:11:5:0
Linux agpgart interface v0.101 (c) Dave Jones
agpgart: Detected VIA PM800/PN800/PM880/PN880 chipset
agpgart: AGP aperture is 128M @ 0xd8000000
# zakladni casti konfigurace xorg.conf
Section "Device"
BoardName "Framebuffer Graphics"
BusID "1:0:0"
Driver "fbdev"
Identifier "Device[0]"
VendorName "VESA"
EndSection
Do notebooku můžete připojit jednu PC Card II, což funguje bez problémů.
00:0c.0 CardBus bridge: ENE Technology Inc CB-712/4 Cardbus Controller (rev 10) Yenta: registered protocol family 23 via_ircc: module not supported by Novell, setting U taint flag. Yenta: ISA IRQ mask 0x0800, PCI irq 3 Socket status: 30000006
00:11.5 Multimedia audio controller: VIA Technologies, Inc. VT8233/A/8235/8237 AC97 Audio Controller (rev 50)
Zvuková karta od firmy VIA funguje s ALSA naprosto bez problémů. Stačí zavést
patřičné moduly (ten hlavní je snd_via82xx
), což se u většiny
distribucí včetně OpenSUSE dělá automaticky.
Notebook může komunikovat s okolním světem hned třemi způsoby.
00:12.0 Ethernet controller: VIA Technologies, Inc. VT6102 [Rhine-II] (rev 74) via-rhine.c:v1.10-LK1.2.0-2.6 June-10-2004 Written by Donald Becker eth0: VIA Rhine II at 0x11800, 00:90:f5:45:ff:bd, IRQ 3. eth0: MII PHY found at address 1, status 0x7849 advertising 05e1 Link 0000.
Tím prvním je klasický ethernet, do kterého se můžete připojit rychlostí až
100 Mbps. Integrovaná síťová karta od společnosti VIA funguje bez problémů, stačí
zavést modul via_rhine
.
WiFi karta od Intelu funguje bez problémů s open source ovladačem
ipw2200
, kterému musíte ještě přidat firmware (v OpenSUSE
10.0 stačí rozbalit firmware ipw-2.3*.fw do adresáře
/lib/firmware/
). Pěkné je speciální tlačítko, které umožňuje WiFi
hardwarově vypnout – vysílací výkon bude nulový, což se může hodit
například při cestování letadlem a nebo čistě proto, aby karta
nespotřebovávala proud.
00:11.6 Communication controller: VIA Technologies, Inc. AC'97 Modem Controller (rev 80)
Modem YaST2 rozpoznal bez problémů a navrhl instalaci balíčku
smartlink-softmodem
, se kterým by měl fungovat bez problémů.
ACPI začalo fungovat pořádně až po upgradu systému, jehož součástí byl také
nový kernel 2.6.13-15.8-default
; ovšem i po upgrade poskytuje
spíše základní funkce – ACPI events, zobrazení stavu baterie
(čtení z /proc/acpi/battery
je docela pomalé) a nefunkční uspání
do RAM (uspání i probuzení vlastně funguje bez problémů, ale po probuzení LCD
stále spí a nepovedlo se mi ho probudit; možná to souvisí s používáním
špatného ovladače grafiky), takže jsem se musel smířit se swsusp2 (softwarové uspávání
na pevný disk), který fungoval naprosto bez problémů.
I když se notebook chlubí nízkou spotřebou, výdrž byla spíše průměrná – cca 3 hodiny běžné, v podstatě nenáročné práce (při které se procesor dokáže opravdu velice rychle podtaktovat až na 400 MHz – díky technologii TwinTurbo to udělá za několikařádově menší počet cyklů než Pentium M).
Notebook UMAX VisionBook 3100VX je za svou poměrně nízkou cenu rozhodně pěkný kousek hardware, ovšem dost zamrzí nefunkční grafická akcelerace a polofunkční ACPI.