MySQL (64) - nad dotazy čtenářů

Dnes trochu netradičně. Neboli, co se urodilo v mojí e-mailové schráce od doby, kdy začal vycházet seriál o MySQL.

24.3.2006 06:00 | Petr Zajíc | přečteno 19840×

Dnešní díl bude tak trochu mimo zavedené pořadí. Pokusím se totiž reagovat na řadu e-mailů a otázek, které se seriálu týkají a které stojí za to zodpovědět v samostatném článku. Budou to dotazy organizační, technické a rovněž nějaké autorsko-právní.

Ještě než se pustím do zodpovídání konkrétních věcí, chtěl bych všechny, kdo mi v souvislosti se seriálem o MySQL píší pochválit. Dotazy - a musím říct, že tentokrát naprosto všechny - jsou velmi inteligentní a fundované. Může to být tím, že s databázemi pracují chytří lidé, může to také znamenat, že čtenáři linuxsoftu jsou ti nejlepší možní, každopádně jsem skutečně za rok, kdy seriál vychází nezaznamenal žádný hloupý, sprostý nebo arogantní příspěvek. Takže teď vzhůru k tomu, na co se ptáte.

Organizační věci

Seriál vychází jednou týdně; zatím to vypadá, že není důvod nějak to měnit. Redakce má filozofii vydávat jeden článek denně, a protože MySQL není středobodem vesmíru (ani linuxu), přijde nám to jako dobrý kompromis mezi extrémy. Počet dílů seriálu není předem určen, teoreticky se může vyšplhat až k nějaké stovce dílů, ale nebudeme to záměrně prodlužovat.

Pokud v seriálu nějaké informace postrádáte, zkuste se svěřit v diskusi pod libovolným článkem. Diskuse samozřejmě pravidelně čtu a podle možností v nich odpovídám. Na seriál mám osnovu, nicméně je možné, že jsem něčemu věnoval málo prostoru nebo že jsem něco vynechal. MySQL je obrovské téma a budu jen rád, když mi dáte vědět, na co bych se ještě mohl zaměřit.

Pár dotazů přišlo k tomu, nakolik by seriál měl nebo neměl korespondovat s oficiální dokumentací k MySQL. Odpověď je ta, že manuál a seriál jsou dvě různé věci. Mám vcelku odpor k článkům, které jsou de facto pouhým překladem dokumentace; takže se usilovně snažím psát spíš z vlastní hlavy, než že bych překládal originální "návod k použití". V seriálu ale existuje řada odkazů na originální dokumentaci. Vím, že odkazuji na anglické stránky, ale pokud to s programováním a databázemi myslíte vážně, pak jistě alespoň trochu anglicky umíte.

Někdy chce vědět tazatel hodně věcí. Tady bych doporučil školení k MySQL, které linuxsoft pořádá a na které je upoutávka v záhlaví každého článku ze série. Jako autor neorganizuji žádná školení k MySQL (a i kdyby ano, nebylo by fér dělat si tady reklamu). Rovněž Vám většinou nebudu schopen zodpovědět dotazy, které vyžadují spoustu času nebo které by znamenaly nějak výrazně se podílet na Vašich projektech.

Technické dotazy

Tady jsem vybral nejčastější dotazy technického směru - tedy na použití MySQL v praxi. Některé z nich jsou do jisté míry zodpovězeny v souvisejících dílech seriálu, takže někdy stačí jen číst v souvislostech. O jiných jsem moc nemluvil, takže to teď napravím.

Dá se řadit podle rozdílu hodnot ve dvou sloupcích?

Ano, klauzule ORDER BY podporuje výrazy. Například tohle projde:

create table rozdil(jedna int, dva int);
insert into rozdil (jedna, dva) values (10,5);
insert into rozdil (jedna, dva) values (5,1);
insert into rozdil (jedna, dva) values (7,3);
insert into rozdil (jedna, dva) values (8,8);
insert into rozdil (jedna, dva) values (100,1);
select * from rozdil order by jedna-dva;

Pozn.: Krajně opatrní však musíte být při řazení podle podílu sloupců. Pozor totiž na dělení nulou - to by neprošlo.

Operace s daty/časem, rozdíl mezi daty, jak na to?

Tady vyjímečně dobře zafunguje originální manuál. Záznamy ne starší než 3 měsíce například z tabulky pohodlně vyberete stylem:

SELECT * FROM tabulka WHERE DATE_SUB(CURDATE(),INTERVAL 3 MONTH) <= Datum;

Vícenásobné spojení s tou samou tabulkou (častý dotaz!)

V podstatě jde o to, jak v dotazu použít vícekrát odkaz na stejnou tabulku. Máte třeba seznam zaměstnanců a seznam úkolů. V seznamu úkolů je uvedeno kdo daný úkol zadal a komu ho zadal. Obě informace jsou ve formě cizího klíče do tabulky zaměstnanců. Příklad:

create table lidi (id int, prijmeni varchar(50));
insert into lidi (id, prijmeni) values (1, 'Novák');
insert into lidi (id, prijmeni) values (2, 'Horák');
insert into lidi (id, prijmeni) values (3, 'Procházka');
insert into lidi (id, prijmeni) values (4, 'Jandera');
insert into lidi (id, prijmeni) values (5, 'Holý');
insert into lidi (id, prijmeni) values (6, 'Holík');
insert into lidi (id, prijmeni) values (7, 'Pazdera');

create table ukoly (kdozadal int, komuzadal int, popis varchar (50));
insert into ukoly (kdozadal, komuzadal, popis) values (2,5,'Udělat seznam zákazníků');
insert into ukoly (kdozadal, komuzadal, popis) values (3,1,'Obtelefonovat dodavatele');
insert into ukoly (kdozadal, komuzadal, popis) values (4,2,'Vyřídit reklamaci');
insert into ukoly (kdozadal, komuzadal, popis) values (5,3,'Vyměnit uklizečku');
insert into ukoly (kdozadal, komuzadal, popis) values (1,4,'Jít na oběd');

Řešení je v použití aliasů tabulky lidi a může vypadat nějak takto

select kdozadal.prijmeni, komuzadal.prijmeni, ukoly.popis
from ukoly join lidi as kdozadal on ukoly.kdozadal = kdozadal.id
join lidi as komuzadal on ukoly.komuzadal = komuzadal.id;

(klíčové prvky jsem zdůraznil kurzívou)

Jak ukládat do MySQL "stromová" data?

Úkol je jasný - máte například zaměstnance a podřízeného zaměstnance. Ti tvoří strukturu, která se může rozšiřovat jak do šířky, tak do hloubky - tedy strom. Pracovat efektivně se stromy pomocí jazyka SQL je náročné. Po zralé úvaze jsem se rozhodl to do seriálu NEDAT. Pár odkazů jinam: článek na root, špičkový článek na abclinuxu.

Pozn.: Tip pro znalé - genealogické stromy jsou v MySQL díky rychlému LIKE velmi výkonné.

Ukládání dat do databáze pomocí PHP (častý dotaz!)

Otázka: Při ukládání dat pomocí PHP dojde k situaci, kdy po uložení a refreshi stránky se data vloží dvakrát. To mi vadí. Neexistuje na to nějaký trik, jak tomu zabránit?

Odpověď: Ano, existuje trik. Spočívá v tom vědět, že na linuxsoftu máme seriál o PHP a že jeden z dílů to řeší.

Jak udělat dobrý návrh databáze

Bohužel tady řadu tazatelů moc nepotěším, ale upřímně řečeno funguje to takto:

  1. Udělejte několik špatných návrhů databáze.
  2. Zjistěte, proč byly špatné
  3. Udělejte další návrhy databáze - ty budou dobré.

Jinými slovy: Přestože existují poučky o vývojových cyklech, normalizaci databází a tak dále, je třeba si uvědomit, že k dobrému návrhu databáze musíte mít selský rozum, špetku intuice a mraky zkušeností. Na něco takového neexistuje e-mailová rada.

Existuje dobrá česká kniha o MySQL?

Znám celou řadu špatných českých knih o MySQL. Chtěl by někdo poradit nějakou dobrou? Jestliže ano, šup s tím do diskuse!

Autorsko-právní záležitosti

Ještě jednou děkuji všem, komu se seriál líbí. Je třeba si uvědomit, že jakmile je článek napsán a uveřejněn, stává se majetkem redakce linuxsoftu. Tudíž já jako autor už s ním nemůžu dále disponovat. Není například možné, abych stejný článek uveřejnil někde jinde. V záležitostech kolem případného použití informací z článku - jako je jejich přetištění - byste se měli obrátit na redakci. Následuje seznam otázek, na které nemůžu dát smysluplnou odpověď:

Čistě pro úplnost dodávám - taky se na to někdo ptal - že informace z článku samozřejmě MŮŽETE použít ve svých projektech, databázích nebo výzkumech. K tomu seriál slouží a jsem rád, pokud si někdo díky čtení linuxsoftu rozšíří obzory.

Online verze článku: http://www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=1154