Doplnění ke kompozitním typům

V minulém díle bylo napsáno, že PostgreSQL neumí jednoduše zaindexovat vlastní/strukturované datové typy (originální dokumentace je nazývá kompozitní typy). V minulém díle bylo uvedeno, že indexace celého sloupce obsahujícího strukturovaný datový typ nejde jednoduše udělat. Většinou jej není, naštěstí, nutné indexovat celý, ale indexaci lze provést po složkách. Postup je stejný, jako vytvoření běžného indexu na databázi a složky se indexují přes název pole v závorce a jméno složky:

CREATE INDEX empls_idx ON employees(emp_data); --nebude fungovat
CREATE INDEX empls_idx1 ON employees((emp_data).rod_cislo) -- toto je spravne

Domény

Dalším druhem vlastních typů jsou, po kompozitních typech (viz minulý díl), domény. Jedná se o typ založený na některém ze základních, který můžete omezit (viz. 14. díl seriálu) a tato omezení mohou obsahovat třeba regulární výrazy (viz 11. díl seriálu). Pokud jste se s doménami dosud nesetkali, uživatelé MySQL téměř jistě ne (uživatelé FirebirdSQL je zajisté znají), tak Vám může tento datový typ připadat velice zvláštní. Pro použití domén při vývoji větší databázové aplikace hovoří minimálně 2 následující důvody:

• Pokud je v databázi/schématu několik sloupců se stejnou charakteristikou, je logičtější vytvořit doménu a tu pak používat jako nový typ.
• Změna definice domény se promítne do všech sloupců ve kterých je tato doména používána. (Například se v níže uvedeném příkladu rozhodnete změnit regulární výraz pro kontrolu e-mailové adresy.)

Doména se vytváří SQL příkazem CREATE DOMAIN jmeno [AS] datovy_typ [DEFAULT hodnota/výraz] [constraint [...]], kde constraint je omezení známé z dřívějších dílů seriálu, volitelným parametrem je pojmenování omezení, vybrané z množiny {NULL | NOT NULL | CHECK (kontrola_vstupu_na_požadovanou_hodnotu)}. Příklad napoví nejlépe:

CREATE DOMAIN mail_domain AS CHARACTER VARYING(255)
NOT NULL
CONSTRAINT mail_value CHECK(VALUE ~ 
'^([a-zA-Z0-9_-]+)(\.[a-zA-Z0-9_-]+)*@([a-zA-Z0-9_-]+[a-aA-Z]{2,5}$');

Výše uvedeným příkladem vytvoříte doménu pro emailovou adresu, která nesmí být zadána prázdná a je zároveň kontrolována na korektní zadání e-mailové adresy (kolega Aleš Hakl jednou poznamenal, že regulární výraz pro tento případ téměř nelze napsat neošiditelný). Pojmenování omezení není vyžadované, ale pro potřeby jeho úpravy nám velice usnadní život.

Použití takto vytvořené domény je velice snadné. V místě, kde píšete typ sloupce při definici tabulky použijete místo jména vestavěného typu jméno Vámi vytvořené domény. Například:

CREATE TABLE users(
  users_id SERIAL,
  email mail_domain,
  pwd char(40),
  first_name VARCHAR(50),
  sure_name VARCHAR(50),
  last_login TIMESTAMP WITH TIME ZONE,
  last_ip CHAR(40)
);

Použití domén má jistá omezení:

• Nově vytvořená doména musí mít v databázi/schematu jedinečné (nekolidující se jmény ostatních typů a domén ve schématu), ale stejné jméno domény se smí objevit ve dvou nezávislých schématech.
• Pokud vytvářenou doménu nepřiřadíte do určitého schématu, bude defaultně ve schématu, kde se pohybujete, případně, nevybrali-li jste žádné schema, bude definována ve schématu public.
• Uživatel, který novou doménu vytvořil je zároveň jejím vlastníkem a může měnit její parametry. Použití domény v databázi/schematu již ale není omezeno.
• Správně (dle SQL normy) by neměla jít při definici sloupce předefinovat vlastnost NULL či NOT NULL domény, bohužel se evidentně chovají některé verze PgSQL malinko jinak a předefinovat ji lze.

Pokud potřebujete změnit parametry domény (defaultní hodnotu, požadavek nenulovosti, omezení či vlastníka), je k dispozici příkaz ALTER DOMAIN s následujícími možnostmi syntaxe (jméno je vždy jménem domény):

• ALTER DOMAIN jmeno {SET DEFAULT hodnota | DROP DEFAULT} - nastavení/odebrání výchozí hodnoty prvku. Nepřenastavuje rekurzivně již vložené hodnoty a vztahuje se pouze na nové INSERTy.
• ALTER DOMAIN jmeno {SET | DROP} NOT NULL - zavedení/odebrání omezení na vložení nulové hodnoty do sloupce. Nastavení na NOT NULL bude provedeno pouze v případě, že hodnoty vložené do sloupců s touto doménou budou nenulové.
• ALTER DOMAIN jmeno ADD omezeni - vytvoření, omezení/kontroly stejně, jako bylo o CREATE DOMAIN. Příkaz bude proveden jedině, budou-li ve všech sloupcích s touto doménou prvky splňovat nové omezení
• ALTER DOMAIN jmeno DROP CONSTRAINT jmeno_omezeni [RESTRICT | CASCADE] - odstranění omezení vstupních hodnot, pokud jste si jej nepojmenovali, budete mít poměrně veliký problém toto omezení odstranit. Klauzule RESTRICT zakazuje aby byly provedeny změny na závislých objektech (defaultní chování) a klauzule CASCADE vynutí provedení změn i v závislých objektech.
• ALTER DOMAIN jmeno OWNER TO novy_uzivatel - určení nového vlastníka domény. Tento příkaz může vykonat jen hlavní uživatel.

Opět  něco více napoví příklady:

-- nastaveni defaultniho mailu
ALTER DOMAIN mail_domain SET DEFAULT 'john@doe.com';
-- zruseni pozadavku na NOT NULL, jelikoz mame nastavenu defaultni hodnotu
ALTER DOMAIN mail_domain DROP NOT NULL;
-- Zruseni omezeni hodnoty na domene
ALTER DOMAIN mail_domain DROP CONSTRAINT mail_value CASCADE;

Ke zrušení domény slouží jednoduchý příkaz DROP DOMAIN jmeno [, ...] [RESTRICT | CASCADE], přičemž lze smazat několik vytvořených domén současně, klauzule RESTRICT zakazuje vymazání sloupců, které používají tuto doménu a klauzule CASCADE jej povoluje. Pokud je tedy třeba z příkladu zrušit doménu i se všemi sloupci, které na ní závisí, stačí použít:

DROP DOMAIN mail_domain CASCADE;

Závěr

V tomto díle jsme se seznámili s doménami a jejich používáním. Uživatelé MySQL se s tímto typem zatím pravděpodobně nesetkali a na druhé straně uživatelé FirebirdSQL je znají velice důvěrně, protože tato databáze dělá domény automaticky téměř pro vše. V malém projektu je velice pravděpodobně nebudete potřebovat, ale budete-li pracovat na větším projektu, mohou Vám ušetřit mnoho práce a starostí.