Distribuce SUSE Linux 10.1 byla vydána tak, jak bylo podle Road Map plánováno – 11. května 2006 se objevila Final Release po předchozích Release Candidate, Beta a Alpha verzích. V oficiálním oznámení vydání distribuce je připomenuto výročí úmrtí Douglase Adamse, mimo jiné autora "Hitchhiker's Guide to the Galaxy", jemuž je současný release věnován.

Při příležitosti vydání nové verze jsme byli upozorněni, jak to vlastně s názvem distribuce je. Běžně používané "openSUSE" není korektní název distribuce, ale projektu, který zpřístupňuje distribuci SUSE vývojářům a uživatelům. Z vývoje projektu openSUSE se pak později zrodí základ nové verze distra, které je pak distribuováno dál různými způsoby.

Náš test se zaměřuje na SUSE Linux 10.1 Download, tedy volně stažitelnou distribuci, která bývá dle vysvětlení Novellu nesprávně označované jako OpenSUSE. K Download edici není žádná oficiální podpora, tu si můžete koupit buďto zvlášť nebo prostřednictvím edice Retail – klasické krabicové verze včetně tištěných manuálů.

Mimo to bude také možné bez problémů otestovat systém pomocí live DVD (edice Live), na kterém se ale stále pracuje a bude uvolněno pravděpodobně později.

Novinky

Asi vás nepřekvapí, že distribuce obsahuje novější software – grafická prostředí KDE 3.5.1 a GNOME 2.12.2, kancelářský balík OpenOffice.org 2.0.2 (který se zdá subjektivně opět trochu rychlejší), webový prohlížeč Firefox 1.5 a mnoho dalšího; to vše na jádře Linux 2.6.16.13, glibc 2.4 s gcc 4.1.0 dává dohromady téměř více než 3.000 zdrojových balíčků RPM (verze 4.4.2), ze kterých je distribuce postavena.

Příjemnou novinkou je i volně stažitelné CD s extra softwarem, který není open source. Na bonusovém CD najdete třeba Adobe Acrobat Reader, RealPlayer, Flash Player, antivir Avguard nebo balíček s ovladači pro wifi kartu ipw3595. Připojení extra software je výborný nápad, opět tak bude o trochu menší potřeba používat externí (a nedůvěryhodné?) repositáře, na které linka do Internetu vždy nemusí být dostatečně rychlá nebo vůbec dostupná.

Zavaděč systému. *** Start desktopového grafického prostředí GNOME. *** Systém po startu.

Kromě nových verzí byla dokončena integrace XEN 3 do konfiguračního nástroje YaST; přímo v distribuci je Xgl, akcelerovaný X Server, který jste si mohli vyzkoušet například přímo na SUSE ve výstavní části letošní LinuxEXPO (a ke kterému se ještě později dostanu); zmíním ještě integraci AppArmor, bezpečnostního frameworku/nástroje od Novellu umožňující především zajišťovat bezpečnost systému v rámci jednotlivých aplikací. Sympaticky také zní možnost lepší a především snazší konfigurace WiFi sítí, která v YaSTu v SUSE 10.0 moc komfortní není.

A samozřejmě, opraveny byly chyby z minulé verze (některé z nich celkem nepříjemné), takže teď třeba bez problémů nakonfigurujete grafickou kartu a monitor přímo přes modul SaX z YaST2.

Instalace

Samotný instalační proces se moc nezměnil, stačí si připravit pět CD; DVD by mělo být dostupné o týden později za oficiálním vydání; my jsme pět CD remasterovali na jedno samostatné DVD (dostupné v CD Shopu), takže si tak můžete ušetřit diskotéku při výměně médií.

Po zvolení jazyku a odsouhlasení anglického Novell Software Licence Agreement můžete zvolit typ instalace (čistá nebo upgrade, já instaloval na čistý disk) a instalátor se sám postará o navržení výběru balíčků a rozdělení disku. Pokud si nejste jistí, co to vlastně znamená, můžete se téměř jistě klidně pustit dál; stačí vybrat své oblíbené desktopové prostředí (KDE, GNOME, jiné) a instalátor se už sám postará o rozdělení a formát (implicitně RaiserFS) disků a začne kopírování a instalace největší porce balíčků z prvního CD.

Následuje reboot do nového systému a dokončení instalace, tedy zkopírování a instalace zbývajících balíčků a autodetekce a konfigurace hardware. Jediné, co mě celkem vyděsilo, byl animovaný ukazatel průběhu úvodního startu – koule v kruhu měnící svou velikost nápadně připomínají kurzor myši, které jsou ovšem statické, což mě přimělo ke kontrole připojení myši a její detekci systémem; obávám se navíc, že nebudu jediný, kdo narazí na tento problém. Na druhém testovacím počítači se navíc projevila i další chyba, vinou které nefungovala USB myš, takže bylo potřeba dokončit instalaci pomocí klávesnice.

Výběr jazyku instalace lze provést už před spuštěním samotného instalátoru. *** Když nic jiného, výběr desktopového prostředí je na vás. *** Instalace balíčků.

Po dokončení druhé části instalace budete mít možnost otestovat připojení k síti (pokud zapomenete připojit síťový kabel, můžete se dočkat celkem podivně vypadající chyby stejně jako já) a stáhnout dostupné opravy a naopak odeslat unikátní identifikaci počítače a hardware kamsi do Novellu.

Na testovaném systému, který klidně označím za zástupce běžného pracovního desktopu (s CPU AMD @ 1,6 GHz), trvala instalace bezmála 40 minut, po jejím úspěšném proběhnutí se už se systémem dalo pěkně a pohodlně pracovat.

Praktické zkušenosti s krátkodobým používáním

Rozběhnutí 3D akcelerace

Ať už pro akcelerovaný X Server nebo například pro hraní graficky náročných her se hodí plně využít potenciál ukrytý v grafické kartě, která zpravidla po instalaci ve 2D sice funguje dobře, ale pro plné zprovoznění potřebujete použít binární ovladače, které jsou často kámen úrazu pro začátečníky.

V každém případě bude vhodné nainstalovat balíčky gcc a kernel-sources včetně závislostí; umožní vám kompilaci rozhraní mezi vaším jádrem a ovladačem přesně na míru.

Grafické karty NVIDIA

Instalace v tomto případě je opravdu vcelku jednoduchá. Začněte přechodem na textovou úroveň běhu a pak spusťte přímo nástroj, který se postará o stažení a spuštění instalátoru:

# init 3
# tiny-nvidia-installer --update

Instalátor se nejprve pokusí najít modul pro běžící jádro; pokud ho nenajde, zkompiluje nový. Po úspěšném proběhnutí stačí pouze přepnout zpět do grafického režimu příkazem init 5 a instalace bude s největší pravděpodobností za vámi.

Spuštění instalátoru z textového režimu. *** Rozhraní mezi ovladačem a jádrem lze vytvořit na míru. *** Samotná kompilace.

Grafické karty ATI

Začněte tím, že si stáhnete ATI installer, který najdete na oficiálním webu. Po stažení nastavte souboru práva pro spuštění a vytvořte balíček s ovladačem a nainstalujte jej:

# chmod u+x ati-driver-installer-8.24.8-x86.run
# ./ati-driver-installer-8.24.8-x86.run --buildpkg SuSE/SUSE101-IA32
#  rpm -Uhv fglrx_6_9_0_SUSE101-8.24.8-1.i386.rpm

(pro AMD64 změňte IA32 na AMD64)

Následně se přepněte do textového režimu a nakonfigurujte grafiku (nic není potřeba dál zvlášť konfigurovat, 3D akcelerace bude fungovat automaticky).

# sax2 -r -m 0=fglrx

Na oficiálních stránkách projektu openSUSE je také napsáno, že zvláštní konfigurace přes SaX2 není ani potřeba a stačit by mělo:

# aticonfig --initial --input=/etc/X11/xorg.conf

Návrat do grafiky lze provést pomocí init 5.

Xgl

Jako předkrm pár screenshotů z cíle této části: přepínání ploch *** posun oken *** přepínání ploch na krychli.

Sice mi animovaná práce s desktopem nepřijde pro rozumné použití jako úplně dobrý nápad, nicméně spoustě lidí se líbí, tak když už tu akceleraci máme díky odstavcům výše funkční, pojďme na to.

Poznámka: není mi úplně jasné, proč na to v YaSTu není zvláštní klikátko, buďto jsem ho přehlédl, nebo si na něj musíme počkat až do příští verze a úpravy provádět zatím ručně.

Nejdříve bude nutné nainstalovat potřebný software, což je třeba pro YaST2 rutinní a jednoduchý úkol, takže klidně pomocí něj přidejte balíčky xgl a compiz.

Testování jsme prováděli na grafické kartě NVIDIA, pro kterou je doporučeno vypnout OpenGL flipping, což se dělá nastavením parametru v konfiguračním souboru /etc/X11/xorg.conf, který editujte svým oblíbeným textovým editorem (nejprve ho doporučuji stejně jako ostatní editované soubory zazálohovat) a do sekce Section "Device" obsahující řádek Driver "nvidia" připojte Option "NoFlip" "True".

Ve stejném souboru je potřeba vypnout extension X protokolu Composite a to doplněním tohoto bloku na konec souboru:

Section "Extensions"
  Option	"Composite"	"off"
EndSection

Následně editujte /etc/sysconfig/displaymanager, ve kterém změňte řádek DISPLAYMANAGER_XSERVER="Xorg" na DISPLAYMANAGER_XSERVER="Xgl" a klidně pod něj doplňte DISPLAYMANAGER_XGL_OPTS="-accel glx:pbuffer -accel xv:fbo".

Nakonec spusťte pro jistotu celý SuSEconfig.

V prostředí KDE pak zajistěte automatické spouštění, takže jako uživatel vytvořte soubor v ~/.kde/Autostart/ (s libovolným názvem) obsahující (pozor, řádek Exec= nemá být zalomený, končí až &):

[Desktop Entry]
Encoding=UTF-8
Exec=compiz --replace decoration wobbly fade minimize cube rotate zoom scale
move resize place switcher & gnome-window-decorator &
GenericName[en_US]=
StartupNotify=false
Terminal=false
TerminalOptions=
Type=Application
X-KDE-autostart-after=kdesktop

Nyní by vše mělo být hotové. Odhlaste se, restartuje X Server (volbou z desktopového managera nebo ošklivým ukončením pomocí CTRL + ALT + BACKSPACE) a mělo by to fungovat, což poznáte pravděpodobně na první pohled díky průhlednosti titulků, animovanému přesunu oken nebo plochám "na krychli" (přepínání pomocí CTRL + ALT + šipka nebo myš).

Instalace dalšího software

Jak už bylo zmíněno výše, k 5 CD s open source softwarem je možné získat další CD s binárními balíčky. Ty buďto můžete nainstalovat tak, že na ně ve svém grafickém prohlížeči souborů klepnete a inicializujete YaST, nebo je prostě snadno přidáte jako další repositář a to přes volbu "Add-on produkt" v záložce Software přímo v YasT2; programy pak nainstalujete snadno přes YasT.

Další oblíbený software (například podporu multimédií, takové mp3 si ve výchozí instalaci kvůli licenčním podmínkám nepřehrajete) získáte přidáním nějakého externího repositáře, mě se osvědčil ten od packmana.

Pro jeho přidání spusťte YasT2, v záložce Software klepněte na "Instalační zdroje", zvolte přidat a jako HTTP zdroj zadejte packman.rsync.zmi.at/suse/10.1 (případně nějaký mirror). V závislosti na stálosti připojení ještě nastavte, zda obnovovat seznam a klidně přejděte k instalaci přímo přes YaST2, kde přibude pravděpodobně i váš oblíbený software jako například kodeky z balíku w32codec-all, mplayer, xine s plnou podporou přehrávání (libdvdcss najdete na videolan.org), kaffeine, video pluginy pro Firefox a podobně.

V YasT2 lze bonusové CD přidat do zdrojů klepnutím na "Add-on produkt". *** Nebo spustit YasT2 klepnutím na samotný balíček třeba z grafického správce souborů. *** Opera, Acrobat Reader, Flash Player.

A na závěr pár postřehů

Na konec ještě pár nesetříděných zajímavých věcí, které zůstaly v mých poznámkách:

• KDE spash screen je hezčí a logičtější, nové KDE 3.5 jsou zase o krok dál a chytřejší
• v systému jsou DejaVu fonty
• parametry startu jádra lze nastavit snadno přímo v GRUBu, což bude pohodlnější především pro začátečníky

Závěr

SUSE Linux 10.1 je opět o kousek dál než předchozí verze 10.0, u které lze bohužel narazit na celkem dost nepříjemné chyby; ty naštěstí v nové verzi nejsou a moc nových jsem nenašel. SUSE Linux je zkrátka a dobře perfektní ukázkou kvalitní vyzrálé distribuce, která je navíc čím dál lepší. Jen tak dál.

Nastavení zavaděče v YasT2. *** Konfigurace síťových služeb. *** Aplikace.