Historie jazyka PHP

PHP je skriptovací jazyk pro tvorbu dynamického webu a jeho počátky spadají do roku 1994. Tehdy se pan Rasmus Lerdorf rozhodl vytvořit jednoduchý systém pro počítání přístupu ke svým stránkám; bylo to napsáno v PERLu. Za nějakou dobu byl systém přepsán do jazyka C,, protože perlovský kód dost zatěžoval server. Sada těchto skriptů byla ještě později téhož roku vydána pod názvem "Personal Home Page Tools", zkráceně PHP. Ještě potom se to jmenovalo "Personal Home Page Construction Kit".

U toho však nezůstalo. V polovině roku 1995 se systém PHP spojil s jiným programem stejného autora, a to sice s nástrojem "Form Interpreter" neboli zkráceně FI. Tak vzniklo PHP/FI 2.0, systém, který si postupně získal celosvětovou proslulost a byl velmi rozšířen.

Koncem roku 1998 byla již k dispozici verze PHP 3.0, která byla mnohem rychlejší (a vybavenější) než "dvojka" a která byla k dispozici rovněž pod operačními systémy Windows. Počet webů které používaly PHP se zvyšoval, až dosáhl cca 150 000. "Čtyřkové" verze PHP, které jsou k dispozici nyní, přidávají do jazyka mnoho nových funkcí a rovněž přinášejí přepracované a tudíž podstatně rychlejší jádro Zend.

Podle údajů z dubna 2004 běží PHP na více než 15 000 000 doménách a je to bezkonkurenčně nejčastěji používaný modul webového serveru Apache. Zkratka PHP by se měla překládat jako "PHP: Hypertext preprocessor", česky bychom řekli asi něco ve stylu "předzpracovávač hypertextu" (je to opravdu česky? ;-) ) Úvaha o počátcích PHP by nebyla úplná, kdybychom se krátce nezmínili rovněž o jeho budoucím vývoji. V době psaní tohoto článku je již k dispozici Release Candidate 2 verze PHP 5 a podle vývojářů se máme na co těšit. Namátkou – jádro Zend II, kompletně přepsaná podpora XML, nové objektové rozhraní pro práci s databází MySQL a mnoho dalšího. Čili, systém je stále vybavován novými technologiemi a je aktivně vyvíjen.

Proč ano a proč ne

Proč je PHP tak oblíbené? K tomu vede celá řada věcí:

• PHP je relativně jednoduché na pochopení
• PHP má syntaxi velmi podobnou jazyku C a je tedy většině vývojářů dost blízký
• PHP podporuje širokou řadu souvisejících technologií, formátů a standardů
• je to otevřený projekt s rozsáhlou podporou komunity
• dají se najít kvanta již hotového kódu k okamžitému použití nebo funkční PHP aplikace. Podstatná část z hotového kódu je šířena pod nějakou svobodnou licencí a dá se použít ve vlastních projektech
  
• PHP si dobře rozumí s webovým serverem Apache (aby ne, vždyť je to sesterský projekt spravovaný Apache software foundation)
• PHP snadno komunikuje s databázemi, jako je MySQL, PostgreSQL a řada dalších
• PHP je multiplatformní a lze jej provozovat s většinou webových serverů a na většině dnes existujících operačních systémů
  
• PHP podporuje mnoho existujících poskytovatelů webhostingových služeb

Má PHP také svoje nevýhody?

Víceméně ne; pokud budete chtít napsat dynamický web, bude PHP prakticky vždy dobrou volbou. S některými věcmi byste ale přesto měli při použití PHP počítat:

• PHP je interpretovaný, ne kompilovaný jazyk
• kdokoli má přímý přístup k serveru, může nahlédnout do vašich PHP skriptů
• Podpora objektového programování není v PHP na moc dobré úrovni. V PHP 5 by se to ale mělo zlepšit.
  
• protože je PHP aktivně vyvíjen, v budoucích verzích jazyka se mohou některé funkce změnit nebo se mohou chovat jinak než dosud.
  

Co se v PHP dá napsat ?

Lakonická odpověď by zněla: Téměř všechno, co nějak souvisí s dynamickým webem a/nebo s databázemi. Mezi nejčastější aplikace psané v PHP patří například:

• internetové obchody
• podnikové informační systémy (ať už intranetové nebo internetové)
• diskusní fóra
• redakční systémy
• firemní prezentace
• dynamické osobní stránky
• weboví poštovní či databázoví klienti
• vyhledávače a katalogy
• drobnosti typu počitadla, ankety a mnoho dalších

O čem bude náš seriál ?

Na své si při čtení našeho seriálu přijdou začínající i pokročilí uživatelé PHP. Nejprve se v několika dílech podíváme na jazyk samotný – na jeho syntaxi, výrazy, operátory, konstrukce, příkazy a podobně. Dále se budeme věnovat práci se soubory a formuláři. Velkou pozornost budeme věnovat databázím; nejprve obecně a zvlášť MySQL. Ukážeme si, jak lze PHP pro práci s databázemi použít a jaká úskalí nás přitom čekají. Dotkneme se otázek kolem autentifikace uživatelů a bezpečnosti webové aplikace vůbec. Zakončíme několika díly popisujícími, co byste měli vědět při práci na rozsáhlejším projektu a příkladem jednoho takového projektu. Takže se máte na co těšit.

Příště se krátce podíváme na to, jak vlastně PHP funguje a co z toho pro vývojáře vlastně vyplývá.