Řeknete nám něco o sobě, co jste studoval?
Moje studia jsou vcelku nudné téma. Základka, gympl, VŠE. Šestý semestr bakalářského studia jsem natáhl na dva a půl roku, protože jsem pracoval na plný úvazek. Z inženýrského studia mě vyhodili hned v prvním semestru, moje docházka se totiž limitně blížila nule.
Jste ženatý, máte děti a používají Linux?
Ženatý jsem, děti mám. Jedenáctiměsíční syn má k mému domácímu počítači velmi kladný vztah. Zajímají ho především dvě věci. Na case se dá báječně bubnovat. A potom je tu ještě ten zelený knoflík na čelní stěně, který se dá v nestřežené chvíli zmáčknout a tatínek pak hrozně nadává.
Dceři jsou tři roky, a má už tohle období za sebou. Ta by chtěla stále hrát „Pana Bramboru“, taková dětská hra v KDE (KTuberling). Taky má pocit, že u počítače je to moc veliká zábava, když u něj vysedávám do noci. Od ledna už otravuje, že chce vlastní a napíšeme o něj Ježíškovi. Uvidíme, jak dlouho to ustojím. Každopádně si nevědomky dala roční odklad.
Jaký je Váš osobní vztah k Linuxu a open source řešením?
S Linuxem samotným jsem se vlastně hlouběji seznámil až po té, co jsme za sebou měli druhý ročník LinuxExpa. To jsme ve firmě přešli kompletně na Linux i na desktopu. Do té doby jsme sice měli ve firmě linuxový server, ale s nim jsem nic dělat nemusel. S Linuxem jsem se tedy začal seznamovat jako uživatel linuxového desktopu. Postupně jsem si začal sám spravovat naši počítačovou síť. Další firemní server jsem si už instaloval a konfiguroval sám a pro zaměstnance jsem připravil jeden aplikační server a k němu tenké klienty. Více než dva roky tedy ve firmě používáme výhradně linuxově řešení. Došlo to tak daleko, ze jsme několika firmám instalovali na zakázku linuxové servery a staráme se jim o síť. Nejdřív jsme často vysvětlovali, ze LinuxExpo pouze pořádáme, ale linuxová řešení sami neposkytujeme. Nakonec jsme podlehli a zahráli si na outsourcingovou firmu.
Teď momentálně jsem okouzlen IP telefonií a budu si ve firmě dělat i linuxovou telefonní ústřednu. Z obyčejného PCčka uděláte telefonní ústřednu pro IP i klasickou telefonii, která se v konfigurovatelnosti vyrovná těm nejlepším pobočkovým ústřednám.
Jakou distribuci Linuxu používáte a proč a jaké programy používáte?
Téměř výhradně používáme různé verze SUSE Linuxu. Prvotním důvodem bylo především to, že firma SUSE stála jako partner u začátků LinuxExpa a celkem logicky jsme se na ni také obrátili, když jsme chtěli provést kompletní migraci na Linux. Na SUSE Linux jsem si za tu dobu už zvykl a nemám důvod si zvykat na něco jiného. Navíc jejich distribuci považuji za velmi povedenou.
Vyjmenovat všechny programy které používám, by si bylo zdlouhavé. Drtivá většina mé práce je v kanceláři, proto asi nejvíce používám klasické kancelářské aplikace typu mail klient, prohlížeč a kancelářský balík. Zatím jsem skončil u trojlístku OpenOffice.org, FireFox a Kmail. Na svém notebooku standardně používám KDE. Bylo defaultní, notebook ho utáhnul a víc jsem neřešil. Nad aplikačním serverem pro kolegy jsem se přeci jen zamýšlel víc. Všichni dostali stejnou konfiguraci IceWM, stejnou nabídku základních aplikací a zatím si nikdo nestěžoval.
Co si myslíte, že je příčinou malého rozšíření Linuxu na desktopech a jaký na to máte názor?
Za prvé nevím, jestli jsem na tuhle otázku fundován odpovědět, a za druhé se domnívám, že je to téma na samostatný rozhovor. Nicméně jsem v tomto směru poměrně optimistou. Neočekávám žádný raketový nástup, cesta bude ještě dlouhá a trnitá. Linux se však zajímavého tržního podílu na desktopu jistě dočká.
Jaká je historie LinuxExpa (koho to napadlo, kdy a další i třeba porodní bolesti kolem vzniku veletrhu :-)) pokud nějaké byly?
Především bych chtěl říct, že za projektem LinuxExpo stojíme od počátku dva, Kryštof Rödling a já. V roce 2000 jsme se rozhodli odejít ze zavedené firmy a naši zkušenost s pořádáním veletržních akcí v Čechách i zahraničí zúročit ve vlastních projektech. Proto jsme na sklonku roku založili firmu a začali připravovat první vlastni projekt, kterým bylo LinuxExpo.
Myšlenka uspořádat veletrh, specializovaný úzce na operační systém Linux, přišla krátce po vzniku naší společnosti Exponet. Měli jsme sice zkušenosti s pořádáním výstav, ale o Linuxu samotném jsme toho moc nevěděli. Proto jsme nejdříve s tímto záměrem kontaktovali zájmová linuxová sdružení (CZLUG) s cílem získat z jejich strany "morální podporu" akce. V převážně nekomerčním prostředí jsme se především snažili prolomit určitou nedůvěru ze strany linuxové komunity, že se nejedná o žádný "tunel" zaštítěný populárním tučňákem.
Dalším krokem bylo samozřejmě oslovení potenciálních vystavovatelů, tedy na komerční subjekty, které měly co v této oblasti prezentovat. Těžké bylo je vytipovat, a ještě těžší přesvědčit, aby na veletrhu vystavovali.
Naštěstí se nám hned v prvním ročníku podařilo získat dva velké partnery - HP a SuSE. Návštěvnost překonala naše očekávání, a ve stísněných prostorách Národního domu na Smíchově bylo narváno k prasknutí. I cyklus přednášek byl hojně navštěvovaný. Přesto byl první ročník LinuxExpa pro nás naprostý finanční propadák.
Následující ročník jsme se přesunuli do větších prostor a podařilo se nám získat finanční podporu IBM, společnosti, která za LinuxExpem od té doby spolu se SuSE pravidelně stojí. Vše už šlo o něco lépe: už jsme mohli zájemcům nabízet účast na úspěšné reálné akci, nikoli v utopickém projektu.
Jaký je současný stav veletrhu, jeho klady a zápory?
Zjednodušeně se dá říci, že LinuxExpo prošlo podobným vývojem jako Linux samotný. Zatímco zpočátku navštěvoval veletrh jen užší okruh fanoušků Linuxu a odborníků, navštěvují dnes LinuxExpo v hojné míře také ti, kteří o Linuxu uvažují jako možné alternativě, a hledají konkrétní řešení pro svou firmu, podnikání a samozřejmě i osobní využití. Rok od roku stoupá návštěvnost z řad firemních klientů, správců sítí a IT managerů z velkých firem (mezi návštěvníky registrujeme například zástupce snad všech bank působících v ČR). Nechybí ale ani živnostníci a ovšem domácí uživatelé.
A že jsou všichni tito návštěvníci převážně spokojeni, dokazuje jejich stoupající podíl. Také pro vystavovatele je tato skupina návštěvníků klíčová. Velmi kladnou odezvu má doprovodný konferenční program.
Pokud LinuxExpo sklízí občas kritiku, tak je to převážně ze dvou stran: jednak je to kritika ze strany linuxových nadšenců, kteří nám zazlívají "komercializace" celé akce. Ano, LinuxExpo není dýchánkem úzkého okruhu zasvěcených, kteří na sebe spiklenecky pomrkávají, a kde je vše zadarmo. Od toho jsou tu jiná setkání, nepochybně užitečná. LinuxExpo je prostě komerčním veletrhem, snažícím se co nejlépe propagovat tento skvělý operační systém a produkty s ním související. Je možné, že se LinuxExpo nachází v podobném "přechodovém stadiu", jako Linux samotný. Odrostl totiž stadiu nadšenectví a soudržnosti, ale stále ještě hledá cestu ke konečnému spotřebiteli. Z "ideje" se prostě stává zboží, ať se nám to líbí, nebo ne.
Na druhou stranu, nespokojení bývají i ti, kteří doufají, že LinuxExpo bude překypovat širokou nabídkou novinek ze světa hardware a spotřební elektroniky, které s Linuxem nijak nesouvisí, nebo že se jejich oko osvěží pohledem na přehršle kolorovaných děvčat, propagujících dovádivými tanečními kreacemi výhodný tarifní program mobilního operátora. LinuxExpo totiž zůstává stále poměrně úzce profilovanou akcí, což se ukázalo jako dobrá volba. Nechceme se stát obecně zaměřeným "počítačovým veletrhem".
Řeknete našim čtenářům něco o spolupráci firem, které mají Linux ve svém vývěsním štítě (root, abclinuxu, mandrake) jak s Vámi spolupracují atd?
Vaše otázka zřejmě směřuje k internetovým serverům, které se Linuxu věnují. Se všemi těmi, které mají ve svém pomyslném erbu slovíčko Linux, se samozřejmě snažíme spolupracovat. Myslím, že nemá smysl konkrétně vyjmenovávat, s kým se spolupracuje lépe, a kde to spíše skřípe. Naše mediální partnery ostatně uvádíme ve všech materiálech - to jsou ti, se kterými jsme si "kápli do noty" nejvíce. Doufáme, že se jejich rodina příštím rokem opět rozroste.
Jaká je další budoucnost LinuxExpa?
Budoucnost LinuxExpa vidím především v posilování konferenční části. Jednak je o ni rok od roku větší zájem jak ze strany vystavovatelů, tak ze strany návštěvníků, jednak software je oblast, kde má spíše smysl objasňovat, ukazovat a hovořit, než vystavovat nějakou "krabici". To neznamená, že zcela vymizí výstavní stánky, ale nebudou dominovat na úkor konferenční části. Stručně řečeno - z "veletrhu s doprovodným programem" se možná časem stane "konference s doprovodnou výstavou".
Kromě jednotlivých přednášek se v konferenční části osvědčily i ucelené několikahodinové bloky . Letos to byly prezentace společností IBM a SuSE, a musím přiznat, že zájem ze strany předčil i naše očekávání. V budoucnosti by se nosnou částí LinuxExpa mohly stát právě takové tematické semináře ve stylu "den s ...".
Uvažujeme také o přesunu konání akce na všední dny. Narůstá totiž návštěvnost z řad firem a postupně klesají počty "dětských návštěvníků" - což je určitě dobrá zpráva pro vystavovatele. Sobotní den výstavy je navíc vždycky sázkou do loterie - nikdy do poslední chvíle nevíme, jestli nám případné slunečné počasí neodláká převážnou část návštěvníků k cestě na chatu.