V tomto díle seriálu o jazyce PHP se podíváme na
zoubek proměnným.
2.6.2004 10:00 | Petr Zajíc | přečteno 144804×
Každý programovací jazyk pracuje s nějakými hodnotami. To, do čeho
se
tyto hodnoty ukládají, se nazývá proměnné. Každá proměnná má název
(někdy se mu říká identifikátor) a hodnotu (někdy se označuje termínem
literál). V každém okamžiku je hodnota proměnné v programu jednoznačně
daná, během programu se však může měnit. Proměnné se podle toho, co v
nich chceme uchovávat za hodnoty, dělí na několik typů:
Typ |
Název
v PHP |
Popis |
Logický typ |
Boolean |
uchovává hodnotu "pravda" nebo "nepravda". Zapisuje se jako TRUE a FALSE (na velikosti nezáleží, můžete třeba i jako tRUE a fALSE |
Celočíselný typ |
Integer |
uchovává celá kladná i záporná čísla (a nulu) od nějakých -2 biliónů po + 2 bilióny. |
Desetinné číslo |
Float nebo Real |
uchovává desetinná čísla. S přesností obyčejně na 14 desetinných míst a rozsahem, z něhož by se nám asi zamotala hlava - číslo, které začíná jedničkou a může mít 308 nul. |
Řetězec |
String |
uchovává texty neboli řetězce. Řetězec je znak nebo sada znaků, v PHP prakticky neomezené délky. |
Typ proměnné v PHP se určuje v okamžiku přiřazení hodnoty do proměnné.
To bývá ve většině případů přesně to, co chceme, někdy to ale může mást
programátory zvyklé na deklarování proměnných před jejich použitím z
jiných programovacích
jazyků (některé jazyky totiž umožňují, nebo dokonce vyžadují deklarovat
typ proměnné předem). Během programu může proměnná svůj typ změnit, ať
už díky
instrukci v kódu nebo v důsledku nějakého výpočtu. To se nazývá
přetypování a bude o tom ještě řeč.
Každá proměnná musí mít jednoznačný název. Ten v PHP začíná znakem
dolaru($) a následuje (bez mezery) nějakým pojmenováním. První znak
toho pojmenování musí být buď písmeno a-z nebo podtržítko. Nesmí to být
číslo ani nic jiného. Názvy proměnných v PHP rozlišují mezi malými a
velkými písmeny, takže pozor na to. Praxe bývá většinou taková, že se
proměnné píší malými písmeny. V názvech proměnných můžete používat
české znaky včetně diakritiky; běžně se to ale moc nedělá. Desetinná
čísla se zadávají s tečkou, ne s čárkou. Řetězce se uzavírají do
uvozovek nebo do apostrofů.
Proměnné přiřadíte nějakou hodnotu pomocí znaku = ("rovná se"). Níže
uvedeme skript, který bude všechy ty zásady ilustrovat.
<?
//logický typ
$mam_malo_penez = TRUE;
//celočíselný typ
$plat = 10000;
//desetinné číslo
$disketa = 3.5;
//řetězec
$prohlaseni =
"Právě se vracím z pražského hradu! ...";
echo $mam_malo_penez."<BR>";
echo $plat."<BR>";
echo $disketa."<BR>";
echo $prohlaseni."<BR>";
?>
Jak můžete vidět z výsledku, nejprve jsem proměnným přiřadil nějakou
hodnotu a pak jsem ji vypsal. Následující skript obsahuje běžné chyby,
kterých se můžete při pojmenování nebo přiřazování proměnných dopustit:
<?
// tohle bude špatně. proměnná nesmí
začínat číslem:
$3sestry = "tři sestry";
// tohle sice projde, ale nic to nevypíše
(velikost písmen v názvu)
$rok = 2004;
echo $Rok;
?>
V typům proměnných ještě jedna malá přátelská rada. Pokud nemusíte,
nepoužívejte typ double (float), nebo si alespoň buďte při jeho použití
vědomi
toho, že se jedná o nepřesná čísla. Jakákoli operace přiřazení nebo
porovnání takových
čísel může dávat neočekávané výsledky. Tak třeba následující skript
<?
$a=0.1; $b=0.7;
echo 0.8-$a-$b;
?>
nevrátí nulu, jak byste asi čekali, ale nějaké sice hodně malé, ale
přesto nenulové číslo. Kdybyste se spoléhali na to, že skript vrátí
nulu, dostanete se do potíží.
Takové chyby se navíc velmi špatně odhalují. A když se ještě k tomu
nepřesná čísla uloží do databáze, mohou se chyby kumulovat.
S proměnnými se dají, jak to ostatně vyplývá s příkladu uvedeného
výše provádět matematické operace. Více si o tom řekneme v díle o
výrazech. Už teď Vám ale mohu prozradit, že základní operace, které
znáte z matematiky (+-*/) s čísly v PHP provádět samozřejmě můžete;
řetězce se dají slučovat pomocí operátoru tečky a celou řadu dalších
možností si probereme v díle o výrazech.
Protože můžete použít malá nebo velká písmena a českou abecedu v
názvech proměnných, a protože proměnných můžete mít časem i v jednom
skriptu poměrně dost, vyplatí se už od začátku se trochu cepovat a
udělat si v jejich pojmenování nějaký systém. Těžko radit, ale
následující postřehy Vám možná přijdou vhod:
V příštím díle se podíváme na typ proměnné, který jsme zatím vynechali. A to na pole.