Umělý jazyk? Cože? Není to na nic? K čemu je dobré učit se esperanto? Nebo lojban? Není moc těžký? Je aspoň opensource? Jde to přeložit na Linuxu? To mi nestačí Java, C++ a Python? A jakým nedopatřením se to vůbec objevilo na LinuxSoftu? Většinu odpovědí naleznete v tomto článku, na ty zbývající dokáže (myslím) odpovědět jen málo velice sebejistých nebo nadprůměrně inteligentních lidí.
4.5.2011 00:00 | Tomáš 'Elektron112' Velecký | přečteno 6554×
Lojban je logický umělý jazyk. Někdo ho může nazvat také konstruovaným, modelovým, vyvíjeným nebo plánovaným. To znamená, že jej někdo úmyslně vytvořil – stejně, jako esperanto, toki ponu, lingua ignotu, europanto, slovianski nebo černou řeč. Už jich na světě exituje docela dost (v takovém tom rámečku, který bývá pod článkem na Wikipedii jich je asi 80). Některé jsou založeny na jíž existujících jazycích, jiné se nepodobají ničemu. Kromě těchto jazyků se k umělým jazykům řadí i programovací a jiné formální jazyky, o těch ale řeč nebude. Lojban má sloužit přimárně lidem, ale vzhledem k jeho jednoznačné gramatice si s ním mnohem lépe než s ostatními jazyky rozumí i počítače. Někdy v budoucnu by se tak snad mohl stát prostředníkem mezi počítači a lidmi.
O umělé jazyky se lidé zabývají poměrně dlouhou dobu. Už v jedenáctém a dvanáctém století si nějací Němci vytvářeli tajný jazyk pro církevní účely „Lingua Ignota“. První učebnice esperanta byla vydána roku 1887. To hlavní se však událo padesátých letech minulého století, kdy pan doktor James Cook Brown začal vyvíjet loglan. Ten měl být jazykem logickým a měl také potvrdit Sapir-Whorfovu hypotézu, která říká, že to, jakým způsobem člověk mluví ovlivňuje to, jakým způsobem člověk myslí. Protože však byl loglan uzavřený, v roce 1987 (tj. sto let po vydání učebice esperanta) započal vývoj lojbanu. Ten by měl být kulturně neutrální. Ovšem po zkušenosti, kdy si jeden člověk na IRC usmyslel, že Velikonoce budou istr [istr] (z angliského Easter [ístr]), a ne třeba pasxa [pascha] (jako je tomu v latině, řečtině a podobně i v hrebrejštině – vznikly snad Velikonoce v Anglii?), o tom vážně, aspoň co se týče slovní zásoby, pochybuji.
O vývoj lojbanu se stará Logical Language Group, jejíž prezidentem je Bob LeChevalier. Ta má za úkol také vydávat různé publikace, překlady a spravovat webové stránky. Přeloženy jsou (alespoň z části): Alenka v říši divů, Bible, Deklarace nezávislosti, domovské stránky, Prorok (viz Wikipedii), některé Feynmanovy přednášky a mnoho dalších. Ještě mnohem více je však textů, i původních. Mezi ty nejzajímavější patří tato sbírka vtipů.
Pravopis je poměrně jednoduchý, pro někoho až možná moc logický. Lojban je navržen tak, aby byl co nejjednoznačnější a aby nedocházelo k nedorozumněním. V lojbanu neexistují synonyma. Je bez výjimek. Jen je potřeba zapamatovat si pevně dané pořadí předmětů vázaným k danému slovesu (upřesním, až budu vysvětlovat predikátovou logiku). Co se rozsáhlosti týče, prý je jen trochu rozsáhlejší, než C++ či Perl. Ceý lojban je pospaný v dokumentu The Complete Lojban Language, jehož velikost odhaduju na 775 normostran.
Neděste se nadpisu, lojban používá latinku. Čte se skoro jako čestina, jen písmeno C čteme jako Š, písmeno J jako Ž, X jako CH a Y vydáváme, když váháme nad tím, co říct. V mezinárodní fonetické abecedě se značí jako Ə (šva). Dvojhlásky, jako jsou iu, ia a oi, ai se vyslovují jako ju, ja, oj a aj. Předposlední odlišností od jazyka českého je použití písmena U, pokud je prvním písmenem ve dvojhlásce, jako anglické W. V lojbanské abecedě nejsou písmena Q, W a místo písmena H je apostrof ('). Ti bystřejší z vás si jistě všimli, že lojban zní jako ložban. Velká písmena se moc nepoužívají – značí neobvyklý přízvuk.
Systém vět v lojbanu mi ze všech programovacích jazyků připomíná LISP. Neexistují tam takové slovní druhy, jaké známe my. Pracovně, pro přirovnání, je ale používat budu. Ve větě je vždy nějaké sloveso (přísudek), které určuje vztah mezi několika argumenty (třeba podstatnými jmény – předměty, jeden z nich je podmět). To, co který předmět znamená, zda je podmětem atd. poznáme podle jeho pozice. (Zatímco v češtině si pomáháme ještě předložkami a skloňováním.) Slovo cu může být mezi prvním argumentem a „slovesem“. Ukážu na příkladu (pochází z knihy What is Lojban?, viz zdroje).
| le prenu | cu | klama | le zdani | le briju | le zarci | le karce |
| osoba | pomocné slovo | jít/přicházet/pohybovat | dům | kancelář | obchod | auto |
| Osoba jet (jede/jela/pojede - podle souvislosti) domů z kanceláře přes obchod autem. | ||||||
| Osoba jede domů autem z kanceláře a cestou se staví do obchodu (nebo také projede obchodem :)). | ||||||
Jak jste jistě poznali, v ukázkové větě je sloveso v infinitivu. Proč by také mělo mít nějaký tvar, když to na pochopení věty stačí, že? Lojban dává ohromné možnosti, co do přesnosti vyjadřování. Můžete být velmi přesní, nebo klidně můžete něco zamlčet. V lojbanu to nebude znít divně. Abychom větu nějak upřesnili, buď dáme sloveso do nějakého tvaru, přidáme příslovce, nebo klidně obojí. Lojban jde tou duhou cestou. Čas i místo se tedy určuje stejně.
Čísla rozhodně nejsou pro lojban žádným problémem. To co lze v češtině říci deseti slovy o šedesáti pěti znacích – pět miliónů dvě stě padesát tisíc tři sta čtyřicet osm, v lojbanu vyjádří jediné slovo o čtrnácti znacích – muremunocivobi. (Vtipálci tedy mohou říct, že lojban má nekonečně mnoho slov.) Lojban myslí i na šestnáctkovou soustavu, a pokud se nepletu, své názvy mají i písmena celé abecedy – můžeme „mluvit“ i v soustavě třicetičtyřkové.
|
|
Zřejmě nejpoužívanějším slovníkem je jbovlaste. Umožňuje pracovat s 63 jazyky, to však neznamená, že v tolika jazycích je alespoň jedno slovo přeloženo. To se zatím bohužel týká i češtiny. Umí vygenerovat XML, TeX nebo PDF soubor s aktuální slovní zásoubou přeloženou do daného jazyka. Abecedně seřazenými slovíčky si lze samozřejmě listovat také přímo v prohlížeči nebo přímo vyhledávat konkrétní slova. Uživatel si může zvolit, jestli chce překlady do angličtiny, češtiny, nebo i všech jazyků, do kterých bylo dané slovo přeloženo. O obsah databáze se stará 272 uživatelů. Grafika je možná až příliš jednoduchá, nicméně pohodlí nijak neovlivňuje.
Zajímavou blbinkou je generátor náhodných vět Mlismu. Dostane nějaké slovo a vytvoří větu, která toto slovo obsahuje. Můžete jej vyzkoušet na webu nebo stáhnout zdrojové kódy (skripty) z GitHubu. Podrobně jsem jej netestoval, ale měl by vytvářet věty, které dávají smysl. Může se hodit při vytváření cvičení k učebnici lojbanu :)
Kromě výukových programů, mezi kterými převažují programy založené na tzv. flashcards, ale jsou i programy pro procičování jednotlivých dovedností, jako je rozpoznávání čísel, uživatelům lojbanu pomáhají analyzátory vět. Na stránce genrei.lojban.org je k dispozici program, který rozebere větu, naznačí význam jednotlivých slov a výsledek zobrazí v plaintextu, TeXu nebo HTML.
Ačkoli existuje něklolik překladů her do lojbanu, my se podíváme na to nejzajímavější, na hru Mumym, která je pěknou lojbanskou obdobou hry Logik. Jen se v ní nehádají kombinace barev, ale gismu, což jsou vlastně základní slova lojbanu. Zajímavostí je, že mají vždy pět písmen a mají podobu buď OAOOA or OOAOA, kde O je souhláska a A samohláska. Zdrojové kódy jsou uloženy na GitHubu. Počítač vymyslí gismu, a hráč hádá. Počítač se chová jako robot na chatu, celá komunikace samozřejmě probíhá v lojbanu, můžete se podívat na návod.
Msabren napsal jednoduchý systetizátor řeči v Javě. Avšak jako hodně lojbanských programů je dost starý, a navíc se mi jej nepodařilo úplně rozchodit. Spouští se příkazem java LojTalk text_který_chceme_namluvit. Mi však řekl jen první písmeno, třeba budete mít více štěstí. V archívu je zdrojový kód, souboru s písmeny a přeložená javovská třída. Osobně bych si radši vytvořil rozšíření pro Festival, než se patlal s tím to programem, někomu se ale může hodit. Pak je tu jednoduchá offline java verze slovníku jbovlaste, myslím, že ji není potřeba popisovat. V seznamu lojbanských aplikací najdete také nějaká rozšíření pro vim.
Lojban je velmi zajímavý jazyk, otázkou však je, zda se někdy stane třeba úředním jazykem, nebo se alespoň rozšíří tak, jako esperanto, nebo zda zůstane jen hračkou pár nudících se matematiků, intelektuálů a utopistů. Také by mohl být převálcovaný nějakým novým, jiným, lepším umělým jazykem. Pokud byste měli zájem, mohl bych vydat pár dalších článků zabývajících se gramatikou; ať už tady na LinuxSoftu, nebo někde na blogu. Jednalo by se více méně o překlad knihy What is lojban?. Můžete psát do diskuze. Na úplný závěr ještě přidám pár slov: do = druhá osoba (ty, vy); jbobau = něco (1. argument) (např. text) je v lojbanu a je používaný/použitý někým (2. argument) ke komunikaci s někým (3. argument) nebo k vyjádření něčeho (3. argument); se = prohazuje první a druhý argument; xu = značí otázku, na kterou se hodí odpovědět ano (go'i), nebo ne (na go'i). Tak co, už rozumíte názvu článku?
Domovské stránky lojbanu (anglicky)
What is Lojban?, ISBN 0-9660283-1-7 (anglicky)
Heslo umělý jazyk na české Wikipedii
Heslo esperanto na české Wikipedii
Heslo lojban na české Wikipedii
Heslo Sapir-Whorfova hypotéza na české Wikipedii
Seznam softwaru pro lojban