Programujeme s XML (6.) - DOM v Javě III.

V dnešním díle se podíváme na poslední část naší aplikace, na operace měnící strukturu souboru, tedy přidávání, mazání a přeskupování položek.

7.7.2004 09:00 | Aleš Hakl | přečteno 14548×

Spodní hrana hlavního okna naší jednoduché aplikace nám nabízí čtyři operace:

Přidáváme položky

    synchronized public void addItem(int row) {
        Element node = doc.createElement("person");
        for (int i=0; i<tags.length; i++)
            node.appendChild(doc.createElement(tags[i]));
        if (row+1>=rowCount){
            doc.getDocumentElement().appendChild(node);
        } else {
            doc.getDocumentElement().insertBefore(node,
                doc.getElementsByTagName("person").item(row+1));
        }
        this.fireTableRowsInserted(row,1);
        rowCount++;
    }

Nejprve vytvoříme nový uzel, v cyklu do něj vložíme všechny potřebné podelementy, jejichž názvy jsou v poli tags. Pokud je označena poslední položka, vložíme element na konec, pokud je označená jiná položka, vložíme element pomocí metody insertBefore() před element odpovídající následující položce. Dále zavoláme metodu fireTableRowsInsertet, jež informuje komponentu JTable, že došlo k přidání řádků určených parametry (číslo prvního nového řádku a počet přidaných řádků). A nakonec zvýšíme naší interní proměnnou rowCount obsahující počet řádků.

Mažeme položky

    synchronized public void deleteItem(int row) {
        if (row==-1) return;
        doc.getDocumentElement().
            removeChild(doc.getElementsByTagName("person").item(row));
        rowCount=doc.getDocumentElement().
            getElementsByTagName("person").getLength();
        this.fireTableRowsDeleted(row,1);
    }

Při mazání položek pouze smažeme odpovídající element (Implementace DOM někde v podzemí rekurzivně smaže jeho obsah). Přepočítáme počet elementů (stejně dobře bychom mohli pouze dekrementovat proměnnou rowCount) a nakonec dáme komponentě JTable vědět, že jsme smazali řádek.

Měníme pořadí položek

    synchronized public void moveUp(int row) {
        if (row<1) return;
        Element ref = ((Element)doc.getDocumentElement().
            getElementsByTagName("person").item(row-1));
        Element it = ((Element)doc.getDocumentElement().
            getElementsByTagName("person").item(row));
        doc.getDocumentElement().insertBefore(it,ref);
    }

Pokud jsme na prvním řádku (tj na řádku s číslem 0) a nebo není označeno nic, je jasné, že tato akce musí selhat, a proto v případě, kdy číslo označeného řádku je menší než 1, opustíme funkci. Po této kontrole najdeme v dokumentu dva elementy, jednak referenční, před který budeme vkládat a druhak ten element, jenž chceme přesunout. V tomto případě je referenčním elementem ten, který leží nad přesouvaným elementem.

    synchronized public void moveDown(int row) {
        if (row>rowCount-2) return;
        Element it = ((Element)doc.getDocumentElement().
            getElementsByTagName("person").item(row));
        if (row==rowCount-2){
            doc.getDocumentElement().appendChild(it);
        } else {
            Element ref = ((Element)doc.getDocumentElement().
                getElementsByTagName("person").item(row+2));
            doc.getDocumentElement().insertBefore(it,ref);
        }
    }

Princip je podobný, ale tentokrát musíme ošetřit situaci, kdy kurzor stojí na předposlední položce, a proto nemůžeme použít žádný referenční element, a místo toho přidáváme na konec kořenového elementu metodou appendChild(). Pokud nestojíme na předposlední položce, pracuje metoda podobně jako předchozí, akorát jako referenční používa uzel o dvě položky dál (vkládá se před referenční uzel, kdybychom použili následující, budeme vkládat opět na stejné místo).

Funkčnost předchozích dvou metod ukazuje na to, že jeden element se v dokumentu smí vyskytovat pouze jednou a pokud ho vložíme znovu na jiné místo, dojde k přesunu. Pokud potřebujeme vložit více stejných elementů (nebo jiných uzlů) na různá místa, nebo kopírovat uzly v rámci jednoho dokumentu, s výhodou použijeme metodu cloneNode(). Pokud potřebujeme kopírovat uzly mezi různými dokumenty, zavádí DOM Level 2 metodu importNode() třídy Document, která poskytuje stejnou funkcionalitu mezi různými dokumenty. Zatímco metoda cloneNode() vrací kopii uzlu, pro který je volána, metoda importNode() kopíruje (importuje) uzel udaný jako první parametr pro použití v dokumentu, pro který je volána, a vrací tuto kopii. Obě metody mají parametr deep určující bude-li (false) kopírován pouze daný uzel (a případně jeho atributy) nebo (true) i jeho podstrom.

Zde bych prozatím DOM opustil a příště se rychle podíváme na (údajně jednodušší, ale rozhodně rychlejší) rozhraní Simple API for XML neboli SAX.

Online verze článku: http://www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=240