V tomto seriálu článků se budeme věnovat programovacímu jazyku Java, který našel své pevné místo nejen na Internetu, ale na většině operačních systémů a (nejen) počítačových platforem.
9.7.2004 10:00 | Petr Hatina | přečteno 168054×
Základy Javy lze nalézt v projektu Oak, který vznikl ve firmě Sun na počátku devadesátých let pro řízení elektronických výrobků. V roce 1994 byl přenesen jako programovací jazyk do prostředí počítačů pod názvem Java (horká káva).
Velice významným faktorem pro rozvoj používání Javy se stalo v roce 1995 zařazení její podpory do tehdy velice populárního prohlížeče Netscape Navigátor 2.0. Tato podpora umožňovala rozšíření funkčnosti webových stránek, pomocí java appletů., programů v Javě, stahovaných současně s WWW stránkou a spouštěných přímo v prohlížeči na straně klienta. Později tato podpora byla zavedena již zavedena i do dalších prohlížečů a applety se staly nedílnou součástí internetových stránek.
Tento mechanismus dokonce vedl ke vzniku myšlenky NC (net computers), které měly existovat bez pevných disků, operačního systému a lokálně instalovaných programů , měly obsahovat pouze integrovaný internetový prohlížeč a veškeré programy se měly spouštět skrz něj, ze síťových serverů ve formě java appletů. Jako výhody se kromě úspor na HW komponentách uváděla zjednodušená administrace počítačových sítí, zvýšená bezpečnost, rychlé instalace a aktualizace programů a další důvody. Tato vize se neujala, ceny těchto NC, bez diskových mechanik nebyly o mnoho nižší než standardní PC, a co bylo možná podstatnější, ze strany počítačových firem nedošlo k masovému přepsání aplikačního SW do formy appletů, i když pokusy zde byly.
I přes neúspěch tohoto pokusu (který snad měl šanci nahradit stávající platformu PC) si Java své místo na slunci udržela, na WWW stránkách našla svojí "parketu" v plně internetových aplikacích, které zprostředkovávají komunikaci mezi klientem na internetovém prohlížeči a službách přístupných přes internetový server. Zde se využily výhody Javy, její robustnost, stabilita, rozsah funkcí a hlavně bezpečnost. I proto podporu Java appletů najdeme v největší míře na WWW stránkách internetových bankovnictví a dalších aplikací, vyžadujících vysokou míru stability a zabezpečení.
Java se však neomezuje pouze na java applety,právě naopak. Její výhodu, multiplatformitu, deklarovalo populární heslo : Write once run everywhere. Zdrojový kód je při vývoji přeložen do spustitelného mezikódu (bytecode) , který lze pak spouštět pomocí nainstalovaného runtime prostředí (Java Virtual Machine), přímo na různých typech počítačů či technických zařízeních bez nutnosti nového překladu.
Protože však tato přenositelnost není a nemůže být, hlavně z technickým příčin rozhraní) 100procentní , vyvinulo se několik edicí Javy, lišících se drobnými rozdíly a rozšířeními a spojených společným jazykem a velkou skupinou knihoven.
Mezi hlavní platformy Javy v současné době lze uvést :
Výklad tohoto seriálu začne od prvních uvedených, tedy vývojem spustitelných aplikací v Javě (J2SE), plus samostatný oddíl o appletech. Bude-li zájem , bude seriál pokračovat i výkladem ostatních edicí.
.Java je vyspělý programovací jazyk,obsahující všechny vlastnosti, které jsou vyžadovány v moderním programování, od modularity programu, řídících konstrukcí, přes silnou typovou kontrolu, multithreading, ošetření vyjímek, správu paměti, i silnou podporu pro databáze, XML a síťové operace.
K jejím výhodám patří kromě již zmíněné multiplatformity, patří robustnost, škálovatelnost a vysoká bezpečnost, která jí profituje pro používání na kritické aplikace na mainfraimových počítačích.
Nižší rychlost, způsobená zpracováním v runtime prostředí může být
urychlena s pomocí specializovaných překladačů na cílovém prostředí (Java just-in-time, JIT).
I když základní vývojové prostředí obsahuje pouze řádkový překladač, existuje mnoho vývojových nástrojů a rozšíření dalších firem autorů včetně IDE, i s podporou RAD vývoje GUI aplikací.
Obsah Javy však nelze omezit jen na výčet jejích příkazů. Java je především silně objektová, což umožňuje v ní modelovat, vytvářet, používat a rozšiřovat rozsáhlé knihovny a systémy.
Právě objektově je třeba myslet ne jen při psaní programu, ale již při návrhu a analýze. Pro tyto účely byl vytvořen UML, Unified Modeling Language, modelovací jazyk slouží k objektovému modelování a popisu konstrukcí reálného světa, převáděných do světa počítačů a informačních systémů.
To však již překračuje rozsah tohoto seriálu, který bude zaměřen přímo na programování v Javě. Příště si popíšeme instalaci, překlad a spouštění java programů a napíšeme a spustíme první vzorový program.