S narůstajícím významem databází vzrůstá rovněž potřeba se v nich nějak elegantně pohybovat. Je hezké, když existuje databáze s mnoha vymoženostmi, není ale hezké pracovat s takovým kolosem z nějakého řádkového klienta. Podívejme se tedy, jaké máme v tomto ohledu možnosti pro práci s databází MySQL v grafickém prostředí našich oblíbených Linuxů.

Na počátku byl Access

Nerad bych tady vyvolal nějakou ostrou polemiku, ale je fakt, že vnímání grafických nadstaveb pro relační databáze hodně ovlivnil Microsoft se svým produktem Microsoft Access. Nemyslím si, že by Access byla nějak obzvláště dobrá databáze, měla však celkem dobře udělané rozhraní. Díky tomu je dodnes k vidění mnoho víceméně funkčních řešení postavených právě na této databázi.

MySQL jde od počátku trochu jinou cestou; je jasné, že vývojáři se zaměřili především na to, co bude jejich produkt umět a teprve pak na to, jak bude vypadat. Budiž jim za to vyslovena chvála, ale většinou nějakého toho grafického klienta zkrátka potřebovat budete. Narozdíl od výše zmiňovaného příkladu s komerční (a Microsoftí) databází existují pro MySQL tuny software od třetích stran.

Pozn.: Navíc má MySQL odlišnou filozofii. Access je souborová, kdežto MySQL systémová databáze. Nemůžeme sčítat jablka a hrušky.

Nebudeme se v této sérii zabývat komerčními produkty. Jednak je mi z hloubi duše odporné platit za programy, k nimž existují zdarma dostupné alternativy, a jednak by to mohlo vyznít jako reklama. Budeme se zabývat produkty, které jsou k dispozici nejlépe pod GPL nebo pod nějakou jinou svobodnou licencí a které poběží pod Linuxem (nejspíš jako aplikace pod KDE nebo GNOME).

Jak to bude vypadat

Počínaje příštím dílem si rozebereme v každé části této minisérie jedno "udělátko". Aby seriál nebyl jen snůškou screenshotů, rozhodl jsem se v závěrečném díle produkty vzájemně srovnat. To je samozřejmě vždycky trochu ošemetné, zejména když se porovnávají programy s podobnými funkcemi, ale odlišnou filozofií. Přesto to zkusím; a budu si všímat následujících kritérií:

Instalace
Produkt by se měl dát nějak jednoduše nainstalovat. Je k ničemu, když by existoval dobrý program, který bude vyžadovat složitou instalaci nebo bude potřeba jej po instalaci složitě nastavovat.

Stabilita
Aby to k něčemu vypadalo, neměl by náš vysněný program padat. Už jsem zažil i aplikace, schopné při pádu rozhodit databázi, proti níž běžely; to by se nám asi opravdu nelíbilo.

Univerzálnost
V dnešním světě kompjůtrů má pravdu nejenom bouchačka ;-)) ale i tvrzení, že by programy měly být trochu standardizované. Jestliže tedy bude hodnocený program schopen pracovat i s jinou databází než s MySQL, dostane body navíc. Body navíc dostane i v případě, že bude schopen pracovat na více platformách (třebas by byly M$).

Ovládání
Taková aplikace by běla být intuitivní. Nemá smysl pořídit si něco, nad čím strávíte celé věky, než se to naučíte ovládat. Takové jednoduché úkony jako je připojení k databázi, zobrazení tabulky nebo vložení záznamu by mělo být triviální. Když nebude, ztratí aplikace body.

Funkce
Výraz "GUI pro práci s databází" v sobě zahrnuje kdeco, od vkládání dat, přes modelování dotazů až po správu databázového stroje. Čím víc z toho bude naše aplikace mít, tím lépe to bude pro její hodnocení.

Závislosti
Náš program by měl mít co nejméně závislostí. V ideálním případě by mu měla stačit MySQL a KDE (nebo Gnome). Když bude program potřebovat ještě něco jiného, dostane horší hodnocení.

Na čem se to bude zkoušet

Ačkoliv mám k dispozici několik systémů s několika různými distribucemi, budou se postřehy týkat zejména následujících prostředí, počítačů a platforem:

• Mandrake 10 Official na notebooku Acer TM 240 (Celeron 2.4, 256 MB, 20 GB)
• SuSe 9.1 na stolním PC (Athlon 2400, 512 MB, 40 GB)

Budou použity ty verze MySQL, které jsou v těchto distribucích standardně obsaženy. Což je v SuSE 9.1 MySQL 4.0.18 a v Mandrake 10.0 pro změnu opět 4.0.18. Pokud máte nějakého oblíbeného MySQL GUI klienta, sem s ním. Přispějte do diskuse. Příště se podíváme na zoubek prvnímu programu. Bude to Knoda.