Perl (1) - historie a vývoj

Perl. Název Perl vznikl z počátečních písmen slov Practical Extraction and Report Language (praktický jazyk pro výběry a tiskové sestavy) nebo také Pathologically Eclectic Rubbish Lister (chorobně eklektický tiskař/řadič smetí). Oba výrazy ho charakterizují a oba vymyslel autor Perlu Larry Wall někdy v roce 1987. Tento muž byl již v této době znám coby tvůrce programu patch nebo programu rn (Usenet reader). A díky Usenetu vlastně vznikl i samotný Perl, když chtěl Larry Wall reprodukovat Usenet soubory pro bug-reporting, ale awk na tuto práci nestačil. Pomocí C by tato práce byla zase příliš zdlouhavá a jak se lidově říká, byl by to kanón na vrabce. Tvůrce jazyk uvolnil komunitě a jak se postupně rozvíjel a dále rostl, vznikl z něho plnohodnotný programovací jazyk s dokumentací o několika tisících stranách. Jak už to u podobných projektů bývá, v současné době se na vývoji Perlu podílí samozřejmě více lidí.

Perl je tedy jazyk, kterým lze především efektivně programovat aplikace, na které shellový interpret nestačí a jiné jazyky jako např. C jsou pro naprogramování daného programu zase příliš těžkopádné. Pomocí Perlu se skutečně programuje velmi rychle.

Perl je skriptovací (interpretovaný) jazyk. Ke svému spuštění tedy potřebuje interpret jazyka Perl. V tomto se zásadně liší od jazyků kompilovaných (např. C/C++). Zdrojový kód aplikací v Perlu je tedy vždy čitelný a lze ho přímo bez jakékoliv kompilace editovat. Existuje nástroj perlcc, kterým lze převést "perlivý" skript do binární podoby. Výhodou je to, že tento soubor nebude ke svému spuštění vyžadovat interpret Perlu. Další výhodou by měla být i vyšší rychlost samotné aplikace.

K samotné popularitě Perlu přispělo také to, že to byl optimální jazyk pro tvorbu CGI (Common Gateway Interface) skriptů, které se používaly jako motor většiny webových aplikací. V dnešní době již tuto úlohu vetšinou nahradily jiné jazyky jako např. PHP, které bylo ovšem původně naprogramováno v Perlu. Tvorbou CGI skriptů se budeme zabývat v samostatných dílech tohoto seriálu.

Perl je volně dostupný a kdokoliv si ho může stáhnout. Perl je Open Source a je uvolněn pod licencí Artistic. Jedná se uvolněnější GPL licenci, která vám například nezakazuje použít části Perlu ve svých komerčních produktech.

V současné době je k dispozici ke stažení Perl 5 pro Unix a Linux - konkrétněji však verze 5.8.5, pokud jde o stabilní release a 5.9.1, pokud jde o experimentální (vývojářský) release. Perl je samozřejmě k dispozici i pro jiné platformy jako Win32 a MacOS.

Na závěr tedy shrnu hlavní vlastnosti jazyka Perl. Tento jazyk má všechny předpoklady pro to, abychom ho mohli označovat vysokoúrovňovým jazykem. Dá se říci, že pokud vám tolik nezáleží na rychlosti (která je ovšem u Perlu, jakožto skriptovacím jazyce, i tak výborná), lze vytvořit to samé, co v jazycích jako např. C. Lze v něm programovat jak strukturovaně, tak objektově. K perlu patří rozsáhlý archiv modulů. Takže v těchto knihovnách najdete např. moduly pro práci s databázemi, sítěmi, šifrováním a mnoho dalšího. Modulů je k dispozici opravdu nepřeberné množství.

Skripty napsané v jazyce Perl jsou přenositelné mezi platformami. Tzn. že skript napsaný pod platformou Win32, poběží stejně dobře např. na platformě Linux (samozřejmě že se setkáme s výjimkami).

Důležitou vlastností Perlu je také to, že programový kód je velmi pružný. Jeden úkol lze vytvořit několika různými způsoby. To samozřejmě následně moc nepřidává na čitelnosti kódu. A když řeknu, že v Perlu se nemusejí mnohdy používat ani uvozovky (i když se doporučují), tak je jasné, že mohou vznikat opravdu "prasárny". Zde už záleží na samotném programátorovi, jak svůj kód pojme.

Mezi další vlastnosti samozřejmě patří ještě např. rozsáhlá dokumentace nebo spoustu aktivních fór a mailing-listů, kde můžete najít radu.