Kapesní linux
Stranou nejrozšířenějších operačních systémů určených pro kapesní pomocníky (říká se jim PDA:-) stojí námi oblíbený Linux. Je sice pravdou, že existují komerční zařízení běžící na Linuxu, ale těch je opravdu poskrovnu a o masovém rozšíření v našich zeměpisných šířkách se nedá v žádném případě mluvit. Jejich domovinou je většinou Čína a u nás na ně narazíte opravdu zřídka. Typickým zástupcem, který je známý i u nás, je Zaurus od Sharpu. Dále byste se na dálném východě mohli setkat třeba s těmito zařízeními: YOPY (G.Mate Inc.), Agenda VR3 (The Softfield Technologies) nebo s mobilními telefony Motorola A780/E680. Výčet není úplný, zahrnul jsem do něj jenom ty nejznámější.
K těmto zařízením vznikl, za vydatné podpory společnosti Compaq (dnes již HP), nekomerční bratříček, který běží na hardware zmiňované společnosti. Na serveru ROOT vyšla v roce 2002 série čtyř pěkných článků, které podrobně popisují tehdejší možnosti a schopnosti Linuxu a detailně se zabývají i popisem hardware iPAQů. Seznam odkazů na tyto články najdete na konci tohoto článku.
Trocha historie
V laboratořích společnosti Compaq vznikal v roce 1999 zajímavý prototyp kapesního počítače s názvem „itsy“ a od něho byl už jenom krůček k samotné realizaci portace Linuxu na iPAQ. Abyste si mohli udělat představu o ideálech laboratorních inženýrů, následuje jeden screenshot z oficiálních videosekvencí, které měly demonstrovat veškeré vlastnosti a výhody tohoto prototypu.
To je on - prototyp ITSY ... a na něm starý známý - DOOM
Prvním handheldem společnosti Compaq byl model 3630 a později i 3130, který vznikl tak trochu jako z nouze ctnost (Compaq se tehdy potýkal s fatálním nedostatkem barevných displejů) a uvnitř byl samozřejmě operační systém Microsoft Windows ve verzi pro kapesní počítače. Práce na portaci Linuxu začaly v dubnu roku 2000 na vývojové desce iPAQu a již v červnu byl k dispozici funkční Linux s X windows serverem a ovladači pro periferie. Hlavní výhodou portace Linuxu na iPAQy je to, že je postaven na plnohodnotném jádru, které neobsahuje žádné ústupky velikosti operační paměti na úkor funkcí. Na druhou stranu je potřeba počítat s HW omezeními platformy jako je rozlišení displeje, velikost paměti RAM, absence klávesnice nebo jiná omezení. Další nezanedbatelnou výhodou je fakt, že od počátku měla komunita vývojářů úplný přístup ke všem technickým specifikacím iPAQů a vývojáři z Cambridge Research Technolgies (vývojové centrum Compaq) vytvořili nový zavaděč operačního systému - CRT BootLoader, který nahradil původní Parrot loader (mimochodem, nevíte někdo, jak se jmenuje ten papoušek?).
Použitelnost
Možná, že jste se již stihli podívat na zmiňované články na ROOTu a napadla Vás otázka, zda Vám bude iPAQ s nainstalovaným Linuxem vůbec užitečný. Musím se přiznat, že naprosto jednoznačná odpověď neexistuje a v podstatě záleží na tom, co od takového zařízení očekáváte. Myslím, že bych potencionální zájemce mohl dopředu „ocejchovat“ takto: kategorie první - hráči her a aktivní uživatelé moderních multimédií, do druhé bych zařadil běžné používání pro správu osobních kontaktů a multimédií a poslední, tedy třetí kategorie by mohla pohltit všechny fanoušky Linuxu. Tím se dostávám ke třem odpovědím:
- Linux na iPAQu není pro Vás. Zůstaňte u Windows! Vzhledem k tomu, že o programy se stará jenom hrstka nadšených programátorů, nemají šanci konkurovat všem komerčním aplikacím, které byly pro kapesní okénka kdy vytvořeny.
- Směle do toho, i v Linuxu existují plnohodnotné aplikace na správu kontaktů, organizaci času, čtení E-mailů elektronických knih, programy pro přehrávání hudby i videa,...
- Snili jste někdy o serveru Apache v kapse? Váš sen se může splnit … :-)
Komunikace s uživatelem
Linux na desktopu se v mnoha případech provozuje bez jakékoliv grafické nadstavby a nutno říct, že je to ve většině případů ku prospěchu věci. Jenomže iPAQ není desktop a Vy se budete muset rozhodnout pro jedno ze dvou grafických rozhraní. Na výběr máte mezi GPE, což je alternativa k desktopovému GNOME a OPIE, které je srovnatelné s KDE.
GPE (GNU Palmtop Environment)
- je postaveno na knihovně GTK+ = snadná portace aplikací
- používá X Window systém
- data ukládá ve formátu uSQLd nebo XML
- nemožnost PIM synchronizace s desktopem
Launcher, Today, Calendar
OPIE (Open Palmtop Integrated Environment)
- je postaveno na knihovně Qt, což je odnož Qtopie od Trolltechu
- používá Sharp Zaurus = mnoho aplikací ze Sharpu lze provozovat i na iPAQu
- PIM synchronizace s desktopem
- náročnější portace aplikací
Launcher, Today, Calendar
Jak vidíte sami, každá volba má svoje pro i proti. Osobně bych doporučoval vyzkoušet obě možnosti a teprve na základě Vašich osobních sympatií si zvolit. Příště si ukážeme krok za krokem, jak nahradit originální zavaděč a jak nainstalovat příslušnou distribuci.
Užitečné odkazy
Série článků z roku 2002, které vyšly na serveru ROOT :
1.díl /
2.díl /
3.díl /
4.díl