PHP (81) - Uživatel versus programátor

Při programování (nejen) v PHP by měl být na prvním místě VŽDY uživatel. Dnešní díl seriálu o tvorbě hudebního portálu je krásným příkladem.

20.12.2004 15:00 | Petr Zajíc | přečteno 26055×

V předchozím díle jsme sestavili rozhraní pro zadávání alb a písní do databáze. Zkusme dnes toto rozhraní ještě nějak vylepšit.

Vylepšujeme rozhraní pro alba a písně

Naše "diskografické" rozhraní je již docela schopné. Připomeňme si, že pomocí šikovně rozstrkaných formulářů už umíme:

Člověku by se mohlo zdát, že je prostředí téměř dokonalé. Zkusme ale chvíli uvažovat jako uživatel: Co bude pro administrátora webu zdaleka nejčastější důvod k návštěvě stránky zadejdiskografii.php? Bude to situace, kdy kapela vydá nové CD. Má v takovém případě nebohý administrátor snadný život? Vlastně moc ne. Takový člověk totiž musí k zadání dejme tomu deseti písní udělat následující věci:

Bystrý počtář sečte, že administrátor musí odklepat 21 formulářů! A člověk ani nemusí být bystrý počtář, aby mu došlo, že administrátor takového webu bude už u několikátého formuláře programátora proklínat.

Tento rozbor měl objasnit jednu věc: To, že jsme splnili nějaký úkol ještě neznamená, že jsme jej splnili dobře! Pojďme se nyní podívat, jak to s pomocí pár triků celé zajistíme jedním (!) jediným formulářem. Ten formulář bude vypadat nějak takto:


Asi každému je jasné, že práci s jedním formulářem uvítá každý administrátor mnohem raději, než práci s jedenadvaceti formuláři. Jak ale celý výstup formuláře ošetřit skriptem? Skript bude muset provést následující věci:

Realizace

Skript zadejdiskografii.php tedy dozná mohutných změn. Bude obsahovat čtvrtý formulář s jedním textovým polem pro zadání alba a s dalším, víceřádkovým textovým polem pro zadání seznamu písní oddělených koncem řádku. Rovněž část pro zpracování formuláře se nám poněkud zvětší. Bude obsahovat především příkaz pro rozdělení jednotlivých řádků do pole:

$pisne=explode("\r\n",$_POST["nazvynovychpisni"]);

a rovněž funkci pro kontrolu každé jedné písně na délku:

function pisneok ($pisne)
{
 
$problem="";
  foreach (
$pisne as $pisen)
  {
    if ((
strlen ($pisen)>50) | strlen ($pisen)<3) $problem.="Název písně musí mít 3-50 znaků ($pisen)<BR>\n";
  }
  echo
$problem;
  return (boolean)(
$problem==="");
}

Všimněte si, že tato funkce jednak vrací hodnotu TRUE nebo FALSE a jednak vypisuje hlášení. Někteří programátoři razí teorii, že funkce by měly pouze vracet hodnoty, zatímco příkazy echo by měly být umístěny spíše v těle skriptu. Něco na tom je, ale pro nás by to znamenalo vadnou píseň vypsat pomocí další funkce, což by bylo poměrně složité. Název "vadné" písně bychom ale přece jen vypisovat měli, protože jinak mezi několika či několika desítkami "dobrých" písní uživatel tu "špatnou" bude obtížně hledat.

Skript dále obsahuje kontrolu toho, zda jsme vůbec zadali nějaké písně, a to pomocí následujícího příkazu:

elseif ($_POST["nazvynovychpisni"]=="") echo "Musíte zadat nějaké písně";

Někoho by mohlo napadnout kontrolovat počet prvků pomocí funkce count() pole $pisne, ale to by nefungovalo. Důvodem je fakt, že funkce explode vrátí v případě, kdy "dělící" řetězec nebyl nalezen celý původní "dělený" řetězec. To platí i pro prázdný řetězec a počet prvků pole $pisne tak vždy bude nejméně jeden!

V další části skriptu se program pokusí přidat do databáze album (což může selhat) a pokud to neselže, zapamatuje si číslo alba pomocí funkce mysql_insert_id.

<?
  mysql_query
("insert into alba (nazev) values ('".$_POST["nazevnovehoalba"]."');", $GLOBALS["link"]);
  
$chyba = mysql_error($GLOBALS["link"]);
  if (
$chyba==='') $albumid=mysql_insert_id();
  else echo
"Album NEBYLO přidáno. Databáze vrátila chybu $chyba <BR>\n";
?>

Když i to skončí bez chyb, pustí se skript směle do zadávání písní. U každé písně může nastat jedna ze dvou situací:

  1. Píseň v databázi ještě není, a program ji tedy zadá a zjistí její číslo v tabulce písní
  2. Píseň v databázi již je, a program tedy zjistí její číslo v tabulce písní

A konečně, pomocí čísla alba a čísla písně se již může založit řádek v tabulce obsahyalb.

foreach ($pisne as $pisen)
{
  
$pisenid=pisenid($pisen);
  if (
$pisenid==0)
  {
    
mysql_query ("insert into pisne (nazev) values ('".$pisen."');", $GLOBALS["link"]);
    
$pisenid=mysql_insert_id();
  }
  
mysql_query ("insert into obsahyalb (album, pisen) values (".$albumid.",".$pisenid.");", $GLOBALS["link"]);      
}

Závěr

Vidíme, že uvažovat jako uživatel někdy znamená, že si programátor pořádně znepříjemní život. Nicméně, uživateli se taková aplikace bude lépe ovládat a proto si bude programátora považovat. Rovněž jsme viděli, že zadávat data do více tabulek znamená důsledněji kontrolovat mezivýsledky.

Náš skript zapisoval do více tabulek najednou. To je přesně akce, kdy bychom potřebovali jeden z následujících mechanizmů:

Tomu prvnímu se říká uložená procedura a MySQL je zatím bohužel neumí. Tomu druhému se říká transsakce a MySQL je bohužel opět neumí. V tomto bodě musíme dát za pravdu tvrzení, že například taková PostgreSQL by se s uvedenou úlohou vypořádala mnohem snadněji. O PostgreSQL píše na našem serveru MaReK Olšavský, takže se o tom můžete něco dozvědět.

Příště se dozvíme něco o tom, jak tento skript ještě lépe vylepšit a zabezpečit.

Změny na portálu

Na současný stav projektu se můžete na našem webu podívat nebo si jej můžete stáhnout.

Pozn.: Aby Vám stažená verze fungovala na lokálním stroji, upravte si hodnotu konstant SQL_HOST, SQL_USERNAME, SQL_PASSWORD a SQL_DBNAME. Případně si je můžete včlenit do konfiguračního souboru podobně, jako jsem to udělal v souboru func.php.

Online verze článku: http://www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=587