Formuláře se musí zabezpečit. O prvku TEXTAREA, jak uvidíme, to platí dvojnásob, protože je specifický.
22.12.2004 15:00 | Petr Zajíc | přečteno 45071×
Jak začít... co třeba citací slov Honzy Houšťka, který v diskusi pod
jedním článkem našeho seriálu napsal: "Spoléhat se na nějakou
vlastnost PHP je cesta do pekel". Bylo to v diskusi kolem zabezpečení
uživatelských vstupů. Což se svým podstatným způsobem týká
formulářového prvku TEXTAREA, který jsme minule použili pro zadávání
písní.
Tento prvek bývá v PHP mnohdy často špatně zabezpečen. Pojďme se tedy podívat na dva možné obecné zdroje problémů s tímto prvkem a na jeden specifický problém, týkající se způsobu, jak je použit v naší aplikaci.
V předchozím díle jsme nijak neomezili množství dat, která uživatel
může zadat do pole TEXTAREA. Respektive kontrolujeme pouze, zda je
vůbec v tomto poli po odeslání něco vyplněno. Takže uživatel by mohl do
pole nacpat vědomně či nevědomně příliš mnoho dat a naši aplikaci tak
zahltit. To je samozřejmě stav, který nemůžeme strpět. V samotném
formuláři sice nastavit maximální počet znaků jednoduše nemůžeme,
můžeme ale kontrolovat velikost proměnné po odeslání na server.
Pozn.: Napsat, že nemůžeme omezit
maximální počet znaků je nepřesné. Ve skutečnosti to můžeme udělat
pomocí skriptů běžících na straně prohlížeče, jako je třeba JavaScript.
Jednak je to ale mimo rámec našeho seriálu a jednak je to nespolehlivé,
protože JavaScript může být v prohlížeči vypnut, nebo jej prohlížeč
vůbec nemusí podporovat.
Můžeme ale udělat ještě víc. Nejen, že můžeme kontrolovat celkovou délku zaslaných dat, můžeme kontrolovat rovněž do kolika řádků (tedy, v našem případě písní) se bude pole dělit. Prohlašme například, že album může mít maximálně 30 písní a že celková délka dat z pole textarea bude 1500 znaků. V takovém případě bychom mohli naše testy rozšířit následovně:
elseif
(strlen ($_POST["nazvynovychpisni"])>1500) echo "Máte zadáno příliš mnoho písní";
elseif (count($pisne)>30) echo "Máte zadáno příliš mnoho písní";
Tím bude zajištěno, že při překročení tohoto limitu se vůbec
nedostaneme k databázovým dotazům.
Pozn.: Pro zvídavé - maximální velikost
dat formuláře, který PHP vůbec odešle není pochopitelně neomezená.
Nastavuje se pomocí volby post_max_size v konfiguračním souboru
php.ini. Teoreticky by se tato volba dala i nastavovat pomocí funkce
ini_set(), v praxi to však povětšinou bývá zakázáno.
Další moc špatná věc je ta, že TEXTAREA je párový prvek a hodnota uvnitř prvku se nezapisuje jako parametr dovnitř tagu, ale normálně do stránky jako text. Porovnejte, prosím, dva následující zápisy prvků s předdefinovaným textem "abc", jednu TEXTAREU a jeden text:
<textarea rows="1"
cols="20">abc</textarea>
<input type="text" value = "abc">
Pravděpodobně si dokážete představit, jak by to dopadlo, kdyby někdo
místo abc zadal jiné znaky,
třeba </textarea>. To
by mohlo naši aplikaci přinejmenším rozhodit, přinejhorším dokonce
poškodit. Řešení je několik; víceméně se liší tím, zda nám při
nesprávně vyplněném formuláři vrátí opravdu původní nebo již upravené
hodnoty. Podle mě nemají HTML tagy v názvech písní co dělat, a mohu
proto hned na úvod zpracování příslušného skriptu napsat:
$_POST["nazvynovychpisni"]=strip_tags($_POST["nazvynovychpisni"]);
a všechny tagy zkrátka vymazat. Pokud by se uživatel musel k
vyplňování vrátit, už je tam neuvidí. Jiný dobrý způsob spočívá v
použití funkce htmlspecialchars,
která
převede zvláštní znaky (jako jsou třeba "<" a ">") na html entity:
$_POST["nazvynovychpisni"]=htmlspecialchars($_POST["nazvynovychpisni"]);
Co konkrétního použitete, záleží pochopitelně na vás. Platí tady to,
že jakékoli ošetření vstupního pole je zcela určitě lepší než žádné a
na potíže při použití prvku textarea by se rozhodně mělo myslet.
Pozn.: Někteří programátoři tvrdí,
že přímá modifikace proměnné $_POST["cosi"] ztěžuje čitelnost kódu. Je
to však věc pohledu; z hlediska PHP je to jen obyčejná proměnná a v
našem případě je její modifikace to nejjednodušší, co můžeme udělat.
Pokud by to nevyhovovalo vašim nebo firemním standardům, můžete to
objít třebas uložením výsledku do jiné proměnné.
V programu máme ještě jedno slabé místo, které sice souvisí s prvkem
TEXTAREA, ale nesouvisí přímo se zabezpečením. Jde o to, že chování
rozdělování řádků je uživatelsky neintuitivní. Nejdřív na to narazí
ten, kdo se pokusí odřádkovat i za poslední písní - obdrží varovnou
hlášku. Program to myslí dobře - zdá se mu, že uživatel zadal píseň s
nulovým počtem znaků. To ale bude uživatele mást.
Zase je více správných řešení. Mohli bychom například závěrečný konec řádku odmazat. To ale neřeší problém, kdy uživatel odřádkuje vícekrát. Rovněž to neřeší problém dvou či více následujících konců řádku uvnitř textu! To je případ, kdy s výhodou můžeme použít sílu regulárních výrazů. Mě se osvědčilo řešení ve stylu:
$_POST["nazvynovychpisni"]=ereg_replace("(\r\n)+", "\r\n", $_POST["nazvynovychpisni"]);
$_POST["nazvynovychpisni"]=ereg_replace("(\r\n)$", "", $_POST["nazvynovychpisni"]);
Což přeloženo do češtiny znamená: Najdi všechny výskyty minimálně
jednou se opakujícího konce řádku a nahraď to právě jedním koncem
řádku. Tím nám zmizí všechna vícenásobná odřádkování, ale ne to
poslední. K čemuž je tu ten druhý řádek, který by se dal převyprávět
jako: Pokud řetězec končí koncem řádku, ten konec řádku umaž.
Jiné dobré řešení může spočívat v použití funkce split
namísto explode pro získání pole s písněmi. Zatímco totiž explode dělí
řetězec řetězcem, dělí split řetězec regulárním výrazem. Je to ale jen
pro silné nátury ovládající "regulární výrazivo".
Vidíme tedy, že trochu zabezpečit prvek textarea není sice složité, ale že si to musíme trochu promyslet. Obecně platí, že když použijete "uživatelsky" jednodušší rozhraní, přiděláte tím práci programátorovi při ověřování vstupu. V případech, jako je tento, to ale má své opodstatnění.
Na současný stav projektu se můžete na našem webu podívat
nebo si jej můžete stáhnout.
Pozn.: Aby Vám stažená verze
fungovala na lokálním stroji, upravte si hodnotu konstant SQL_HOST,
SQL_USERNAME, SQL_PASSWORD a SQL_DBNAME. Případně si je můžete včlenit
do konfiguračního souboru podobně, jako jsem to udělal v souboru
func.php.