Testy 64bitových Linuxových distribucí na notebooku Acer Ferrari 3400.
24.12.2004 08:00 | o.k. | přečteno 35576×
Firma Acer nám s laskavostí zapůjčila výjimečný kousek hardwaru v podobě notebooku Acer Ferrari 3400 na němž jsme chtěli otestovat funkčnost či nefunkčnost Linuxových distribucí, především těch 64bitových.
Protože zájemců o zapůjčení tohoto notebooku je mnoho a firma Acer se snaží všechny tyto uspokojit, což se jim asi daří, ale za cenu poměrně krátké doby zapůjčení. Proto jsme nemohli provést rozsáhlejší testy tohoto notebooku a neměli jsme ani čas na to, abychom se pokusili vyřešit některé problémy, které Linux na tomto hardwaru měl. Proto berte níže uváděné výsledky testů spíše orientačně s tím, že při delším testování a ladění konfigurace by Linux na tomto notebooku dosáhl jistě lepšího ohodnocení.
Pro lepší představu o testovaném notebooku zde uvedu seznam hardwaru, kterým se tento notebook může pyšnit a díky němuž se řadí do kategorie těch komfortnějších o čemž vypovídá i jeho kupní cena, která se pohybuje kolem 70.000Kč s DPH. Kdo by snad nevěděl, jaká barva je pro Ferrari vlastní, tak připomínám že to je červená a právě tato barva je dominantní i pro notebook, stejně tak i pro elegantně provedenou myš dodávanou k tomuto notebooku. Ještě bych měl pro případné zájemce dodat, že Ferrari 3400 je dodáván s předinstalovaným operačním systémem Microsoft Windows XP Professional Edition (v české verzi) - a to s 32bitovou verzí, což trochu postrádá smysl.
Výše dvě uvedené distribuce v 64bitové verzi měly problém s detekcí hardwaru, kdy tato detekce skončila tmavým LCD displejem. I přes různé kombinace parametrů předávaných jádru se nám nepodařilo tento problém zlomit a instalace nebyla možná ani v textovém režimu. Díky časové tísni jsme další boj s parametry vzdali a přešli ke zkoušení jiných 64bitových Linuxových distribucí.
Mandrake 10.0 Official pro 64bit byla první distribuce, která si poradila s hardwarem a proto nebyl problém s její instalací na notebook.
Po instalaci však tato distribuce vypadala dost žalostně. Jádro
(2.6.3-11mdk) si s hardwarem zřejmě ne zcela dobře porozumělo. Musím uznat, že
i můj stařičký notebook (Pentium 120MHz) je rychlejší než to co předváděl
Mandrake na notebooku Ferrari. Příkaz modprobe -r
při každém
použití vyvolával Oops kernelu. Síťová karta (modul bcm5700
) po
nastavení IP adresy prohlásila "eth0 NIC Link is DOWN" a síť samozřejmě
nefungovala. Vyjmutí modulu z kernelu, jak již jsem psal výše vyvolávalo Oops
kernelu a proto nešel tento modul zaměnit za modul tg3
, který by s
touto kartou pracoval lépe.
Grafická karta ATI Mobility Radeon 9700 je sama o sobě také poněkud problematická a o ovladačích pro 3D akceleraci v 64bitovém prostředí si v Linuxu můžeme nechat jenom zdát. Díky projektu DRI se dá dosáhnout alespoň slušné 2D akcelerace, ale to je jenom malá náplast na to jaký výkon by se z této karty mohl dostat.
V Mandraku možná právě díky grafické kartě nikdy nenaběhlo zcela grafické prostředí KDE a počítač se odebral do věčného spánku. Probuzení bylo možné pouze díky nesystémovému přístupu - vypnutí a znovu zapnutí notebooku.
Neslavně dopadla i zkouška flash paměti, kterou systém nenadetekoval, stejně tak jako síťovou PCMCIA kartu nebo kartu v čtečce.
Spousta těchto nedostatků by se jistě dala odstranit, ale těžko si dovedu představit začátečníka jak tyto úkony zvládá.
Tato distribuce je proslulá svojí poměrně propracovanou detekcí hardwaru a
také musím opravdu potvrdit, že počáteční detekce při instalaci proběhla
poměrně slušně a mnohem lépe než u distribuce Mandrake. Síťová karta byla
nadetekována správně a byl pro ni použit i již zmiňovaný modul
tg3
. Dokonce byl nadetekován i modem. To bylo ale asi tak vše, co
by se dalo pochválit.
Instalace trvala nezvykle dlouho (více než hodinu) a už to dávalo tušit, že budou stejné problémy jako s Mandrakem, což se po instalaci také potvrdilo. Systém byl neskutečně pomalý a při pokusu o spuštění grafického režimu došlo k zamrznutí celého počítače. Systém byl shledán po krátkém testování opět jako nepoužitelný.
Škoda, že nám Novell nebyl schopen dodat na testování i 64bitovou verzi distribuce SUSE 9.2, protože je možné, že by tato verze distribuce fungovala podstatně lépe než její starší sestřička.
Po neúspěchu s Fedorou Core 3 jsme se rozhodli vyzkoušet aspoň starší verzi -
Core 2 (jádro 2.6.5-1), která šla vcelku bez problémů nainstalovat. Taktéž
práce v tomto systému již vykazovala známky toho, že člověk pracuje na silném
hardwaru. Problematická však byla opět grafická karta, která s modulem
radeon
spolehlivě poslala celý systém
do věčného, nepřerušitelného spánku. Řešením bylo použití vesa
modulu, čímž se však člověk připraví o vešerou akceleraci, což při současných
nárocích jednotlivých programů není nikterak příjemné.
Poslední ze zkoušených Linuxových distribucí byla distribuce SUSE 9.2 pro 32bitovou architekturu.
Ze zoufalství nad tím, jak na notebooku prakticky vůbec nefungují 64bitové distribuce jsme vyzkoušeli jak se bude chovat úplně nová verze distribuce SUSE.
Narozdíl od 64bitové verze proběhla instalace u 32bitové verze velice rychle
včetně správné detekce hardwaru. Dokonce již při instalaci fungoval na
notebooku touchpad i jako tlačítko. Od dob nasazení 2.6 řady jádra je to první
distribuce, která toto řeší již při instalaci.
Běh této distribuce opravdu odpovídal danému
hardwaru a vše fungovalo krásně svižně a bez konfliktů. Grafické prostředí
podporované modulem radeon
konečně dokázalo odhalit sílu hardwaru
i když jsou zde samozřejmě ještě dost velké rezervy a ovladač nedokáže plně
využít veškěrý výkon grafické karty.
Zkouška některých zařízení, flash disku či PCMCIA síťové karty dopadla v SUSE 9.2 úspěšně.
Čtečka karet, bluetooth, IrDA, Firewire či Wireless nejsou pro SUSE také žadným velkým problémem, proto opět nezbývá než litovat toho, že jsme neměli k dispozici i 64bitovou verzi SUSE 9.2.
Abychom se trochu podívali i na to jak jsou na tom u konkurence, tak jsme stáhnuli volně dostupnou 64bitovou verzi Windows XP Professional a nainstalovali ji na notebook.
Pokud se někdo chce radovat z toho, že náš pokus s instalací Windows dopadl bídně, tak jej zklamu. Instalace a běh systému Windows se s žádnou s Linuxových distribucí nedá srovnávat. Microsoft je v této oblasti zase o krok dál - a to jsme testovali prakticky beta verzi Windows.
Následující obrázky obsahují grafy pro lepší porovnání rychlosti jednotlivých distribucí na tomto notebooku. Tyto grafy doplněné o některé další testy budou obsahem článku o 64bitových distribucích zároveň s testy na 32bitovém hardwaru a 64bitovém AMD Athlonu, který nabízíme v Linux Shopu.
Test Linuxových distribucí dopadl na notebooku Acer Ferrari 3400 sice nepříznivě, ale nebral bych to zase jako příliš velkou tragédii. V době, kdy se bude tento notebook prodávat s předinstalovaným systémem Windows pro 64bit již bude Linux zase o kus dál díky svému progresivnímu vývoji, takže bude konkurence schopným i na tomto notebooku.
Pokusíme se tento model ještě v budoucnu zapůjčit na další, tentokrát dlouhodobější testování a dokázat, že i na tomto modelu má Linux své místo.