Protože jsme minule jen lehce nastínili způsob, jakým lze PHP použít pro tvorbu aplikací s grafickým rozhraním, budeme to dnes muset trochu rozvést. Začneme okomentováním příkladu, který jsme použili v předchozím díle.

Už tohle by mohlo někoho odradit. Dva řádky kódu, a čtyři neznámé věci v nich. Takže popořadě: především je zde použita funkce extension_loaded(). Její název je dostatečně popisný - vrací TRUE, pokud je nahrána externí knihovna (jako například PHPGTK). Tuto funkci byste si měli při programování v PHPGTK zvyknout používat, protože jakmile se dostanete ke vkládání souborů pomocí include (require), velmi brzo se můžete dostat do situace, kdy nevíte, zda jste již extenzi nahráli či nikoli. Filozofií se to trochu podobá testování, zda je k dispozici daná funkce (pomocí function_exists), ale zde jde samozřejmě o celou knihovnu. Jak víme, že název hledané knihovny je gtk a ne třeba gtklib? Pokud si to nepamatujete z hlavy, může Vám pomoci dokumentace nebo můžete vyvěštit název extenze z výstupu funkce phpinfo().

Pak je tu funkce dl() - ta danou knihovnu za běhu PHP načítá. Je zajímavé, že manuál neuvádí zda a jakou návratovou hodnotu tato funkce má. Experimentálně se mi podařilo zjistit, že funkce vrací TRUE v případě, kdy se povede externí knihovnu nahrát, v opačném případě vrátí FALSE (třeba, když máte špatně uveden název knihovny, funkce dl je zakázána a podobně). Pokud by to byla pravda, mohli byste úspěšnost nahrání knihovny testovat a zařídit se podle výsledku. Nicméně, protože to není v manuálu k PHP dobře zdokumentováno, neměli byste na moje experimenty příliš spoléhat.

Funkce dl() očekává název knihovny jako parametr. K tomu je rovněž třeba říci několik věcí. Předně - knihovny jsou hledány v umístění, specifikovaném pomocí konfigurační direktivy extension_dir v php.ini. A dále, předaný název musí v tomto případě být názvem souboru operačního systému. Konstanta PHP_SHLIB_SUFFIX, přidaná v PHP 4.3.0 značí příponu knihovny a bude pravděpodobně záviset na operačním systému, na němž PHP poběží (typicky to bude "so" na linuxu, "dll" na windows).

Widgety a kontejnery

Teď, když už máme knihovnu nahranou si trochu rozebereme příkazy pro zobrazení okna a tlačítka a pro jeho obsluhu. Knihovna PHPGTK je organizována tak, aby se v ní člověk, který ji má používat vyznal, přestože ji nestvořil.

Pozn.: To není tak samozřejmé, jak by se na první pohled mohlo zdát. Schopnost napsat knihovnu tak, aby se v ní vyznal cizí člověk je vysoce ceněná a kdo to dokáže, ten je pravděpodobně velmi dobrý programátor. Patří k tomu takové "drobnosti" jako správná organizace kódu, zapamatovatelné názvy či kvalitní dokumentace. V praxi se lze často setkat s více knihovnami, nabízejícími podobné funkce. Jestliže se pak v  jedné vyznáte a ve druhé nikoli - která bude asi komerčně úspěšnější?

Jak zjistíte, v knihovně PHPGTK se vyznáte celkem snadno, přestože je dost veliká. Uvidíme z našeho příkladu. Především tu máme příkaz, kterým vytvoříme nové okno.

V dokumentaci byste našli, že PHPGTK používá k materializaci prvků uživatelského rozhraní tzv. widgety (česky "věcičky", "udělátka"). Příkladem widgetu může být třeba okno, tlačítko nebo rozbalovací seznam. A právě příkazem výše jsme vytvořili nový widget (okno) a vtipně si jej nazvali $window. Uvědomte si ale, že okno zatím existuje jako pouhý objekt v paměti stroje - nic neumí a není ještě vidět!

Jeden widget nám však v prográmku nestačí - kromě okna potřebujeme ještě mít tlačítko. Pojďme tedy vytvořit další widget - tlačítko:

Vidíte, že příkaz je podobný jako příkaz pro inicializaci okna, avšak přejímá jako parametr popisek nově vzniklého tlačítka. To je příjemné, protože jinak by se popisek tlačítka musel nastavovat zvlášť a kód by byl o to delší. Čili poznatek - některé widgety mohou při inicializaci přejímat parametry, které upřesňují jejich vzhled či chování. Pokud budete s PHPGTK pracovat delší dobu, jistě se u některých widgetů naučíte význam předávaných parametrů z hlavy (bývá to intuitivní).

Některé widgety mohou obsahovat jiné widgety. Pokud to tak je, nazýváme tyto rodičovské widgety kontejnery. Například widget GtkWindow smí obsahovat "dceřinné" widgety GtkButton a je to tedy kontejner. Jinak řečeno tlačítko nebude v našem případě existovat ve vzduchoprázdnu, ale bude na formuláři. Jenomže to počítač zatím neví - hned to napravíme:

Od této chvíle je tedy náš nový čudlíček součástí našeho nového okýnka. Je jasné, že jeden kontejner může obsahovat více dceřinných prvků. Dokonce je to tak, že kontejner může obsahovat kontejner - ale to už zabíháme do podrobností.

Signály

Naší teorii ještě něco podstatného chybí. Tlačítko, jak je definováno výše, totiž nic nedělá. Aby dělalo, je potřeba definovat, co se má stát při vzniku signálů. Signálem je v PHPGTK míněna jakákoli myslitelná změna stavu objektu - u tlačítka zmáčknutí, u okna třebas zavření, přetažení a podobně.

Pozn.: Naprostá většina widgetů umí zachytávat více než jeden signál. Budete na to přicházet postupně nebo to můžete nastudovat v manuálu.

Při výskytu signálů lze definovat, že se provede připravená PHP funkce. Něco takového potřebujeme právě při klepnutí na naše tlačítko $button:

Od této chvíle tedy aplikace ví, že vždy, když zachytí signál 'clicked' od tlačítka $button, má zavolat PHP funkci hello. Tu musíme napsat a můžeme v ní stisk tlačítka $button nějak ošetřit. Aby nedocházelo k matení pojmů - platí, že:

• název signálu (první parametr) musíme vybrat z těch, které daný widget podporuje
• název funkce (druhý parametr) může být názvem libovolné dostupné PHP funkce - vestavěné nebo (častěji) uživatelské
  
• není povinné definovat zachycení všech signálů z daného widgetu. Co nedefinujete, to bude aplikace ignorovat

Pozn.: Definovat tlačítko, které po kliknutí nic neudělá je samozřejmě logický nesmysl, aplikaci by to však nevadilo.

Zobrazení a uvolnění widgetu

Teď už to můžeme celé zobrazit - což se děje pomocí metody show_all widgetu $window:

A pokud má aplikace končit, zavírá okna a přerušuje spolupráci s PHPGTK pomocí:

Závěr

To byl jen hrubý nástin toho, jak pracuje PHPGTK (a vlastně celá knihovna GTK). Cílem bylo pomoci čtenářům pochopit, co by se měli naučit, jestliže chtějí s PHPGTK pracovat nějak soustavněji. Když se naučíte používat standardní widgety a obsluhovat signály, máte napůl vyhráno. Tady, stejně jako kdekoli jinde v programování platí, že cvik dělá mistra - intenzivním používáním PHPGTK se můžete dostat do fáze, kdy napíšete uživatelské rozhraní pro několik oken napoprvé bez mrknutí oka.

Avšak pozor, žádné rozhraní není samospasitelné. Jestliže budou události generované knihovnou PHPGTK mizeně obslouženy, ani to nejkrásnější grafické uživatelské rozhraní nebude uživatelům přinšet radost, ale jen utrpení. Pamatujte tedy na to, že pomocí PHPGTK lze napsat dobré aplikace a špatné aplikace. Rozdíl je v kódu, kterým budete obsluhovat signály.