Perl (2) - Úvod do syntaxe

Perl Dnes si napíšeme několik nejjednodušších programů a ukážeme si pár dalších tipů.

15.2.2005 15:00 | Jiří Václavík | přečteno 56604×

Spouštění programu

Do prvního řádku každého perlovského programu se píše řetězec #!/usr/bin/perl. To proto, aby systém věděl, čím má program spouštět. Jakmile má shell zpracovat skript, pozná z prvního řádku, pro který interpret je tento skript určen. Po znacích #! následuje právě cesta k interpretu, který má být použit ke spuštění vámi napsaného programu.

Máme-li interpret jinde, tak je třeba změnit cestu za #! (ta se dá se zjistit příkazem whereis nebo env, případně i jinak - záleží na distribuci). Vhodnější bývá uvést #!/usr/bin/env perl, neboť takto je cesta k interpretu nalezena i v případě, kdy to je něco jiného než /usr/bin/perl

Takto zapsaný úvodní řádek tedy nepoužívá jen Perl, ale interpretované jazyky obecně. Píšeme-li například v Pythonu, budeme do prvního řádku psát #!/usr/bin/env python apod.

Je třeba podotknout, že takto napsaný první řádek program obsahovat nemusí. Jsou však důvody, proč je to vítané.

Normálně bychom spouštěli program takto:

$ perl program.pl

Ale, použijeme-li onen magický řádek, stačí, když napíšeme jen toto:

$ ./program.pl

Ještě předtím však musíme označit soubor jako spustitelný:

$ chmod 700 program.pl

Uživatele tak nemusí zajímat, v jakém jazyce je program napsaný. To je hlavní výhodou.

Důležité je to i proto, že když program s #!/usr/bin/env perl nahrajeme do adresáře /usr/bin (resp. libovolného adresáře z proměnné prostředí PATH) a potom z kteréhokoliv místa zadáme následující příkaz, náš program se spustí.

$ program.pl

Příklad na úvod

Nyní jsme připraveni na první příklad. Vytvořme nový soubor s názvem program.pl a v textovém editoru a do něj uložme tento kód:

#!/usr/bin/perl

print "Náš 1. program v Perlu!\n";

Už ze zápisu je celkem zřejmé, co bude program dělat. Jak jsme se v minulém dílu dozvěděli, je program posloupnost nějakých nařízení počítači. Přesně tak to platí i zde. Řádek print "Náš 1. program v Perlu!\n"; přeložený do naší řeči, znamená Vytiskni na výstup text Náš 1. program v Perlu! a nový řádek. print je příkaz, kterým dáváme počítači na vědomí, že chceme vypsat text, který napíšeme za print do uvozovek. Středník dává interpretu na vědomí, že zde příkaz končí a začíná nový. Středník musí být mezi každými dvěma příkazy. Výstup našeho prvního programu bude vypadat takto:

$ ./program.pl
Náš 1. program v Perlu!
$

Speciální znaky

Není to zatím nic jiného, než výpis textu. Zarazit může asi jediná věc - co znamená ta dvojice znaků \n. Je to označení ukončení řádku. Kdybychom tuto sekvenci znaků vynechali, dostali bychom opticky nepříliš hezký výstup:

$ ./program.pl
Náš 1. program v Perlu!$

\n je jednou z tzv. escape sekvencí. Escape sekvence (v tabulce je jejich částečný výčet) jednoduše řečeno nahrazují znaky, které nemůžeme v Perlu za daných okolností napsat (z různých důvodů: například mají nějaký jiný význam nebo pro ně nemáme symbol na klávesnici).

SymbolVýznam
\nnový řádek
\ttabulátor
\apípnutí systémového zvonku
\uaZnak a - ať je jakýkoliv - bude psán velkým písmenem
\laZnak a - ať je jakýkoliv - bude psán malým písmenem
\U...\EVše mezi escape sekvencemi \U a \E bude psané velkými písmeny
\L...\EVše mezi escape sekvencemi \L a \E bude psané malými písmeny
\\Zpětné lomítko
\"Uvozovka (používá se v řetězcích označených uvozovkami)
\'Apostrof (používá se v řetězcích označených apostrofy)

Proč je například takový znak pro nový řádek potřeba? Pokud ve zdrojovém kódu místo escape sekvenece \n jen odentrujeme, neuspějeme. Perl se k znaku nového řádku chovátak, že by ho interpretoval jako mezeru.

Poznamenejme, že Perl mimo data nedělá rozdíly mezi bílými znaky (mezera, tabulátor, znak nového řádku). Jakkoliv rozsáhlý program bychom v Perlu teoreticky mohli napsat na jediný řádek. Stačilo by konce řádků nahradit mezerami.

Zkusme si zaexperimentovat a v našem příkladu si do uvozovek za print přidejme nějakou další escape sekvenci - například \a a sledujme (v tomto případě poslouchejme - tedy pokud nemáme nastaven vizuální zvonek), co se stane.

Přípona perlovského programu

Programům dáváme vždy příponu .pl. Není povinná (systém typ programu stejně vždy určuje podle řádku #!/cesta/k/interpretu), ale pro přehlednost je dobrým zvykem ji používat. Později budeme používat také příponu .pm pro moduly. Pro programy v Perlu 6 se používá například .pl6, .p6, .pm6 atd.

Komentáře

Komentáře jsou úseky programu, které interpret ignoruje. Na výsledný program nemají žádný efekt. K čemu jsou tedy dobré? Zvyšují přehlednost zdrojového kódu a jsou velmi užitečné v případě, kdy chceme kód po delší době editovat. Obzvlášť, jedná-li se o složitější program. Uvozují se křížkem - od něj do konce řádku interpret vše ignoruje. Uveďme příklad:

#!/usr/bin/env perl
#########################################
# Autor:   Jiří Václavík                #
# Verze:   20050204                     #
# Název:   program.pl                   #
# Činnost: Vypisuje text                #
#########################################

print "Náš už druhý program v Perlu. S komentáři!\n";#Další komentář

#A ještě jeden

Jak používat komentáře? Měli by usnadňovat pochopení programu při čtení jeho zdrojového kódu. Nesprávně napsaný komentář je na obtíž (Typickou ukázkou nevhodných komentářů je výše uvedený program - zatím však nemáme znalosti pro program, kde by komentáře byly potřeba. Dostaneme se k tomu.)

Další možností, jak použít komentář je informace o názvu, verzi, autorovi a činnosti popř. něčeho dalšího na začátku rozsáhlejšího programu. Komentáře píšeme pro to, aby usnadňovaly pochopení. Je třeba psát proč je ta a ta část programu napsaná takto a ne jinak, jaký význam zde má tato proměnná, co tu bude potřeba dodělat nebo něco, co zkrátka bude při pozdějším čtení kódu k užitku. Komentář typu #vypisuje text Ahoj za příkazem print "Ahoj"; nám asi moc nepomůže. Ovšem setkat se s ním lze poměrně často, zejména v případech, kdy autor zkrátka komentář napsat chce. Nejlépší metoda, která člověka naučí psát komentáře, je vlastního čtení.

Perl nepodporuje víceřádkové komentáře. Existuje sice speciální syntaxe, která by k tomu teoreticky mohla sloužit, ale není vhodné ji používat, protože je určena k jiným účelům. Řetězec =komentar označuje začátek takového bloku a jeho konec označíme =cut.

#!/usr/bin/perl

print "Text před\n";

=komentar
Víceřádkový
"komentář"
Na toto se podívejte a zase na to zapomeňte
=cut
print "Text za\n";
Online verze článku: http://www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=676