Typy dat, reprezentující čísla, řetězce a datumy jsou běžně používány ve většině databázových aplikací. Existují však ještě další skupiny. Dnes si je probereme. Nepoužívají se sice již tak často, ale vyplatí se o nich vědět.

Datový typ ENUM

Datový typ ENUM umožní při definici pole definovat nějaký seznam hodnot s tím, že některá z hodnot pak může být ve sloupci vybrána. Seznam hodnot přitom představuje pole řetězců. Takže například můžete mít ENUM pole PIZZA a to může obsahovat následující seznam:

Funkčně bychom mohli přirovnat typ enum k takovému grafickému rozhraní, kde vybíráme ze seznamu pomocí Option buttonů (nebo radio buttonů), viz obrázek:

Neboli, vybrána může být vždy přávě jen jedna volba. Jinak může mít typ enum až 65535 hodnot v setu. Co se ale stane, když vložíme hodnotu mimo seznam? Pokud je zadávaná hodnota je mimo rozsah, bude do sloupce typu ENUM vložena zvláštní hodnota NULL. Ještě o ní bude dnes řeč. Typ ENUM bych si dokázal představit třeba u aplikace na objednávku něčeho podle lístku nebo tam, kde se opakují více než dvě hodnoty.

Datový typ SET

SET je bratříček typu ENUM a funguje tak, že umožňuje vybrat žádnou nebo více hodnot ze seznamu najednou. K naší pizze bychom tedy mohli chtít třeba:

a to buď sólo, nebo třeba i všechno najednou (zastánci dobré pizzy, braňte se...). V počítačovém světě bychom to snadno mohli přirovnat k situaci, kdy vybíráme pomocí checkboxů:

Datový typ SET může nabízet k "zaškrtnutí" až 64 hodnot. Interně pracuje s hodnotami pomocí bitových map a bitových masek, takže pokud se vyznáte v bitových operátorech, je to něco pro vás. Používám to například na skladování oprávnění v obchodních aplikacích, kde uživatel může mít kombinaci práv o obchodnímu objektu ve stylu ('založit', 'zrušit', 'změnit', 'načíst', 'delegovat' atd.).

BLOB a CLOB

Co by to MySQL byla za databázi, kdyby neuměla ukládat rozsáhlá data. Asi víte, že zkratka BLOB znamená "binary large object" a CLOB "character large object" a že to znamená dlouhá binární (či znaková) data. Můžete si za tím představit třeba schopnost databáze "pojmout" do svých útrob hudbu ve formátu mp3 (to by byl BLOB), nebo třeba text tohoto článku (to by byl CLOB).

MySQL podporuje oba typy dlouhých dat. BLOB je možné uložit do MySQL pomocí typů TINYBLOB, BLOB, MEDIUMBLOB a LONGBLOB. Znaková data pak mohou být vepsána do typů TINYTEXT, TEXT, MEDIUMTEXT a LONGTEXT. Těch typů je tolik jen proto, že umožňují uložit různě dlouhá data.

Svým chováním se ovšem typy BLOB a TEXT počítají k typům s pohyblivou délkou (jako například varchar). To znamená, že je uložena vždy i délka dat a že různé položky zabírají v databázi různě místa. Typy BLOB a TEXT jsou vždy vráceny do databáze bez ořezávání koncových mezer.

Jestliže se pokusíte uložit do pole BLOB (text) více dat, než kolik je toto pole schopno pojmout, přebytečná data budou oříznuta. Obecně je používání polí BLOB dosti dvojsečné; databáze tím může narůst a ztratit na výkonu. Často se proto používá technika, kdy jsou obsahy polí BLOB (nebo CLOB) uloženy v souborech operačního systému a databáze na ně obsahuje pouze odkazy.

Jiným důležitým faktorem, poněkud limitujícím používání BLOB polí databáze je fakt, že je potřeba toto pole nejen ukládat, ale také zpracovávat. Jestliže potřebujete zpracovat pole velké několik MB, mohou přijít na přetřes takové faktory, jako je přenosová kapacita sítě, velikost paměti nebo schopnost klintské aplikace takovou paměť využít. Čili - to, že lze BLOBy ukládat, není samospasitelné.

Hodnota NULL

NULL, o níž byla zmínka výše, není samostatný datový typ, a tak do tohoto dílu pojednání přísně řečeno nepatří. Ale výše byla zmíněna, a stojí proto za vysvětlení. NULL je zvláštní hodnota reprezentující stav "nezadáno" nebo "neznámé". To zda sloupec smí nebo nesmí obsahovat hodnoty NULL se dá definovat při jeho vzniku. S použitím hodnot NULL je databázový život snažší, KDYŽ JI SPRÁVNĚ POCHOPÍTE.

Tak například je jasné, že když si vyberu se tří pizz výše calzone, skončí to tím, že mě databáze nepochopí, protože pizzu calzone nezná. A právě proto bude do databáze uložena hodnota NULL (v našem případě reprezentující neznámou pizzu). O hodnotách NULL rovněž platí, že pěkně cvičí s matematikou. Co byste například řekli, že bude výsledkem výrazu

Jednička? Rozhodně ne! Výraz by totiž měl být chápán jako "jedna plus neznámá hodnota" a vyhodnocen jako ... neznámá hodnota! Podobně, řekli byste, že platí následující rovnost?

Neplatí! Jedna hodnota NULL se nikdy nerovná jiné hodnotě NULL, protože se jedná o dvě neznámé hodnoty. Tento úkaz nás bude provázet celý zbytek seriálu, tak na to zkusme pamatovat.