Jak vytřídit již jednou seskupené záznamy? O tom je dnešní díl seriálu MySQL. Dozvíte se třeba, jak vypočítat průměrné platy ve firmě.
17.6.2005 09:00 | Petr Zajíc | přečteno 37088×
V předchozím díle jsme rozebrali seskupování záznamů. Dnes se na
toto téma ještě podíváme, protože minule jsem vám zdaleka o této věci
neřekl všechno. Co dalšího tedy můžeme uvést o MySQL, příkazu
SELECT a seskupování položek?
Zatím neumíme vybírat seskupené záznamy. Připomeňme si z minulého dílu myšlenku, že při seskupování záznamů můžeme použít klauzuli WHERE pro výběr záznamů, které se mají vzít v úvahu. To znamená, že ještě předtím, než je cokoli seskupeno, jsou vybrány jen odpovídající záznamy. Protože jsme si minule pohrávali s myšlenkou sestavit dotaz, který by vybral pracovníky s nadprůměrným platem, pojďme to nyní udělat. Mějme například následující tabulku:
create table pracovnik
(jmeno varchar(50), oddeleni varchar(20), plat int);
insert into pracovnik (jmeno, oddeleni, plat) values ('Jarda',
'marketing', 14000);
insert into pracovnik (jmeno, oddeleni, plat) values ('Pepa',
'marketing', 16000);
insert into pracovnik (jmeno, oddeleni, plat) values ('Honza',
'marketing', 18000);
insert into pracovnik (jmeno, oddeleni, plat) values ('Jana', 'výroba',
10500);
insert into pracovnik (jmeno, oddeleni, plat) values ('Kamil',
'výroba', 12500);
insert into pracovnik (jmeno, oddeleni, plat) values ('Petr', 'výroba',
13500);
Na první pohled sice z této tabulky vidíme, že lidé v marketingu mají větší peníze než lidé ve výrobě, ale to nebylo naším cílem. S tím, co již umíme, můžeme pomocí agregačních funkcí vypočítat průměrný plat ve firmě. V nejjednodušším případě třeba takto:
select
sum(plat)/count(*) from pracovnik;
Z tohoto dotazu byste mohli být docela překvapení, protože
neobsahuje vůbec žádnou klauzuli GROUP BY. Mám k němu několik postřehů,
které se v praxi určitě budou nejdednou hodit:
Náš dotaz by tedy šel mnohem elegantněji a se stejnými výsledky přepsat jako:
select avg(plat) from
pracovnik;
Jenomže pro nás by teď bylo mnohem přesnější znám průměrný plat v jednotlivých odděleních. K tomu zcela jistě může posloužit dvojice dotazů s WHERE, takže při použití obou výše popsaných variant dostáváme něco ve smyslu:
select avg(plat) from
pracovnik where oddeleni='marketing';
select avg(plat) from pracovnik where oddeleni='výroba';
případně
select sum(plat)/count(*) from pracovnik where oddeleni='marketing';
select sum(plat)/count(*) from pracovnik where oddeleni='výroba';
ale tento přístup má dvě podstatné nevýhody. Jednak je závislý na tom, že známe názvy oddělení a jednak při vyšším počtu oddělení je potřeba psát řadu dotazů. Jak asi tušíte, tohle není to pravé ořechové, takže použijeme agregační funkci a sestavíme dotaz ve smyslu:
select oddeleni,
avg(plat) from pracovnik group by oddeleni;
Tím tedy víme, jaký je průměrný plat v každém oddělení, a tento
dotaz bude fungovat bez ohledu na počet oddělení a bez ohledu na počet
pracovníků v nich.
Kdybychom chtěli vypsat seznam všech oddělení, kde průměrný plat je
vyšší než průměrný plat v celé firmě, znalosti, které zatím máme nám
nestačí. My totiž potřebujeme
Takže, jak to celé provést? Existuje klauzule příkazu SELECT, která seskupené záznamy vytřídí. Je to HAVING. Náš příklad by tedy šel zapsat takto:
select oddeleni,
avg(plat) from pracovnik group by oddeleni having avg(plat)>(select
avg(plat) from pracovnik);
Všimněte si dvou věcí - jednak nám tento příkaz vybral již seskupené
záznamy. V klauzuli HAVING tedy můžete bez obav používat agregační
funkce. Respektive měli byste, protože není-li v klauzuli HAVING
použita agregační funkce, dá se přepsat s použitím WHERE. A za druhé,
dnes poprvé jsme použili v příkazu SQL takzvaný poddotaz - "vnořený"
dotaz, který nějak souvisí s "hlavním" dotazem. O poddotazech ještě
bude řeč; tady byl uveden proto, že počítal průměrný plat v celé firmě.
Pozn.: Vybrat z každého oddělení jen pracovníky s nadprůměrným platem (vzhledem k oddělení) lze sice také, ale tento dotaz je zatím příliš složitý, než abychom jej tady uváděli. Takže vydržte, ještě k tomu dojde.
Když počítáte součty, může se Vám občas hodit dotaz, který vrací kromě součtů i totály, tedy celkový součet všech mezisoučtů. Mějme například dotaz, který na základě dat z minulého dílu počítá dobu strávenou na jednotlivých stránkách podle prohlížečů:
select prohlizec,
sum(doba_prohlizeni) from logtable group by prohlizec;
Malou modifikací dosáhneme toho, že kromě řádků s jednotlivými prohlížeči bude ve výsledné sadě záznamů i celkový součet:
select prohlizec,
sum(doba_prohlizeni) from logtable group by prohlizec with rollup;
není to však tak užitečné, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Jednak toto rozšíření funguje až od verze 4.1.1 databáze MySQL. Ve
volající aplikaci navíc budete muset tento řádek s celkovými součty
nějak zpracovat. A konečně, mnoho aplikací a nástrojů pro zobrazování
dat (reporty, například) má stejně vlastní nástroje pro vytváření
celkových součtů.
Příště již opustíme popis příkazu SELECT. Jak sami vidíte, je to
velmi složitý a komplikovaný příkaz, který nám sice umožňuje z databáze
vybrat prakticky cokoli, na druhou stranu je však náročný na
zapamatování. Jednotlivé klauzule tohoto příkazu tedy fungují v tomto
pořadí:
I nadále budeme v seriálu průběžně používat příkaz SELECT. Je to jediná cesta, jak jej dostat do krve. Konec konců, vybírání záznamů z databáze je tou nejčastější činností, která vás při práci s DBMS čeká.