S notebooky firmy Fujitsu Siemens mám velice dobré zkušenosti, protože jsem majitelem jednoho LIFEBOOKu série B (ten je pod Linuxem 100% funkční včetně touchscreenu, uspávání a hibernace) a byl jsem tak velice potěšen, když nám firma Fujitsu Siemens Computers zapůjčila LIFEBOOK řady E (typové označení E-8020) za což velice děkujeme.

Testovaný notebook bych zařadil do střední cenové kategorie a tomu odpovídá i hardware notebooku. Notebook v níže uvedené konfiguraci se u nás prodává za cenu kolem 55.000 Kč včetně DPH. Pozor, za tuto cenu se prodává bez optické mechaniky, jejíž cena se pro tento notebook pohybuje kolem 3.270 Kč s DPH pro combo mechaniku (CD-RW/DVD) respektive 4.700 Kč pro DVD+-RW mechaniku.

Model, který jsme testovali mechaniku také neobsahoval. Instalaci jsem prováděl s využitím bootování ze sítě za pomoci PXE (Pre-Boot Execution Environment). Tomuto způsobu instalace věnuji některý z dalších článků, protože je velice výhodný.

Hardwarové vybavení

• procesor: Pentium-M 740 1.73GHz 2MB SLC (jádro SONOMA, 533MHz FSB)
• paměť: 512MB DDR333 SDRAM (1x 512)
• grafická karta: ATI Mobility Radeon X600 (64MB V-RAM)
• HDD: 80GB S-ATA (5400 ot.)
• displej: LCD 15" SXGA+ (1400x1050)
• optická mechanika: bez optické mechaniky
• komunikace: WLAN/Modem/Infra Port/Bluetooth/1.2Gbit LAN
• PCMCIA: 1x Express card I/II, 1x slot PC Card, typ I/II
• integrovaná čtečka čipových karet a čtečka paměťových karet SD/MMC
• rozhraní: 1x sériový port, 1x paralelní port, 1x VGA, 4x USB 2.0, PS/2, S-Video out, Firewire (IEEE1394), 1x mikrofonní vstup, 1x výstup na sluchátka, 1x docking konektor
• ostatní: Touchpad, Touchstick (trackpoint), Security panel
• baterie: Li-Ion 4800 mAh
• váha: 2.95kg

Pro informaci přikládám i výpis lspci.

Instalace

Pro testování funkčnosti Linuxu na tomto notebooku jsme vybrali distribuci Fedora Core 4 (pro zájemce připomínám, že je k dostání též v Linux CD Shopu) s aktuálními updaty (kernel 2.6.12). Abych předešel případným dotazům v diskuzi proč jsme si na testování vybrali právě tuto distribuci, tak zde uvedu některé důvody. Narážky v diskuzi ohledně našeho výběru distribuce budu ignorovat. Jedním z důvodů je nedávné vyjití verze Fedora Core 4 a tedy její velká aktuálnost. Fedora je primární distribucí, kterou podporujeme na desktopech a to z důvodu její otevřenosti pro všechny hlavní platformy, díky jejímu masivnímu vývoji a v neposlední řadě i díky tomu, že je její vývoj posvěcen samotným Red Hatem, což je záruka kvality.

Samotnou instalaci netřeba popisovat, při instalaci se nevyskytl žádný problém. Systém pro detekci potřebného hardwaru pro instalaci (Anaconda) nadetekoval základní hardware včetně touchpadu a touchsticku. Asi by nebylo na škodu zmínit, že notebook obsahuje chipset Intel 915GM. Instalace probíhala přes síť z lokálního FTP serveru a její čas byl o něco kratší než při klasické instalaci z optické mechaniky.

Konfigurace

Klávesnice

Klávesnice obsahuje řadu speciálních kláves dostupných přes kombinaci kláves Fn-Fx. Funkční tlačítko (Fn) je hardwarové a díky tomu fuguje vždy nezávisle na použitém operačním systému. Po instalaci defaultně funguje pouze kombinace Fn-F6, Fn-F7 sloužící ke změně svítivosti displeje a Fn-F5 sloužící k přepínání na maximální rozlišení displeje (1400x1050) - příliš velké využití této funkce nevidím, protože obraz je vycentrován na střed a kolem obrazu tak vzniknou velké nevyužité okraje. Ostatní kombinace kláves defaultně nefungují. Jedná se o kominaci Fn-F3 (vypnutí touchpadu), Fn-F4 (úplné vypnutí zvuku - mute), Fn-F8 a Fn-F9 (snižování a zvyšování úrovně zvuku) a také o kombinaci Fn-F10, která slouží k přepínání video výstupu. Některé události by se daly jistě na dané kombinace kláves namapovat.

Security panel

Panel nad klávesnicí nazývaný "security panel" (obsahuje tlačítka 1-4 a Enter) nelze zatím s využitím Linuxu zprovoznit.

V následujícím odstavci cituji popis funkčnosti "security panelu", který jsem obdržel od pana Marka Němce, který působí ve firmě Fujitsu Siemens jako PR manager.

Zabezpečení pomocí "security panelu" lze aktivovat z Windows a pak používat nezávisle na OS. Možností, jak jej zprovoznit přímo v prostředí Linuxu může být kupříkladu WineHQ. Popřípadě jej lze aktivovat před vlastní instalací pomocí servisního (bootovacího) CD s Windows. Jde o speciální čip předřazený BIOSu, který po své aktivaci zcela znemožňuje zapnutí či probuzení notebooku bez znalosti PINu (několikanásobná kombinace číslic 1 až 4). V případě odcizení notebooku lze jeho ztrátu nahlásit a automaticky je provedena evidence podle sériového čísla. V případě, že někdo donese takto zablokovaný notebook do servisu, je kontrolováno, zda-li není evidován jako odcizený. To mimo jiné značně zvyšuje šanci na navrácení přístroje. Další bezpečnostní specialitou je možnost "spárování" pevného disku a základní desky notebooku heslem v BIOSu. Po vyjmutí nelze pevný disk na žádné jiné základní desce přečíst. Poslední bezpečností (servisní) specialitou je možnost zapsat vlastní text do BIOSu. Ten se zobrazuje při startu notebooku ve spodní části obrazovky. Mohou tam tak být uvedeny například kontaktní údaje na majitele NTB nebo telefonní číslo na servis apod.

Touchpad, touchstick (trackpoint)

Obě polohovací zařízení jsou plně funkční (obě zároveň), takže si můžete vybrat, které z nich budete raději používat. Klávesy pod touchpadem jsou samozřejmě také funkční včetně kláves pro scrollování.

Grafická karta

Musím se přiznat, že z funkčnosti 3D akcelerace grafické karty jsem měl největší obavy a trochu jsem litoval, že do tohoto modelu nedávají stejné grafické karty jako do nižších modelů, tedy integrované karty od Intelu, které mají v Linuxu dobrou podporu. Karty od ATI rozhodně nejsou v Linuxu úplně bezproblémové a pro jejich mobilní chipsety to platí obzvlášť. Nejdříve jsem zkoušel jejich instalační balíček, ale ouha - kompilace modulu do kernelu (fglrx) není zrovna bezproblémová, protože si moc nerozumí s GCC4, které je ve Fedoře obsaženo. Pomocí různých patchů a oberliček se mně to podařilo zkompilovat, ale tenhle nečistý způsob zde ani uvádět radši nebudu, protože to není 100% čisté řešení. Naštěstí pro Fedoru Core 4 existují již vybuildované balíčky modulů do jádra včetně utilit, takže vám raději napíši postup jak na to pomocí těchto balíčků.

Pokud nemáte v yum repozitáři uveden instalační zdroj ze serveru livna, tak si vytvořte v adresáři /etc/yum.repos.d/ soubor například se jménem livna.repo jehož obsah by měl být následující:

[livna]
name=Livna.org Fedora Compatible Packages
baseurl=http://rpm.livna.org/fedora/$releasever/$basearch/RPMS.lvn
gpgcheck=1
enabled=1

Poté si naimportujte klíč z tohoto serveru pomocí:

rpm --import http://rpm.livna.org/RPM-LIVNA-GPG-KEY

a následně proveďte instalaci potřebných programů pro ATI:

yum install ati-fglrx kernel-module-fglrx

nezapomeňte si také zaměnit hodnotu v souboru /etc/X11/xorg.conf na následující:

Section "Device"
        Identifier  "Videocard0"
        Driver      "fglrx"
EndSection

Informativně zde uvedu i hodnoty, které jsem získal pomocí programu glxgears a fgl_glxgears, který je součástí balíčku od ATI. Hodnoty programu glxgears se pohybovaly průměrně kolem 2500 FPS a u programu fgl_glxgears to bylo kolem 320 FPS. Další testování akcelerace jsem prováděl na oblíbeném programu tuxracer. Chvíli mně trvalo než jsem jej našel, protože ve Fedoře Core 4 se přejmenoval na ppracer (PlanetPenguin Racer) a naleznete jej v repozitáři extras.

Pokud nemáte rádi proprietární ovladače, tak vám nezbyde nic jiného než sáhnout po open source ovladači radeon jehož výkonnost v porovnání s ATI ovladačema je mizivá.

X.org grafický server umožňuje nastavit maximální možné rozlišení displeje, které je 1400x1050 a to bez nutnosti instalace ovladačů od ATI. Displej má vysoký kontrast a i při tomto rozlišení se dá pohodlně pracovat a text je ostrý a dobře čitelný. Standardně funguje i připojený externí displej zároveň s interním - bohužel pouze v grafickém režimu, nikoliv ve virtuální konzoli.

Infra

Nezapomeňte si zkontrolovat zda máte infra povolené v BIOSu. Konfigurační soubor /etc/sysconfig/irda stačí pozměnit na následující hodnoty

IRDA=yes
   DEVICE=/dev/ttyS3
   #DONGLE=actisys+
   DISCOVERY=yes

Poté stačí restartovat službu pro infra přenos následujícím příkazem:

po přiložení zařízení se zapnutým infra portem a po spuštění příkazu irdadump byste měli vidět výstup podobný níže uvedenému:

09:32:32.335666 xid:cmd 8b42cd35 > ffffffff S=6 s=0 (14) 
09:32:32.425569 xid:cmd 8b42cd35 > ffffffff S=6 s=1 (14) 
09:32:32.515554 xid:cmd 8b42cd35 > ffffffff S=6 s=2 (14) 
09:32:32.605540 xid:cmd 8b42cd35 > ffffffff S=6 s=3 (14) 
09:32:32.695526 xid:cmd 8b42cd35 > ffffffff S=6 s=4 (14) 
09:32:32.785513 xid:cmd 8b42cd35 > ffffffff S=6 s=5 (14) 
09:32:32.868503 xid:rsp 8b42cd35 < 0000193c S=6 s=5 Nokia 6310i hint=b125 [ PnP 
Modem Fax Telephony IrCOMM IrOBEX ] (28)

Bluetooth

Dalším ze zařízení, které nevyžaduje žádnou velkou konfiguraci je bluetooth. Pro jeho aktivaci vám postačí spustit démona pro jeho obsluhu, tedy následující:

Základní funkčnost ověříte například následujícím způsobem:

hcitool scan

 Scanning ...
        00:05:26:FC:ED:4A       Nokia 6310i

PCMCIA

Notebook obsahuje dva sloty na PCMCIA karty. Horní slot je určen pro PCMCIA karty nazývané ExpressCard nebo Newcard, chcete-li. Tyto karty by měly podporovat PCI Express a USB 2.0 periférie. Bohužel, zatím se k nám žádná karta tohoto typu nedostala, takže nemohu s jistotou tvrdit, že je tento slot funkční, každopádně dle výpisů kernelu vypadá, že by s ním neměly být problémy. Více o tomto novém typu karet naleznete na www.expresscard.org. Spodní slot pro standardní PCMCIA karty byl testován a je plně funkční.

Síťová karta

Notebook obsahuje síťovou Broadcom Tigon3 (NetXtreme BCM5751M Gigabit Ethernet PCI Express), která dokáže komunikovat rychlostí až 1,2Gbit/s. Pro zprovoznění stačí do jádra nahrát modul tg3.

Modem

Jedná se o modem Intel (82801FB/FBM/FR/FW/FRW), který lze zprovoznit (na plné přenosové rychlosti) s využitím proprietárních ovladačů, které lze stáhnout z www.smlink.com. Pro kompilaci modulu do jádra si nezapomeňte do systému nainstalovat balíček kernel-devel.

Wi-fi

Wi-fi karta obsahuje Intel chipset IPW2200. Ovladače pro tuto kartu můžete nalézt na adrese ipw2200.sourceforge.net. Tyto ovladače ve stabilní verzi 1.0.0 jsou standardní součástí kernelu distribuce Fedora Core 4. Pro zprovoznění této karty vám proto postačí doinstalovat binární/proprietární soubory s firmwarem, které naleznete na adrese ipw2200.sourceforge.net/firmware.php a je zapotřebí je nakopírovat do adresáře /lib/firmware nebo je naleznete v RPM balíčku v repozitáři Freshrpms.

Firewire (IEEE 1394)

Firewire je dalším ze zařízení/portů, které není potřeba nikterak speciálně konfigurovat, protože je osazen chipsetem Texas Instruments TSB43AB21 se kterým si Linux skvěle rozumí (viz linux1394.org).

Čtečka karet

Čtečka karet je sice vidět ve výpisu lspci, ale zprovoznit se ji nepodařilo.

Výdrž baterie

Při testování výdrže baterie jsem dosahoval pravidelně poměrně slušných výsledků. Průměrná doba výdrže baterie byla při obvyklé práci 3 hodiny. Těchto výsledků bylo dosaženo za podpory škálování frekvence procesoru, kterou lze bezproblémově měnit z maximální možné frekvence 1730MHz (3416 bogomips) až na spodní hranici, která byla kolem 800MHz (1577 bogomips). Dobu běhu notebooku bez napájení je možné zvýšit přidáním další baterie (Li-Ion, 6 článků, 3800 mAh).

Uspávání a hibernace

Uspávání se mně bohužel nepodařilo zprovoznit. Notebook lze snadno uspat, ale z tohoto stavu se již neprobere a musíte jej vypnout. Zkoušel jsem i různé patche do jádra a různé parametry do kernelu při zavádění systému, ale vše bylo bez úspěchu. Pokud se někomu povedlo tento notebook uspat a následně probudit, tak prosím napište do diskuze.

Hibernace (uspávání na disk) naštěstí funguje dobře díky podpoře Software Suspend v jádře. Pokud se někomu z vás nebude chtít složitě patchovat jádro a kompilovat jej, tak může pro Fedoru s výhodou využít již hotové balíčky jádra s podporou swsusp, které nalezne i s návodem na instalaci na stránkách mhensler.de/swsusp.

Závěr

Na závěr bych neměl zapomenout zmínit jednu věc, kterou se tento notebook výrazně odlišuje od všech ostatních a tím je opravdu nízká úroveň hluku, který při své práci vydává. Při bežné práci, kdy je snížena frekvence procesoru a ani větrák nebeží není notebook vůbec slyšet a i při zapnutém větráku jej sotva slyšíte. Když to srovnám s předchozími testovanými typy notebooků, tak si teprve teď uvědomuji ten obrovský rozdíl - Fujitsu Siemens Computers je v této oblasti o notný kus dál.

Další odlišností notebooku od ostatních výrobců je použitý materiál na konstrukci notebooku, která je vyrobena ze slitiny magnézia.

V recenzi jsem nezmínil USB porty, které v současné době není zapotřebí nijak konfigurovat a jsou bezproblémové, stejně tak jako sériový, paralelní a PS/2 port.

I přes vyšší cenu se jistě tento notebook vyplatí i z důvodu dobré funkčnosti většiny hardwaru pod Linuxem a pohodlné práce na tomto notebooku díky dobře ergonomicky vyřešené klávesnici a velké ostrosti displeje.

Za věcné připomínky bych rád poděkoval panu Němcovi z Fujitsu Siemens.