ARCHIV

Mini laptopy - počítače kde GNU/Linux neuspěl

Mini laptopy (preferujme toto označení místo netbooky) se koncepčně povedly a téměř každá firma, která je vyrábí s nimi slaví úspěchy. Původně byly jen s GNU/Linuxem, ale časy se mění a Microsoft díky nim prodloužil život Windows XP.

19.3.2009 05:00 | MaReK Olšavský | přečteno 7646×

Znám celou řadu uživatelů, pro něž je mini laptop dostatečným strojem, potřebují počítač pro surfování na internetu a občasné napsání nějakého menšího dokumentu. Nettopy jsou naprosto stejná kategorie; silné počítače jsou potřeba snad jen v případech, kdy je uživatel počítače vývojářem, notorickým hráčem (který nepochopil, že na hry jsou určené herní konzole), nebo pro servery; na běžnou kancelářskou práci a pro surfování po internetu jsou počítače o výkonu PIII dostatečné.

Když se objevila první generace Asusu Eee, tehdy snad jen s Xandros Linuxem, nastala obrovská nákupní horečka a ve velmi krátkém čase měl snad každý výrobce nějaký mini laptop v nabídce. První koncept mini laptopu však ukázala VIA a vcelku se dalo očekávat, že se svými úspornými mikroprocesory a čipovými sadami bude mít uspěch a většina těchto nenáročných počítačů bude právě na platformě VIA. Bohužel vývoj šel trochu jiným směrem, než jsem čekal a dnes je naprostá většina osazená mikroprocesory Intel Atom. Docela slibně zní plány firem, které chtějí prosadit platformu ARM, jež by mohla nabídnout rozumný výkon při velmi dobré životnosti na baterie, ale to je zatím hudba, nepříliš vzdálené, budoucnosti.

První mini laptopy byly téměř bezvýhradně nabízeny s GNU/Linuxem, MS Windows byly nezvaným hostem, protože malé rozlišení prvních dispejů (800 × 480 pixelů) a nízký výkon, je diskvalifikovaly do role zcela nepoužitelného systému. Další generace s mikroprocesory Intel Atom a displaji o větším rozlišení (1024 × 600 pixelů) už byla použitelná i s MS Windows XP a dnes začíná být naopak problém koupit mini laptop bez MS Windows. Nicméně Computer World tvrdí, že pouze 10% mini laptopů je s GNU/Linuxem a to je neúspěch, který snad zvrátí nástup Androidu.

Považovat 10% penetraci za neúspěch je podivné. Jak je to dávno, co se penetrace desktopů s GNU/Linuxem pohybovala mezi 0,5—1 %? Podle mě to je přibližně rok, v Evropě byl GNU/Linux soupeřem leda Mac OSu, který tu je docela raritní (znám více Linuxářů, než Applistů). Naopak já sám považuji 10% penetraci za úspěch, díky němuž se GNU/Linux přiblížil kritické hranici, pokud ji už nepřekročil, kdy se stává zajímavou platformou pro firmy tvořící komerční software a myslím si, že brzo se objeví porty celé řady aplikací, které jsou zatím známé jen z platformy MS Windows.

Linux určitě uspěl i v jiném segmentu, než jsou servery, byť penetrace není přes 50%, jak si někteří snílci představují. Konečně jde o systém, který používají i běžní uživatelé a který není záležitostí jen geeků, správců serverů a nadšených vědátorů/studentů. Možná ten úspěch přišel moc rychle a skalní jádro uživatelů i vývojářů GNU/Linuxu nestačilo reagovat na požadavky „zmatených začátečníků“, kteří se pokouší aplikovat veškěré své znalosti z MS Windows ve světě GNU/Linuxu, kde je to přeci jen trochu jinak.

Verze pro tisk