Pojďme se dnes podívat na to, jak jednoduše se pomocí MySQL dají zálohovat data z jedné nebo více tabulek. Jak uvidíte, může s tím být docela zábava. Již minule jsme hovořili o tom, že jednotlivé metody zálohování se mohou lišit - dnes uvidíte, že je to skutečně pravda, i když budeme mluvit jen o jedné z nich.

SELECT INTO OUTFILE

Klasický příkaz SELECT obsahuje velmi milé rozšíření, které nám umožní přímo vyexportovat vybraná data do textového souboru. Místo toho, abyste napsali příkaz ve stylu:

napíšete prostě

a výsledná množina dat se vloží do nového souboru. Je to velmi jednoduchá a prostá myšlenka, která nevyžaduje další znalosti. Stačí umět používat příkaz SELECT.

Výhody příkazu SELECT INTO OUTFILE

Výhod tohoto přístupu k zálohování je několik, pojďme si projít ty hlavní:

1. Můžete si vybrat, které tabulky budete chtít zálohovat.
2. Můžete si (vyjmenováním sloupců v příkazu SELECT) vybrat jen určité sloupce tabulky.
3. Můžete si (použitím klauzule WHERE) vybrat jen určité řádky
4. Výslednou množinu můžete seřadit.
5. Přestože se to nepoužívá příliš často, lze takto zálohovat spojení dvou či více tabulek (tedy sadu záznamů vzniklou použitím LEFT JOIN, RIGHT JOIN či INNER JOIN)
   
6. Celý příkaz je velmi jednoduchý na naučení a intuitivní.
7. Výsledný soubor je čitelný člověkem
8. Protože je výsledný soubor textový, bývá snadné jej komprimovat a obvykle rovněž kompresní poměr bývá velmi solidní.
9. Proces zálohování pomocí tohoto příkazu je dosti rychlý
   

Export můžete jemně ovlivnit použitím několika voleb, které formátují výstup. Uvádím je v tabulce:

Pokud si nechcete tyto volby pamatovat, pak vězte, že nemusíte. K prostému zazálohování postačí výchozí hodnoty všech voleb. Zejména, pokud budete chtít data opět obnovit pomocí nástrojů MySQL. Je ale dobré vědět o těchto přepínačích; zejména pracujete-li pod více operačními systémy. Ve Windows je například dobré definovat konec řádku jako \r\n, aby byl výsledný soubor vidět v textových editorech, které jsou tam k dispozici.

Pozn.: Nic Vám samozřejmě nebrání zálohovat data v jednom operačním systému a obnovit je v jiném. Komplementární příkaz LOAD DATA INFILE má k dispozici volby, pomocí nichž se vyrovná třeba s nesystémovými oddělovači řádků.

Nevýhody příkazu SELECT INTO OUTFILE

Jak asi tušíte, příkaz SELECT INTO OUTFILE má rovněž nějaké ty nevýhody. Jednou drobnou nevýhodou může být fakt, že textový soubor po vytvoření neobsahuje záhlaví sloupců. To je sice možná trochu nepříjemné, ale nikoli neřešitelné. Můžete totiž exportní příkaz upravit ve smyslu:

Připomeňme, že příkaz UNION umožňuje spojit data z více tabulek. V našem případě byla první "tabulka" jen virtuální a obsahovala názvy polí. MySQL přitom ani nevadí, že spojovaná data nejsou téhož typu, takže tento příkaz můžete bez obav použít. Další drobnou nevýhodou příkazu je fakt, že se nedá přesně určit, kam budou data zapsána v případě, že neuvedete absolutní cestu. Mám zkušenost, že to závisí na verzi MySQL a na používané distribuci, takže je třeba být opatrný, pokud se chcete na výchozí chování systému spolehnout. Já bych preferoval jistější způsob - a to vždy uvádět absolutní cestu k exportovanému souboru.

A teď ty největší nevýhody. Všechny podstatné nějakým způsobem souvisejí se zabezpečením.

• Soubor vzniklý pomocí SELECT INTO OUTFILE je uložen vždy na databázovém serveru. Když se nad tím zamyslíte tak je to samozřejmé; uvádím to jen proto, abyste neočekávali, že bude vytvořena záloha na nějakém klientském, vzdáleném počítači.
• Soubor, který vznikne pomocí SELECT INTO OUTFILE musí být nový. Jinými slovy, tento příkaz se nikdy nepokusí přepsat existující soubor, a to bez ohledu na to, kdo a kdy původní soubor vytvořil. Neuděláte tedy ani dvakrát stejný soubor. To je určitý bezpečnostní prvek, který zabraňuje MySQL přepsat (ať už neúmyslně nebo cíleně) existující soubory v systému. Pokud chcete využívat tento příkaz, musíte se tedy ujistit, že cílový soubor neexistuje.
• Abyste mohli příkaz SELECT INTO OUTFILE provést, musíte mít příslušná databázová práva

K databázovým právům - MySQL kontroluje, kdo smí nebo nesmí v operačním systému vytvářet soubory. Což se přesně týká příkazu SELECT INTO OUTFILE. Pokud budete chtít zjistit aktuální stav oprávnění pro zápis do souborů, můžete to provést dotazem na metadata (od verze 5.0) nějak takto:

Špatná zpráva pro uživatele MySQL na hostinzích je ta, že většinou mít potřebná práva nebudete - a to je docela škoda. Tento způsob zálohování patří totiž k těm rychlejším a pružnějším. Ale pokračujme ještě dalšími omezeními:

• Pokud je soubor úspěšně vytvořen, je čitelný komukoliv. To je něco, co Vám může vadit a nemusí. Ale příčina je zase zcela jasná; uvědomte si, že soubor vytváří databázový stroj, a ten běží pod nějakým účtem. Pokud by vytvořené soubory nezpřístupnil ostatním, asi byste zálohu nemohli číst ani vy. Téměř určitě totiž budete přihášeni pod jiným uživatelským účtem, než pod nímž běží databáze a pravděpodobně nebudete ani členem téže skupiny.
• A abychom byli přesní - soubor je potřeba vytvořit v takovém adresáři, do něhož máte odpovídající práva (například domovský adresář), aby se vám nestalo, že databáze sice export provede, ale vy se k němu nedostanete.
• Poslední nevýhoda tohoto způsobu zálohování dat je ta, že budete mít pouze data - nezálohují se tím tedy indexy, pohledy, spouště, uložené procedury a tak dále.

Závěr

Pokud máte přístup k systému, na němž MySQL běží a pokud se chcete zabývat zálohováním jen nějakých dat, pak je pro Vás jistě SELECT INTO OUTFILE dobrou volbou. V opačném případě však nejspíš kvůli bezpečnostním omezením systému nebudete moci tento přístup použít a je potřeba jít na to jinak. Jak, to uvidíme v dalším díle našeho seriálu.