Napsat tuhle recenzi je pro mě obzvlášť těžké. Jednak jsem před časem psal o Fedoře Core 4 a jen nerad bych se opakoval, jednak jsem se zařekl že screenshotů bude CO MOŽNÁ nejméně (proč? protože screenshoty z instalace máte už na našem serveru naservírované ve Františkově článku) a jednak František už některé postřehy uvedl celkem trefně. Ale vzhrůru do práce!

Fedora Core 5 - Bordeaux

Vývojový cyklus Fedory Core, odnože RedHatu může někomu připadat možná až příliš překotný. Je to devět měsíců od vydání verze 4 a už tu máme čerstvou pětku. Zcela logicky se tedy dá očekávat, že testovaný kousek bude obsahovat nejnovější verzce lecčeho. V žebříčku popularity na serveru distrowatch si Fedora Core udržuje vynikající čtvrté místo a populární je rovněž u českých uživatelů. Nemám to ověřené empiricky, ale i v naších luzích a hájích by se měla vejít do první čtyřky.

Instalace

Celou moji recenzi provází od začátku smůla. Pln očekávání jsem si dal při zahájení instalace zkontrolovat integritu DVD, abych zjistil, že je vadné ;-( a stahoval jsem tedy instalační obraz nadvakrát. Tady najdete torrenty pro stahování, zde pak obrazy pro stahování přes ftp/http. Servery budou ještě nějakou dobu přetížené a Vám nezbude než použít nějaké to zrcadlo, přičemž pár jich je i v ČR. Když už jsem u toho stahování instalačních obrazů, tak integrita CD/DVD je nyní testována pomocí SHA1, ne už pomocí MD5. Pokud chcete nebo musíte instalační obraz testovat pod Windows, pak vězte, že nejste nahraní - verze sha1sum pro Windows již existuje.

Instalační program pro Fedoru se jmenuje Anaconda a v této verzi nás v něm nečeká žádné překvapení. Snad jen to, že se neopakovaly problémy, které jsem měl při instalaci "čtyřky".  Jazyk, klávesnice (vybrat si můžete QWERTZ, ale při instalaci budete mít i nadále QWERTY), rozdělení disku, zavaděč, nastavení sítě, časové pásmo, heslo pro roota, však to znáte. Pokud ne, provedeme Vás obrazem.

Při výběru skupin balíčků můžete zvolit kromě jakéhosi základu i skupinu "kancelář a produktivita", "vývoj software" a "webserver". Dal jsem první dva v očekávání, co to udělá. (Pozn.: Není nad ruční výběr. Tak třeba PHP se nenainstalovalo. Že by bylo ve skupině "webserver"?) Příjemnou změnou je v této fázi instalačního procesu možnost upravit seznam instalovaných balíčků "teď" nebo "později". Nechávám úpravu na "později" a jedu dál.

A už se instaluje. Formátování, instalace vybraných balíčků z DVD a JEDEN reboot trval na mém stroji 30 minut. Píšu to proto, že někdo možná bude chtít srovnat tento proces s instalací jiného OS nebo jiné distribuce. (Ovšem pozor, hodně záleží na množství instalovaného software). Hardware mého stroje je průměrný (Athlon 2500+, paměť 512 MB, disk ATA 100 /80 GB) a 30 minut na instalaci mi nepřijde moc. Abych nepěl samou chválu: v úvodu instalace mi hláška "Spouštím proces instalace. To může chvíli trvat...." trochu připomněla jeden nejmenovaný operační systém, ale po chvíli (no, po 5 minuách) naštěstí zmizla. Nevím, jako Linuxák bych raději věděl, co se tu dobu dělo...je to jen jednou, tak se to dá přetrpět. A ještě jedna "moucha". Při instalaci svítí optimistický odhad "Zbývající čas: 20 minut", který se však asi 5 minut nemění. Jinak, celkový čas vesměs souhlasí.

Po instalaci? Firewall, SE Linux, nastavení data a času, rozlišení obrazovky, test zvukovky, zadání "běžného" uživatele a jsme v ... GNOME 2.14 (co jste mysleli?).

Hardware

Myslím, že tahle rubrika z recenzí distribucí už dost brzo zmizí. Nebo Vás baví číst, že "systém všechno nadetekoval a nastavil správně hned napoprvé", "ihned po instalaci začal fungovat internet" a tak dále? Ale abych byl trochu konkrétní: příjemně mě třeba překvapilo to, že UPS CyberFort připojená přes USB byla bez řečí rozpoznána a nastavena.

Pozn.: To mě nadchlo tak, že jsem hned otestoval UPC vytažením ze zásuvky 220 V a skutečně, objevila se ikona s varováním že systém jede z baterií a jak dlouho že to ten chudák ještě asi vydrží. Za tohle může do distribuce nově zařazený GNOME PowerManager.

Uzavřel bych to asi tak, že pokud si nekoupíte nějaké extra exotické hardwarové zařízení, tak ve Fedora Core 5 linuxu v naprosté většině případů nebudete mít sebemenší problém s hardware ani s jeho nastavením.

Zábava

Pojďme si to rovnou odbýt, ať se na to čtenáři mohou s klidným svědomím v diskusi znovu dokola ptát: MP3 po instalaci přehrávat NEJDE. Jak se můžete dočíst, je to z patentových důvodů. Aby MP3 hrály, je nutné nainstalovat jejich podporu. To provedete jednoduše podle následujícího postupu:

Tím dostanete podporu pro MP3 v přehrávačích, které využívají gstreamer (jako je například Rhythmbox, který je po instalaci pro přehrávání hudebního obsahu výchozí). Pokud prahnete po xmms, můžete nádavkem ještě spustit příkaz

Pozn.: Ve Fedoře se CD připojují do /media, ne do /mnt. Dále, uvedené příkazy spouštějte jen tehdy, pokud víte, co vlastně dělají. Pokud to nevíte, tak přidávají další instalační zdroj, který obsahuje podporu formátu MP3 a tuto podporu instalují. Pochopitelně, že aby to dobře dopadlo, musíte mít jak práva administrátora, tak připojení k internetu.

nVidia - k tomu bylo už hodně napsáno. Pokud jste zaznamenali problémy s drivery, pak zdaleka nejste sami. K dispozici na rozchození je řada návodů, které nebudu opisovat - podívejte se třeba, co navrhuje Adam Kliment na našem serveru. Pokud jste začátečníci, nepouštějte se do toho bez notné dávky odvahy.

Kancelář

"Kancelářská" výbava je celkem slušná. OpenOffice.org nalezneme ve verzi 2.0.2, což je v době psaní článku nejnovější uvolněná verze. Pro pohodlnou práci s dokumenty možná budete chtít doinstalovat M$ fonty. Není to nic složitého, bude stačit najít a nainstalovat balíček msttcorefonts, třeba nějak takto:

Firefox je k dispozici ve verzi 1.5.0.1, máme zde GAIM 1.5.0, Evolution 2.6.0 a celou řadu dalších věcí v aktuální výbavě. S kanceláří problémy zcela jistě nebudou.

Nevím, zda vypalování zařadit ke "kancelářským" činnstem, ale ať. Vypalovat můžete především přímo v Nautilu pomocí okna "tvůrce CD". Pokud si na to zvyknete, může Vám to přijít celkem dost pohodlné. Pokud ne, je tu vynikající GnomeBaker. Vyzkoušel jsem v GnomeBakeru vypalování jak CD, tak i DVD a všechno fungovalo v naprostém pořádku (subjektivně mnohem rychleji než ve Windows/Nero 6).

Správa

O něco koukatelnější než v předchozích verzích Fedory jsou nástroje na správu balíčků (slovy dokumentu whatsnew "first versions of a new generation of tools"). Je tu jednoduchý správce aktualizací pup. OPRAVDU jednoduchý, umí jen stáhnout aktualizace existujících balíčků, ale to je ostatně to nejdůležitější.

O "něco málo" schopnější je pirut, vznešeně nazvaný "správce balíčků". Nevím, já si správce balíčků představuji trochu jinak, tenhle umí snad jen najít a nainstalovat balíček jako takový. Musím bohužel dát za pravdu Františkovi, který tvrdí, že právě absence nějakého schopnějšího správce je hlavní nevýhodou Fedory. Toto tvrzení má hlavu a patu, protože kromě používání software je pro desktopy hlavní činností jeho shánění, aktualizace a konfigurace. Autoři by se měli inspirovat ... třeba u YASTu, který to má vyřešené mnohem lépe.

Programátoři

K dispozici jsou pochopitelně nové verze skoro všeho, co byste k programování mohli potřebovat. Takže jádro tu máme 2.6.15, databáze MySQL 5.0.18, PostgreSQL 8.1.3, GCC 4.1.0, Perl 5.8.8, Python 2.4.2, PHP 5.1.2. Co se týče Javy tak Fedora obsahuje java-gcj-compat, což je GNU sada pro javu (runtime, compiler, knihovny), další Javy (třeba tu od SUNu však není problém doinstalovat). Pokud preferujete pro práci s Javou Eclipse, pak by Vás mohlo zajímat, že i v Fedora Core 5 je kompilováno jako nativní záležitost (bohužel stále 3.1M6).

Závěr

NEtestoval jsem KDE, které je mimochdem ve verzi 3.5.1. Věřím ale, že stejně dobře, jako je zvládnutá instalace a závislosti mezi balíčky u GNOME, tak je tomu i u KDE. Krátce jen popíšu seznam kladů a záporů, které jsem objevil:

• + Problémy s anacondou při rozdělování disku z FC4 jsou zdá se vyřešeny
• + Při instalaci se nemusí uživatel proklikávat detailním výběrem balíčků
• + Lokalizace je až na naprosté drobnosti prefektní
• + Kvanta nejnovějších verzí kdečeho
• - Problémy s nVidia kartami
• - Stále nedotažený správce balíčků.

Celkově to vnímám tak, že ty (leckdy propastné) rozdíly mezi jednotlivými distribucemi se zvolna stírají. Myslím, že více než kdy předtím bude při výběru distribuce hrát roli, na co je člověk zvyklý. A nesmíme zapomenout, že na žebříčcích popularity jsou před Fedorou momentálně jak Ubuntu, tak SUSE, tak Mandriva. Pokud jste tedy byli nadšenými uživateli Fedory Core 4 a chcete přejít, zřejmě to pro Vás bude mít smysl. Pokud jste si ale oblíbili jiné distro (možná nějaké ze tří uvedených výše), žádný pádný argumet pro změnu pro Vás nemám.