|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Menu
Distributions (131)
Software (10844)
|
Perl (32) - Jiné typy souborůV posledním díle o práci se soubory
naleznete mimo jiné čtení z adresářů a ukázku rekurze.
Mimo textových souborů, kterými jsme se zabývali v předchozích dílech, existují jiné. Nejdůležitější z nich jsou adresáře, na něž přichází řada právě dnes. Později se v tomto seriálu objeví i další typ souboru, kterým je socket. Symbolické a tvrdé odkazyFunkce link (tvrdý odkaz) a symlink (symbolický odkaz) fungují podobně jako unixovský příkaz ln. Obě funkce přijímají jako 1. argument soubor, na který se bude odkazovat a 2. argument jako název odkazu.
symlink("soubor", "odkaz") or die "Odkaz nebyl vytvořen: $!";
Relativní cestu skutečného umístění souboru po zadání odkazu vrací funkce readlink.
print readlink "odkaz";
Binární souboryPro práci s binárními daty je třeba použít na ovladač funkci binmode, která ho přepne na binární režim. Poté už s ovladačem můžeme normálně pracovat.
binmode OVLADAC;
AdresářeS adresáři se stejně jako u ostatních typů souborů pracuje prostřednictvím ovladačů. Opět je nutné adresář nejdříve otevřít. K tomu slouží funkce opendir, jejíž syntaxe se podobá funkci open. Čtení z adresáře provede funkce readdir a zavření closedir. readdir vrací v seznamovém kontextu seznam souborů a ve skalárním kontextu vrátí s každým voláním jednu položku adresáře. Následující kód vypisuje obsah kořenové složky a využívá seznamový kontext.
$, = ", "; Zkusíme napsat program, který vypíše všechny soubory ze zadaného adresáře a určí zda se jedná o obyčejný soubor, adresář, symbolický odkaz nebo ještě něco jiného.
my $dir; Nyní tento příklad ještě o něco vylepšíme. V případě, že bude soubor adresářem, vypíšeme i jeho obsah. Obsahem budou soubory, které vždy odsadíme o příslušný počet pomlček podle toho, jak hluboko jsme aktuálně v zanoření. To je mimo jiné i typická ukázka rekurze. Napíšeme tedy podprogram, který bude vypisovat obsah adresáře a v případě, že nalezne podadresář, volá opět sám sebe. Jak jistě tušíte, problémy nastanou s otevíráním adresářů, u kterých na to nemáme právo. Protože jde pouze o demonstrační program, nebudeme tuto situaci řešit a v takovém případě program necháme ukončit.
my $dir; Mimo readdir existují další 3 funkce, které využívají otevřený adresář.
Funkce globPro výpis souborů (ať už obyčejných nebo podadresářů) z adresáře, které vyhovují danému vzoru, lze použít k tomu určenou funkci glob. Ta v seznamovém kontextu načte do pole seznam vyhovujících souborů.
@soubory = glob("*.pl"); #pole obsahuje jména souborů s příponou .pl v aktuálním adresáři
Ve skalárním kontextu vrací každé volání název dalšího vyhovujícího souboru. Následující příklad vypíše jména všech souborů v aktuálním adresáři:
while ($soubor = glob ("*")){ Ke stejnému účelu jako funkci glob lze využít operátor <> a to následujícím způsobem.
$, = ", "; Nicméně operátor <> se touto možností poněkud tříští a většinou se dává přednost funkci glob. Pokud vám však hodně záleží na rychlosti, použijte přednostně kombinaci opendir, readdir, closedir, která je o něco rychlejší. Další funkce pro práci s adresáři
Následující program bude vypisovat obsah zadaných adresářů, dokud budou zadávány. Každou iteraci cyklu bude změněn funkcí chdir aktuální adresář.
$, = " --- "; Příští díl se bude věnovat možnostem formátování výstupu.
|
Search Software
Search Google
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
©Pavel Kysilka - 2003-2024 | maillinuxsoft.cz | Design: www.megadesign.cz |