Náš seriál o MySQL by zdaleka nebyl úplný, kdybychom si v něm nepředvedli, jak lze s daty v MySQL pracovat v několika různých programovacích jazycích. To dnes napravíme a ukážeme si, jak se připojit k databázi, jak vypsat data z tabulky a jak je do ní vložit - a to pomocí PHP a Javy.

Teorie

Když se to celé hodně zjednoduší (znalci teď prominou poněkud nepřesnou terminologii), dá se říci, že existují dva typy programovacích jazyků rozdělené podle toho, jak mohou pracovat s MySQL. Pro první platí, že mají podporu MySQL API vestavěnou přímo do jazyka a jejich typickým představitelem je PHP. Řečeno přesně - PHP může být zkompilováno s podporou MySQL a tudíž se pro spojení s databází a pro práci s ní volají funkce, které má jazyk "normálně" k dispozici.

Druhá filozofie pak spočívá v použití nějaké mezivrstvy, která stojí mezi programovacím jazykem na straně jedné a databází na straně druhé. Důvodem pro použití takové vrstvy je hlavně skutečnost, že vývojáře nebavilo psát odlišný kód pro různé databáze, takže se píše pro práci s databází stejný, unifikovaný kód a odlišnosti jednotlivých databázových systémů se pak řeší v samostatné vrstvě. Typickými představiteli této filozofie budiž například technologie ODBC pro Windows nebo technologie JDBC pro Javu.

Ještě pár poznámek pro upřesnění. Toto rozdělení je třeba chápat jako orientační. Například PHP se s MySQL klidně může spojovat pomocí datového zdroje ODBC, takže může spadat do obou typů. A další věc: technologie jako JDBC se sice tváří, že může pomocí stejného přístupu pracovat s různými datovými zdroji, v praxi však většinou stejně narazíte na odlišnosti jednotlivých databází a kód musíte doladit. 

Leč, vzhůru do praxe. Aby to bylo jednoduché, budeme chtít pracovat s následující tabulkou:

Ukážeme si na:

1. Postup, jakým se dá k databázi připojit
2. Postup, jakým se dají získat data
3. A konečně, jak se dají data zapsat

Samozřejmě, že pro pořádnou práci s databází by to nestačilo. Je třeba ještě umět pomocí programovacích jazyků vytvářet oprávnění, měnit strukturu databáze a tak dále. Ale pro ilustraci jistě bude stačit to, co uvedeme.

PHP

Připojení k databázi

Jelikož má PHP, jak jsme již uvedli vestavěnou podporu pro práci s MySQL, můžeme prostě použít funkci, která se připojuje k databázi. Bylo to rozepsáno v souvisejícím díle sesterského seriálu o PHP, takže jen připomenu, že ona funkce se jmenuje mysql_connect a že funguje zhruba takto:

Získání dat

Data v PHP můžeme z existujícího spojení získat pomocí funkce mysql_query (odkaz na seriál o PHP). Získané výsledky lze procházet ve smyčce a něco s nimi dělat:

Manipulace s daty

PHP je relativně jednoduché. Proto se pro manipulaci s daty používá rovněž mysql_query.

Java

Pro Javu bude prvním krokem získání JDBC driveru. Pro MySQL jich existuje poměrně dost, my použijeme ten od samotné MySQL. JDBC driver je třeba stáhnout a správně nainstalovat (to trochu přesahuje rámec našeho seriálu, tak se tomu věnovat nebudeme).

Připojení k databázi

Pro připojení k databázi je v Javě zapotřebí nejprve zinicializovat příslušný driver. Jeho název je pevně dán a lze ho vyčíst z dokumentace. Například pro originální JDBC Connector z dílny MySQL je to com.mysql.jdbc.Driver. Dále je nutné definovat připojení, a to tak, že se sestaví připojovací řetězec. Má rovněž pevně danou syntaxi (pro každý driver jinou, takže to, co vidíte níže nebude pro jiné DBMS fungovat) a specifikuje umístění zdroje dat. Celé to může vypadat nějak takto:

Získání dat

Pokud máme k dispozici objekt Connection, můžeme na něm vykonat dotaz zhruba následujícím způsobem (data jsem pro porovnání s předchozím příkladem v PHP rovněž procházel ve smyčce):

Za zmínku přitom stojí, že díky objektovosti Javy lze získat pomocí metod getXXX (getString, getDouble atd.) data z databáze již zkonvertovaná. Každopádně další práce se získanými daty jde nad rámec seriálu.

Manipulace s daty

Pokud budeme chtít provádět akční dotazy, lze využít metody executeUpdate objektu Statement. Je to poměrně jednoduché na pochopení a vypadá to zhruba takto:

To by mohlo na ukázku stačit. Zvídavý čtenář si asi bude chtít sám zjistit, co dělá objekt Statement a my mu v tom nebudeme bránit.

Závěr

Uvedené příklady z Vás samozřejmě neudělají mistry databázového programování v PHP nebo v Javě. Slouží spíše jen jako jednoduchá ukázka toho, co je možné. Pokud budete chtít do problému proniknout hlouběji, budou se Vám hodit následující postřehy:

1. Prakticky jakákoli databázová operace může selhat. Robustní kód by měl ošetřovat chyby a nějak na ně reagovat. To jsem v příkladech vynechal, pro praxi však to je naprosto nezbytné.
2. Jestliže se budete zabývat programováním hlouběji, nezbyde něž si pořídit a prostudovat dokumentaci k danému jazyku a databázovému rozhraní.
3. Nevymýšlejte kolo. Spojení programovacích jazyků a databází je tu dlouho. Na práci, kterou chcete udělat existují jistě desítky příkladů, několik hotových řešení a pár frameworků. Hledejte.