Příkazy cyklů jsou v každém programovacím jazyce jedním z nejdůležitějších prvků. Ve většině kódů najdeme příklady činností, které se opakují. Dobrým příkladem může být třeba tvorba tabulek, tam se opakují tagy <TR> a <TD> pro každý řádek, respektive buňku. V PHP rozeznáváme podle toho, jak jsou cykly řízeny celkem tři jejich typy a dnes bude řeč o prvních dvou.

Počínaje tímto dílem našeho seriálu už si budeme uvádět trochu složitělší příklady. Základy syntaxe jsme již převážně prošli, uvidíme, jak můžeme jednotlivé poznatky pospojovat do kódu, který již "něco umí". Takže, smyčky například budou řešit následující zadání: Sestavit tabulku, která vypíše čísla od 1 do 10 a jejich druhé mocniny.

Smyčka s podmínkou na začátku

Smyčka s podmínkou na začátku testuje výraz; a pokud výraz platí provádí příkaz nebo sadu příkazů. Odpovídající slovní vyjádření je: Zatímco platí výraz, proveď příkaz. V PHP se použije jazyková konstrukce while.

Náš příklad s druhými mocninami jsme tedy vyřešili následujícím způsobem: Zavedli jsme proměnnou, přiřadili jsme jí hodnotu 1 a pak jsme vypsali tuto proměnnou a její druhou mocninu. Pomocí inkremenace jsme následně zvýšili hodnotu proměnné $i o jedničku a celý cyklus se opakoval. Komu nebude jasné, jak skript funguje, ať si zobrazí zdrojový kód výsledného souboru v prohlížeči (všimněte si použití \n kvůli formátování;kód to neovlivní).

Smyčky s podmínkou na začátku se nemusí provést ani jednou. Pokud již při prvním testování výraz s while vrátí hodnotu false, tělo smyčky se vůbec neprovede. K dispozici je i alternativní syntaxe, která vypadá asi následovně:

Tady se hodí trochu odbočit od tématu a všimnout si jiné zajímavé věci - a sice toho, že značky ohraničující kód PHP nutně nemusejí být vždy na začátku a konci skriptu. Komu to více vyhovuje, může to přepsat způsobem, kde se kódy HTML a PHP budou těsněji prolínat. Třeba nějak takhle:

Který způsob je lepší? Těžko říct - někdy to může znamenat zkrácení kódu na úkor čitelnosti, někomu to ale může vyhovovat.

Smyčka s podmínkou na konci

Smyčka s podmínkou na konci se nedrží oblíbeného pravidla "stokrát měř, jednou řež" a funguje tak, že se nejprve minimálně jednou provede tělo smyčky a teprve potom se testuje podmínka. Česky bychom řekli: Proveď příkaz, dokud platí výraz. Náš příklad s mocninami by docela dobře mohl používat i cyklus s podmínkou na konci, vypadalo by to asi takhle

Ke smyčce s podmínkou na konci však neexistuje alternativní syntaxe.

Nekonečné smyčky

Se smyčkami je většinou hodně zábavy. Například se může snadno stát, že vytvoříme nekonečnou smyčku. Zvažme následující příklad (ale nespouštějme to):

Myslíte, že příkaz vrátí dvojku? Na první pohled by se to mohlo zdát. Ve skutečnosti jsme vytvořili nekonečnou smyčku. Za while jsme totiž nenapsali příkaz porovnání, ale přiřazení. Prostě místo dvou rovnítek jen jedno. Tím pádem bude celý výraz $i=1 roven jedné a převedeno na logickou hodnotu to bude TRUE. Příkaz se nám zacyklí a skončí nejspíše až tehdy, když uplyne maximální čas pro vykonávání skriptu.

Poznámky ke smyčkám

• Nemám to zjištěno empiricky, ale většinou jsou oblíbenější smyčky s podmínkou na začátku. Tak například funkce, která prochází data vrácená z databáze používá cyklus s podmínkou na začátku proto, že nejprve testuje, zda jsou vůbec nějaká data k dispozici. Kdybychom se pokusili pracovat s neexistujícími daty pomocí smyčky s podmínku na konci, skončíme nejspíš chybou.
• Smyčky se mohou vnořovat. Formátujte si kód.
  
• Zvažte použití komentářů, zejména u delších smyček. Vůbec totiž nemusí být jasné, kde smyčka začala, když je kód dlouhý. Komentujte konce smyček.
  

V dalším díle seriálu se podíváme na smyčku s parametrem a rovněž na příkazy break a continue, které možnosti smyček podstatným způsobem rozšiřují.