Internet je interaktivní záležitost. To znamená, že uživatel může nějaká data nejen od serveru požadovat, ale také je na server může poslat. K tomu slouží v HTML formuláře - a PHP je potom na straně serveru umí zpracovat.

Trocha teorie

Formulářům bude zanedlouho věnován díl sesterského seriálu věnujícímu se HTML obecně, takže k teorii jen stručně. Klasický formulář obsahuje nějaké prvky pro uživatelský vstup (třebas textová pole) a nějaké prvky pro jeho odeslání. Hodně jednoduchý formulář by tedy mohl vypadat nějak takto:

A jedním dechem dodejme, že pro účely zpracování v PHP je to nepostačující. Abychom mohli formulář zpracovat pomocí PHP, měl by splňovat dvě zásady:

• měl by mít specifikován v tagu <form> atributy method a action
• ovládací prvky (jako jsou například textová pole) by měly mít specifikovány svůj název.

Takže o něco "správnější" formulář pro účely zpracování PHP by mohl vypadat například takhle:

Tolik tedy lehce k definiční části formuláře. V PHP nás ale bude zajímat především jeho zpracování.

Zpracování formuláře

Jelikož je PHP jazyk spouštěný na serveru, zpracovává se formulář pochopitelně také na serveru. V našem případě by tedy na serveru musel existovat soubor zpracuj.php, který by zadané údaje nějak vyhodnotil. Tím vyhodnocením může být prakticky jakákoli myslitelná akce. Skript může zadané údaje zapsat do souboru nebo do databáze, může je použít pro vrácení nějakých údajů z databáze nebo jiného serveru, může pomocí nich ověřit uživatele a tak dále. Prakticky jakýkoli seriál o formulářích ale začíná ukázkou, jak zaslaná data prostě jen vypsat do prohlížeče.

Tomu zůstaneme věrni i my. V našem skriptu zpracuj.php si ukážeme, jak vypsat do prohlížeče příjmení, zadané v textovém poli při zobrazení formuláře. Ještě jedna poznámka: teď budeme předpokládat, že existují dva soubory - jeden bude obsahovat formulář (viz výše) a druhý bude zpracovávat formulář. Tedy, skript pro zpracování formuláře zpracuj.php může vypadat nějak takto:

Spustit skript

Z příkladu vidíme, že PHP obsahuje asociativní pole $_REQUEST[], které obsahuje zaslaná data a zachází s nimi, jako by to byly klasické proměnné. Kdyby bylo proměnných více, bylo by více i prvků pole $_REQUEST. Abychom byli úplně přesní, dodejme, že už teď  má pole $_REQUEST dva prvky. O čemž se nevěřící Tomášové mohou přesvědčit skriptem ve stylu:

Zkrátka: Ovládací prvek pro odeslání má také svoji hodnotu (je to jeho popisek) a název (odesli), takže se pole $_REQUEST bude i v našem jednoduchém případě skládat ze dvou prvků. Polužití pole $_REQUEST ná přivádí ještě k jedné důležité odbočce do teorie zpracování formulářů, a tou je

GET a POST

Obecně vzato lze formuláře odesílat jak pomocí metody GET (tak jsme to dělali v našem příkladu), tak i pomocí metody POST. K tomu je dobré uvědomit si následující věci:

• metodu odesílání stanovujeme v úvodním tagu <FORM> pomocí atributu method. Když atribut vynecháme, použije se GET
  
• pokud skript zpracovává formulář, je v asociativním poli $_REQUEST obsah proměnných při použití kterékoli z obou metod
• metody GET a POST jsou rozdílné a každá se hodí na něco jiného

Metoda GET posílá data z formuláře jako součást URL. Neboli, data se objeví v poli Adresa Vašeho prohlížeče. Z toho vyplývá, že se tento postup hodí dobře pro data, která jsou krátká a u kterých nevadí, když si je někdo přečte. Mějte rovněž na paměti, že když si data může někdo přečíst, může je taky změnit. Takový člověk pak může udělat "formulář sám ze sebe" a poslat ke zpracování data, která vůbec nebyla vytvořena odesláním zdrojového formuláře, ale byla zadána třebas jako součást adresy do prohlížeče.

Naproti tomu POST nepřidává data do URL, ale odesílá je jako samostatný HTTP objekt. Z toho vyplývá jednak to, že odesílaná data mohou být podstatně delší než u GET, a jednak to, že je odesílatel nemůže tak snadno změnit například vhodným zásahem do adresy.

Pozn.: Ale může je změnit zásahem do komunikace mezi serverem a klientem. Takže, metoda POST je jen o něco bezpečnější než GET.

Kterou metodu vybrat je otázka pro programátora. Pro jemnější rozlišení jsou v PHP kromě pole $_REQUEST rovněž pole $_GET a $_POST, která se naplní proměnnými v případě, že formulář byl odeslán metodou GET nebo POST. Což se hodí v případě, kdy budete chtít mezi těmito metodami rozlišovat.

A já sám, vždycky sám...

V úvodu jsem prohlásil, že jeden soubor obsahuje samotný formulář a druhý soubor jej zpracovává. To nemusí být vždycky pravda. Lze napsat skript, který bude formulář jak obsahovat, tak taky zpracovávat. Což může mít výhody a nevýhody. Výhodou může být jednoduchost - místo dvou souborů je jen jeden. Nevýhoda je ta, že si tím trochu svazujeme ruce - je obtížnější zpracovávat dva formuláře jedním skriptem a definice formuláře musí být v souboru php, ne htm.

Situace, kdy je v jednom souboru formulář i jeho zpracování, se ale používá docela často. Docela zajímavý problém je pak ten, jak má nebohý skript poznat, jestli po něm chceme: a) zobrazit formulář a zadat hodnoty, nebo b) už se zadávalo a on by měl zpracovat výsledky.  Ukážu Vám dva způsoby, jak to udělat a použiji přitom náš formulář výše. Takže, první způsob:

Spustit skript

Spočívá to v tom, že vytvoříme skryté pole (hidden) formuláře, které sice uživatel neuvidí, ale skript sám jej obdrží jakožto jeden z prvků pole $_REQUEST. A pokud ho neobdrží, znamená to, že formulář ještě nebyl odeslán a měl by se tedy zobrazit, ne zpracovat. Je zajímavé, že to používá většina lidí.

Druhá metoda spočívá v tom, že vůbec nebudeme zavádět žádná další skrytá pole formuláře, ale prozkoumáme PHP pole $_REQUEST. Je jasné, že když bude toto pole prázdné, formulář jsme ještě neodeslali. Může to vypadat nějak takhle:

Co z toho použijete je pochopitelně jen na Vás. Přijde mi ale dobré využívat možnosti jazyka, když už jsou tak bohaté. Příště si ukážeme, jak data z formulářů ověřovat.