Je hezké, že umíme zpracovávat data pomocí formulářů - ale je tu ten lidský prvek. Data z formulářů nepocházejí od počítačů, ale od lidí. Protože v reálné aplikaci na tom většinou záleží, bude potřeba data ověřovat. E-mailové adresy, telefonní čísla, webové adresy a spousta dalších věcí se dají alespoň primitivně ověřit. Navíc, někdy může formulář být terčem útoku - a nedostatečné ověření může způsobit "díru" do naší aplikace.

Jednoduché ověřování

Protože data z formuláře jsou k dispozici jakožto proměnné ve skriptu, může nejjednodušší ověřování spočívat v kontrole těchto proměnných. Takže, primitivní skript který ověří e-mailovou adresu:

Spustit skript

Toto ověřování však má zásadní problém. Uživatele jsme sice prokouknuli, ale místo všeho jiného jsme mu jen poslali varovnou hlášku. Chtělo by to něco jiného - při chybě zobrazit opět původní formulář. Což nám celý skript trošku zamotá, protože budeme muset testovat jednak to, zda již byl formulář odeslán, a jednak to, zda byl odeslán se správnými daty. Nová verze by mohla vypadat nějak takto:

Spustit skript

Skript je poměrně dost překopaný a zalouží si rozsáhlý komentář. K celému problému přistupujeme pesimisticky: předpokládáme, že ve většině případů budeme muset formulář zobrazit. Takže si na to vytvoříme logickou proměnnou $BudemeZobrazovat. Tato proměnná je ze začátku nastavena na TRUE, tedy že formulář zobrazovat budeme.

Následuje podmínka testující, zda jsme již formulář odeslali. To je postup, který jsme detailně rozebrali v minulém díle seriálu. Pokud jsme ho neodesílali, tělo podmínky se neprovede a formulář se nám zobrazí. Jestliže jsme formulář ale již odeslali, dostáváme se dovnitř, do těla podmínky, kde máme vnořenou podmínku. ("dobře, něco jsme odeslali, ale je to správně"). Pokud, a pouze pokud projdeme kontrolou, nastavíme proměnnou $ZobrazitFormular na FALSE a můžeme formulář zpracovat.

Jestliže ale testem správnosti formulář neprojde, zobrazíme varovnou hlášku ("tohle nevypadá jako e-mail") a opustíme obě podmínky. Proměnná $BudemeZobrazovat zůstala nasatavena na TRUE, takže se nám po varovné hlášce formulář zobrazí, což je přesně to, co jsme chtěli.

Na celém přístupu je príma hlavně to, že samotná definice formuláře je až na konci skriptu a neplete se nám do jeho zpracování. Ono to na první pohled nevypadá, ale některé formuláře mají více vstupních prvků a musí se provést více kontrol, takže se kód protáhne.

Profi přístup

Nakolik se Vám možná chce jásat, má náš skript jednu dosti podstatnou vadu. Když se mají údaje opravovat, chybí tam předvyplněné ty původní. Za to Vás budou chtít uživatelé lynčovat, protože kdyby formulář obsahoval deset polí a chyba by byla jen v jednom, je jasné, že by museli vyplnit všech dest polí znova (brr). Jednoduchou úpravou skriptu ale dosáhneme toho, že když jej vyplňujeme již poněkolikáté, tak tam předchozí hodnoty zůstanou:

Ukázat skript | Spustit skript

Skutečně to je takto jednoduché - když se má formulář zpracovávat po několikáté, tak jsou již prvky pole $_POST k dispozici a můžete tedy použít jejich hodnoty jako výchozí hodnoty prvků formuláře.