Jak jsme si již ukázali, skládají se databáze z tabulek a tabulky ze řádků a sloupců. Předtím, než můžete nějakou tabulku použít, musíte ji definovat. K tomu slouží určitá podmnožina příkazů jazyka pro práci s databází.

Velmi lehký úvod do SQL

SQL, neboli strukturovaný dotazovací jazyk je jazyk, kterému rozumí databábáze. Takže, typický skript PHP pracující s databází má následující strukturu:

1. Nějaký kód PHP, který se (mimo jiné) postará o připojení k databázi
2. Kód SQL, který "řekne" databázi, co od ní potřebujeme
3. Kód PHP, který zpracuje to, co nám databáze odpověděla
4. Kód PHP, který spojení k databázi uzavře.

Samotné příkazy jazyka SQL se dělí podle účelu, k němuž při komunikaci s databází slouží na:

Pozn.: Nejsou všechny, jen ty hlavní.

My se dnes podíváme na definiční příkazy jazyka SQL a vytvoříme si v databázi tabulku. K definování tabulky slouží příkaz CREATE TABLE. Než budete moci definovat tabulku, měli byste přesně vědět kolik bude mít sloupců, co bude v jednotlivých sloupcích uloženo a jak se mají jmenovat. Pokud byste například chtěli mít v tabulce nějaký seznam zaměstnanců, mohl by definiční příkaz vypadat takto:

Což přeloženo do češtiny znamená: "Milá databáze, měla bys začít něco dělat. Potřebuji vytvořit novou tabulku, bude se jmenovat zamestnanci, a bude mít 4 sloupce následujících typů a velikostí: ... ". Dovolil bych si k tomu několik poznámek:

• MySQL rozlišuje v názvech tabulek a názvech sloupců velikost písmen. Takže, pozor na to. Někteří se rozhodli psát všechno malými písmeny, rozhodně je třeba mít v tom nějaký systém.
• Názvy sloupců by měly být dostatečně výstižné.
  
• Názvy sloupců i tabulek by měly být dostatečně krátké, jinak se upíšete a budete dělat více chyb.

Uvádět zde všechny podrobnosti syntaxe příkazu CREATE TABLE nebudeme, k tomu slouží oficiální dokumentace. Z důvodů, které budeme vysvětlovat později však může být výhodné mít v tabulce pole, které se bude postupně při vložení záznamu číslovat. To bychom provedli takto:

jak vidíte, většinou se prostým pohledem na příkaz SQL dá odvodit, co asi dělá.

Opakem příkazu CREATE TABLE je potom příkaz DROP TABLE. Ten celou tabulku odstraní. Takže byste mohli napsat:

Ale pozor! Tento příkaz bez milosti odstraní tabulku i v případě, že už v ní jsou nějaká data. Měl by se tudíž používat s rozvahou. Příkaz DROP TABLE již pochopitelně nepotřebuje znát strukturu tabulky, protože ji stejně bude mazat.

Pozn.: Většinou může být výhodnější použít k definování tabulek nějaký hotový program. V praxi to bývá často tak, že se struktura tabulek se navrhuje mimo PHP a skripty neobsahují mnoho definičních příkazů.

Jak na to v PHP

V PHP slouží obecně k zasílání příkazů jazyka SQL databází příkaz mysql_query. Mysql_query vyžaduje, aby již existovalo spojení na databázi vytvořené pomocí mysql_connect nebo mysql_pconnect. Pokud spojení existovat nebude, pokusí se jej PHP vytvořit s výchozími hodnotami (což pravděpodobně selže). Takže bychom mohli napsat něco jako:

Všimněte si, že řetězec pro mysql_query můžeme napsat na jeden řádek, nemusí být nutně členěna tak, jsem to ukazoval prve. I funkce mysql_query má samozřejmě právo skončit chybou. O vychytávání chyb z této funkce platí to, co bylo řečeno v minulém díle. Jen dodejme, že příčin selhání mysql_query může být celá řada. Mezi nejznámější patří:

• Jako argument je předáno něco, co databáze nepochopí jakožto platný kód jazyka SQL
• Příkaz SQL je sice syntakticky správný, ale nelze jej provést (třeba vytvoření tabulky, která již existuje).
• Pro provedení příkazu nemáte potřebná práva.
• Neexistuje spojení, které by mysql_query obsloužilo.
  

Použití funkce mysql_error můžu v tomto případě jen doporučit. MySQL se totiž pokusí vysvětlit Vám, co jí nevoní.

V dalším díle našeho seriálu se setkáme s hotovou aplikací na vyhledávání PSČ a názvů obcí. Na ní Vám ukážu, jak fungují výběrové dotazy.