SLAX je další z řady tzv. live distribucí a jak již název částečně napovídá, SLAX vychází ze Slackwaru. Možná bychom SLAX mohli zařadit spíše mezi mini-live distribuce, protože velikost iso obrazu této distribuce je pouze necelých 200MB a je tedy vhodný pro vypálení na CD o průměru 8cm.

Jméno SLAX se na Internetu objevilo teprve nedávno, ale jedná se již o dlouhodobější projekt Tomáše Matějíčka, dříve známý pod jménem Slackware-Live. Také domovské stránky projektu se přemístily z původní adresy www.slackware-live.org/ na současnou adresu http://slax.linux-live.org. O tom, že tento projekt má již něco za sebou také svědčí i to, že SLAX se honosí již verzí s pořadovým číslem 3.0.25.

Spuštění SLAXu je stejné jako u všech live distribucí, vložíme CD se SLAXem do CD/DVD mechaniky a v BIOSu počítače nastavíme, aby se pokusil na prvním místě načíst nejdříve systém z CD-ROM (DVD) mechaniky.

Při úspěšném načtení bootovacího sektoru z CD budeme odměněni úvodní bootovací textovou obrazovkou (trochu mě překvapil velice krátký čas a tak jsem tuto obrazovku napoprvé nestihnul - systém automaticky pokračuje v bootování aniž by očekával potvrzení) ve které můžeme zadat některé důležité volby jako například zvolit jazyk, vypnout některé automatické detekce hardwaru počítače nebo zkopírovat celý obsah CD do paměti RAM.

Po potvrzení daných voleb bude systém pokračovat v bootování a v detekci hardwaru. Ke konci bootování na mě vyskočilo dost chyb, protože systém se snažil vložit moduly kernelu pro HW, který na počítači nemám. Nejedná se o nic závažného co by vadilo. Následoval pokus o nastavení síťové karty pomocí DHCP protokolu a protože počítač nemám připojený ani k síti, tak tento pokus skončil neúspěšně a to po velice krátkém časovém intervalu což je příjemné narozdíl od jiných systémů, kde je timeout nastaven třeba i na půl minuty.

Dalším příjemným překvapením bylo, že systém nabootoval do klasického víceuživatelského režimu (runlevel 3) narozdíl od toho, aby nabootoval do grafického režimu. Přesně takhle si představuji distribuci založenou na Slackwaru - defaultně nastavená textová konzole :-)

Obrázek vpravo ukazuje úvodní textovou obrazovku po úspěšném nastartování systému. Do systému se přihlásíme jako uživatel root a to s heslem toor :-) Pokud někomu nevyhovuje práce pod uživatelem root může si pomocí příkazu useradd (nebo pomocí jednoduššího adduser) založit nějakého obyčejného uživatele a následně pracovat pod jeho identitou. Pro uživatele, kteří nejsou příznivci textové konzole jsou zde dva příkazy pro spuštění X Window systému s příslušným správcem oken (pracovním prostředím). Prvním z příkazů je gui, který spouští KDE a je určen pro výkonnější počítače. Druhý příkaz je guifast a ten spouští správce oken FluxBox a je vhodný pro méně výkonné počítače s menší velikostí paměti RAM. Spuštění grafického prostředí (KDE i FluxBoxu) proběhlo naprosto bez problémů.

Programy, které ve SLAXu nenaleznete:

Kancelářský balík OpenOffice.org, multimediální přehrávač XMMS, editor Emacs a k mému překvapení SLAX neobsahuje bohužel ani VIM (pouze vi, což je ale stejně jenom symbolický link na editor elvis), video přehrávač XINE, Internetový prohlížeč Mozilla.

• Editory: KWrite, Kate, KEdit
• Grafika: modelář PovRay, Kooka (skenování a OCR), KPaint, prohlížeče PS/PDF a další...
• Hry: většina jednoduchých her standardně distribuovaných s KDE
• Internet: Konqueror, Kopete, KPPP, KGet, KSirc a další
• Kancelář: kancelářská sada KOffice
• Multimédia: K3b, KAudioCreator, Noatun, KsCD, Mplayer

Některé nedostatky

• Pokud při bootu zadáte volbu lang=cs, tak je sice většina programů v KDE v českém jazyce, ale systém není vůbec připraven na práci s LOCALES. Nelze psát Ř, Š, ť, Ť a další...
• Systém automaticky připojí všechny oddíly všech disků (jejichž filesystémy zvládá) a to i s přístupem pro zápis.
• Na můj vkus je defaultně spuštěno příliš naslouchajících služeb (inetd, finger, sendmail, ntalk, sshd a další), kterým nepříliš důvěřuji.
• Použití devfs.
• Nefunkční zvuková karta (SoundBlaster Live) - zkoušel jsem i alsaconf, moduly se bez problémů natáhly do kernelu, ale zvuková karta stále nefungovala (a nebyl to problém ztlumených výstupů). Díky tomu veškeré pokusy o spuštění multimediálních přehrávačů končily pádem artsd na SIGSEGV.

Výše uvedenou kritiku bych považoval spíše mezi ty drobnější nedostaky. Závěrem bych asi měl vyzdvihnout to, že SLAX beží na jádře 2.4.23 a prostředí KDE, které obsahuje je ve verzi 3.1.94 (tedy 3.2 beta2). Také nemůžu nezmínit, že SLAX nám na dvou počítačích nenaběhnul vůbec - důvodem byl kernel panic. Myslím si, že až se tyto drobné nedostatky odstraní, bude SLAX moci směle konkurovat na poli live Linuxových distribucí. Pro svoji malou velikost a díky tomu, že bootuje defaultně do textové konzole si určitě najde cestu do náprsních kapes a peněženek administrátorů, kteří jej budou používat jako záchranné CD.

SLAX verze 3.0.25 naleznete v nabídce našeho Linux CD Shopu a to za cenu 30Kč.