Pole je jedna z tzv. seznamová struktura, kam patří společně se strukturou hash. Pole je tedy seznam skalárních dat, které jsou seřazené od prvního do posledního prvku. Jak už jsem zmínil v některém z minulých dílů, pole poznáme tak, že jeho názvu předchází znak "@". Pro název samozřejmě platí skoro všechna pravidla tvorby názvů proměnných - tzn. že se rozlišují velká a malá písmena, maximální délka názvu je 255 znaků, ale je tu jeden rozdíl! Názvy polí mohou totiž mohou začínat číslicí. Platí pak také samozřejmě, že názvy polí a jiných proměnných mezi sebou nekolidují. K prvkům pole se přistupuje pomocí indexů prvků pole, což souvisí právě s tím, že pole jsou řazená.

A nyní se podíváme na to, jak mohou taková pole vypadat a jak se tvoří. Nejprve si vytvoříme prázdné pole:

Teď si vytvoříme jednoduchá pole se skalárními daty:

K jednoduššímu zápisu pole lze použít i příkazu qw a to takto:

@pole = qw(

	Po Ut St Ct
	Pa So Ne
);

Vidíme, že si vůbec nemusíme dávat práci s psaním oddělovacího znaku čárka a uvozovek.

Pole lze i vnořovat do sebe - tzn. pokud některými (nebo všemi) prvky pole jsou další pole. Ovšem nemusí to mít logický význam pro programátora, protože tato pole se sloučí do jednoho.

K prvkům pole se přistupuje pomocí indexu, který určuje pozici elementu v poli, přičemž pole jsou indexována od nuly. Takže když budu chtít například uložit řetězec "Vojta" do prvního prvku pole, udělám to takto:

Všimněme si, že tato proměnná nemá před názvem znak "@", ale přesto nemá s proměnnou $pole nic společného.

Pole je dynamické jako všechny proměnné v Perlu, takže nemusíte, jako například v programovacím jazyce C, určovat délku pole v deklaraci. Takže když máte například pole o pěti prvcích (tzn. do prvku s indexem 4, protože se indexuje od 0) a chcete přidat další prvek, tak to uděláte prostě takto:

Pokud se budeme snažit přidat prvek, který nenásleduje za poslední definovaný prvek a přidali by jste prvek v našem poli o šesti prvcích například na desátou pozici, tak budou chybějící prvky mezi těmito prvky vyplněný nedefinovými hodnotami. Hodnoty indexů mohou mít i zápornou hodnotu. Takové indexy se pak počítají od konce pole, takže například prvek s indexem -1 je poslední prvek.

Pokud chceme procházet pole v cyklu, tak je nejjednodušší a nejefektivnější použít cyklus foreach, jak už jsme si popsali v díle o cyklech. Pokud ale potřebujete použít pro zpracování pole cyklus while či for, tak potřebujete i znát index posledního prvku pole, abyste věděli, kdy má cyklus skončit. Index posledního prvku pole je uložen v proměnné $#pole. Skutečná délka pole - tzn. počet prvků v poli je uložená přímo v proměnné @pole. Takže když budete chtít uložit délku pole @pole do proměnné $delka_pole, tak to uděláte takto:

Je ovšem potřeba si dávat pozor na kontext, podle kterého data přiřazujeme.

Co když budete potřebovat vytvořit pole s posloupností čísel od 1 do 100. Asi těžko vypíšete každý prvek zvlášť. Můžete použít buď cyklu a nebo elegantnější zápisu:

Funguje to i se znaky, takže znaky od "e" do "k" v abecedě vypíšete takto:

Nad výpisem pole například na standardní výstup asi nemusíte přemýšlet a použijete prostě cyklus for s přístupem k prvkům přes indexy nebo cyklus foreach, ale existuje jedna elegantnější cesta, jak vytisknout pole (nebo zpracovávat jeho prvky).

Všimněme si, že proměnná pole je v uvozovkách. Tento příkaz vypíše všechny prvky pole a to každý na jeden řádek.

Nyní si představíme funkce, které se typicky používají pro práci s poli. Pokud budeme chtít do pole přidat prvek (z pravé strany), tak bychom mohli použít něco podobného jako:

Zde je důležizé si dávat pozor na kontext přiřazení (viz. níže). K přidání dalšího prvku z pravé strany pole lze použít i funkci push takto:

Touto funkcí je možné přiřazovat i více prvků najednou a to takto:

Tímto jsme vytvořili pole o šesti prvcích, které představují posloupnost čísel od 1 do 6. Další užitečnou funkcí je funkce pop, která naopak prvky z pole odebírá (zase důležité upozornit, že z pravé strany pole - neboli od konce). Takže použití může vypadat takto:

Poslední prvek z pole @pole se odebere a uloží do proměnné $posledni_element. Další funkce unshift a shift dělají obdobnou operaci, s tím rozdílem, že z levé strany pole - čili ze začátku pole. Příklad použití:

Další užitečnou funkcí je funkce reverse, která vrátí pole s obráceným pořadím prvků. Použití je prosté:

Mezi další funkce, které lze použít přímo s poli patří například funce sort, která vám seřadí prvky v poli od nejmenšího po největší (popř. u řetězců podle abecedy) a nebo například funkce chomp, která odstraní z konce každého prvku znaky nové řádky.

Nakonec si něco řekneme o kontextu přiřazení. Nejdříve se podíváme na pár příkladů přířazení, abychom viděli, jak se chovají:

Co když ale zapíši takovéto dva zápisy:

V prvním případě bude do proměnné $x uložen počet prvků pole. Zatímco v druhém případě bude do $x uložen první prvek pole. Proto je potřeba si dávat na kontext, ve kterém se chceme pohybovat.

V přístím díle se popereme s hashi.