Jestliže příkaz SELECT umí vybrat z tabulky jen určitý počet sloupců, asi doufáte, že umí vybrat i určitý počet řádků. A máte pravdu. Přesně k tomu slouží v SQL klauzule WHERE příkazu SELECT. Dnes uvidíme jak se používá a jaké s tím může být spojeno úskalí.

Klauzule WHERE

O tomto klíčovém slově jsme již mluvili v souvislosti s úpravou dat a mazáním, takže jej známe. WHERE však nemusí sloužit pouze k omezení počtu měněných záznamů, může rovněž filtrovat záznamy vracené. Na první pohled tak asi pochopíte význam následujících příkazů:

První z nich by vrátil všechny knihy, ten druhý jen takové, které si můžeme pořídit za pětistovku. V klauzuli WHERE se velmi často porovnává hodnota nějakého sloupce s konstantou, jak jsme právě viděli.

Ovšem WHERE může být daleko složitější. Častá situace je ta, kdy se pokusíme filtrovat pomocí více kritérií najednou. V takovém případě používá MySQL arzenál logických výrazů zahrnujících operátory OR, AND, NOT a závorky. Myslím, že pokud programujete, budete asi moc dobře vědět, o čem mluvím. Následuje několik příkladů na složitější podmínky WHERE.

Vidíte, že kód SQL je v tomto případě dostatečně intuitivní a rovněž se velmi dobře čte.

Tip: V případě používání závorek buďte pragmatičtí. Pokud si nejste jisti prioritou operátorů, závorkujte. MySQL totiž stejně před provedením dotazu nadbytečné závorky odstraní a vy budete mít klidnou hlavu. Není to sice příliš profesionální rada, ale běžně to tak dělá spousta lidí.

WHERE a hodnoty NULL

Pomocí klauzule WHERE se v praxi často dotazujeme rovněž na sloupce, které mají hodnotu NULL. Protože však hodnota NULL je neznámá, nemůžeme ji porovnávat pomocí operátorů '<', '>' a '='. Následující dotaz je tedy principielně nesmyslný:

a to proto, že porovnáváme sloupec a neznámou hodnotu. Nicméně, MySQL má výraz IS NULL, s nímž to již tak nesmyslné nebude.

Pozn.: Ještě jednou - NULL je neznámá nebo nezadaná hodnota. Dotaz se tedy ptá na faktury, u nichž je datum zaplacení neznámé nebo nezadané. Asi tušíte, že v českých podmínkách bude tento dotaz součástí většiny účetních aplikací ;-)))

V souvislosti s WHERE a NULL bych si dovolil rozebrat ještě jeden oblíbený problém. Člověku by se mohlo zdát, že dvojice dotazů

musí dohromady vrátit všechna data z tabulky. Odpověď je, že to tak může být a nemusí. Pokud sloupec zaplaceno_dne NESMÍ obsahovat hodnoty NULL, je vše v pořádku. Pokud však hodnoty NULL obsahovat smí, ani jeden dotaz nevrátí řádky s nevyplněným datem zaplacení. Na to by se mělo pamatovat a buď upravit druhý dotaz ve smyslu

nebo alespoň počítat s tím, že nezadané hodnoty mohou výběr zkomplikovat. Pokud si to budete chtít nějak zapamatovat, porovnání dvou hodnot může dopadnout ČTYŘMI (!) způsoby:

1. Obě jsou si rovny
2. První je menší než druhá
3. První je větší než druhá
4. Jedna či obě jsou NULL (neznámé)

Pozn. Než se s tím sžijete, zažijete spoustu legrace s laděním dotazů. Věřte mi, znám to.

WHERE, LIKE, BETWEEN a IN

Porovnávat hodnoty sloupců s konstantami pomocí porovnávacích operátorů a logiky není to jediné, co se v klauzuli where dá dělat. Časté je použití operátoru BETWEEN, zejména u datumů. Ačkoli by se dal přepsat pomocí znaků nerovnosti, BETWEEN se mnohem lépe čte:

Je dobré si uvědomit, že operátor BETWEEN ... AND vrátí logickou jedničku, pokud je porovnávaná hodnota uvnitř intervalu, a to včetně hraničních hodnot.

Pozn.: Rovněž je dobré si uvědomit, že použití BETWEEN ... AND není omezeno na datumy. Lze jej použít třeba pro hodnoty typu integer.

Operátor LIKE se hodí na porovnávání řetězců. Funguje se dvěma zástupnými znaky, kde "%" (procento) zastupuje nula a více znaků, kdežto "_" (podtržítko) reprezentuje právě jeden znak. Procento se používá častěji. Všechny lidi, jejichž příjmení začíná na 'D' byste tedy z adresáře vybrali následujícím dotazem:

Pozn.: Mnohem mocnější je vyhledávání pomocí regulárních výrazů, což MySQL podporuje. Bude o tom řeč někdy příště. Hodí se rovněž poznamenat, že operátor LIKE je v MySQL velice slušně optimalizován a je tudíž dost rychlý.

Častá úloha je vybrat z tabulky záznamy, kde vybíraná hodnota je prvkem nějakého seznamu. Například lidi z Prahy, Brna nebo Ostravy můžete s vědomostmi, které jsme zatím načerpali, vybrat takto:

Tohle bude fungovat, ale je to trochu neohrabané. Zejména, pokud by hodnot seznamu bylo více. MySQL to umí zapsat jinak:

Takto sestavený seznam se mnohem lépe čte a mnohem lépe se rovněž udržuje. Ještě dodejme, že prvky seznamu nemusejí být jen staticky zadány, že to může být výsledek dotazu SELECT. O tom se však ještě bude mluvit později.