Již víme, že tabulky se v dotazech dají spojovat. Dosud jsme ale pracovali způsobem, při němž se vždy ve výsledku dotazu zobrazily všechny (nebo vybrané) řádky z jedné či více tabulek. To může pro základní práci s databází sice stačit, ale většinou je to málo. Pojďme se dnes začít zabývat seskupováním záznamů.

Seskupování záznamů

Abychom byli od začátku přesní - seskupování záznamů je něco jiného než spojování tabulek. Při spojování tabulek totiž pracujete se dvěma nebo více tabulkami s cílem najít záznamy, které spolu vzájemně souvisejí. (Exaktně řečeno lze spojit tabulku i samu se sebou, je to však speciální případ a probereme to později samostatně). Seskupování naproti tomu je proces, který probíhá s cílem zjistit něco o skupině nějak souvisejících záznamů. "Skupina nějak souvisejících záznamů" přitom může být docela dobře v jediné tabulce. V praxi bychom mohli najít mnoho případů seskupování:

• Aplikace vyhodnocující přístup k internetovým stránkám bude chtít vědět, kolik přístupů byl zaznamenáno v jednotlivých dnes provozu webu
• Aplikace pro fakturaci bude chtít zjistit, jaká je celková cena bez DPH, DPH a cena s daní po sečtení všech položek faktury
• Aplikace pro statistiku v meteorologii bude chtít vědět, jaká byla průměrná teplota pro dnešní den v několika předcházejících desetiletích
• Krásný příklad - budete chtít zjistit z databáze zaměstnanců, kdo má vyšší plat, než je průměr ve vaší firmě.

Představme si například následující tabulku, která by mohla vzniknout jako záznam z nějakého toho logu návštěvnosti webu. Ukládá datum návštěvy, operační systém uživatele, jeho prohlížeč, stránku, kterou navštívil a čas, který tím strávil:

Pozn.: Omlouvám se za délku, ale pokud si to budete chtít vyzkoušet, nějaká ta data je při testech seskupování záznamů třeba mít po ruce.

Seskupování záznamů probíhá tak, že se za příkaz SELECT uvede klauzule GROUP BY [název pole,[název pole...]], která přikáže serveru data před jejich vrácením seskupit. V nejjednodušším případě to může vypadat nějak takto:

Pokud si to zkoušíte, asi nejste z výsledku příliš nadšeni. MySQL totiž vybere z celé tabulky vždy první záznam o systému, který tu ještě nebyl, a ten vrátí. Ve výsledku tedy bude jeden řádek s linuxem, jeden s unixem a jeden s windows. Ze seskupování se ale dá vyzískat mnohem víc, když se použijí

Agregační funkce

Agregační funkce umožňují "něco" vypočítat z řádků, které se právě seskupují. Přestože těchto funkcí existuje celá řada, v praxi pro většinu běžných úloh typicky stačí znát pouze dvě z nich:

• Agregační funkce COUNT, která zjistí počet právě seskupovaných řádků
• Agregační funkce SUM, která zjistí součet položek v právě seskupovaných řádcích

Obě teď můžeme předvést na příkladu. Pomocí agregační funkce COUNT můžeme z protokolu například zjistit, kolik přístupů zaznamenala ta která stránka:

A pomocí SUM můžeme třeba vypátrat, kolik času na jednotlivých stránkách naši návštěvníci tráví:

K agregačním funkcím se váže celá řada postřehů a zásad, které je dobře znát. Tak například za klauzulí GROUP BY nemusí být uveden jeden sloupec, ale může jich být hned několik. Není to takový nesmysl, jak by se mohlo na první pohled zdát. Můžeme třebas náš příkad s funkcí COUNT chtít rozšířit tak, aby vracel počet shlédnutí stránky podle stránky a prohlížeče, jímž se na tuto stránku přistupovalo. V tom případě bude vrácen počet přístupů pro každou kombinaci stránky a prohlížeče:

Dále, nic nám nebrání sestavit dotaz, v němž bude jak klauzule WHERE, tak i GROUP BY (ve skutečnosti je to celkem častý případ). Jestliže nás bude zajímat jen chování uživatelů Firexofu, můžeme předchozí příklad přepsat použitím:

Konečně, jednou seskupené řádky lze řadit. Uvědomme si, že řazení probíhá až PO seskupení záznamů. To má dva praktické důsledky:

1. Klauzule ORDER BY je v příkazu SELECT vždy až na posledním místě. Logicky to odpovídá pořadí, v němž dotaz bude zpracováván. Takže, z nám známých rozšíření příkazu SQL je zatím pořadí toto: SELECT ... FROM ... JOIN ... WHERE ... GROUP BY ... ORDER BY. Začátečníkovi to sice může připadat poněkud náročné na zapamatování, ale je to intuitivní.
2. Jelikož probíhá řazení až nakonec, můžeme řadit podle výsledku agregační funkce! Nebyl by tedy problém seřadit například stránky sestupně podle doby, kterou na nich uživatelé tráví. Ovšem pozor, sytaxe, která vás v této souvislosti asi napadne nejdřív, nefunguje:

Důvod je prostý - MySQL nesmí mít v klauzuli ORDER BY výraz. Řešení jsou dvě, buď se dá použít číslo řazeného sloupce, nebo si výraz SUM (doba_prohlizeni) nazvat aliasem. Oba dotazy níže již projdou a dělají totéž:

V příštím díle se můžete těšit na další informace ohledně seskupování záznamů.