Doplnění ke kompozitním typům
V minulém díle bylo napsáno, že PostgreSQL neumí jednoduše
zaindexovat vlastní/strukturované datové typy (originální dokumentace
je nazývá kompozitní typy). V minulém díle bylo uvedeno, že indexace
celého sloupce obsahujícího strukturovaný datový typ nejde jednoduše
udělat. Většinou jej není, naštěstí, nutné indexovat celý, ale indexaci
lze provést po složkách. Postup je stejný, jako vytvoření běžného
indexu na databázi a složky se indexují přes název pole v závorce a
jméno složky:
CREATE INDEX empls_idx ON employees(emp_data); --nebude fungovat
CREATE INDEX empls_idx1 ON employees((emp_data).rod_cislo) -- toto je spravne
Domény
Dalším druhem vlastních typů jsou, po kompozitních typech (viz
minulý díl), domény. Jedná se o typ založený na některém ze
základních, který můžete omezit (viz. 14. díl seriálu) a tato omezení
mohou obsahovat třeba regulární výrazy (viz 11. díl
seriálu). Pokud jste se s doménami dosud nesetkali, uživatelé MySQL
téměř jistě ne (uživatelé FirebirdSQL je zajisté znají), tak Vám může
tento datový typ připadat velice zvláštní. Pro použití domén při vývoji
větší databázové aplikace hovoří minimálně 2 následující důvody:
- Pokud je v databázi/schématu několik sloupců se stejnou
charakteristikou, je logičtější vytvořit doménu a tu pak používat jako
nový typ.
- Změna definice domény se promítne do všech sloupců ve
kterých je
tato doména používána. (Například se v níže uvedeném příkladu
rozhodnete změnit regulární výraz pro kontrolu e-mailové adresy.)
Doména se vytváří SQL příkazem CREATE DOMAIN
jmeno [AS] datovy_typ [DEFAULT hodnota/výraz] [constraint [...]]
,
kde constraint je omezení známé z dřívějších dílů seriálu, volitelným
parametrem je pojmenování omezení, vybrané z množiny {NULL
| NOT NULL | CHECK (kontrola_vstupu_na_požadovanou_hodnotu)}
.
Příklad napoví nejlépe:
CREATE DOMAIN mail_domain AS CHARACTER VARYING(255)
NOT NULL
CONSTRAINT mail_value CHECK(VALUE ~
'^([a-zA-Z0-9_-]+)(\.[a-zA-Z0-9_-]+)*@([a-zA-Z0-9_-]+[a-aA-Z]{2,5}$');
Výše uvedeným příkladem vytvoříte doménu pro emailovou adresu,
která
nesmí být zadána prázdná a je zároveň kontrolována na korektní zadání
e-mailové adresy (kolega Aleš Hakl jednou poznamenal, že regulární
výraz pro tento případ téměř nelze napsat neošiditelný). Pojmenování
omezení není vyžadované, ale pro potřeby jeho úpravy nám velice usnadní
život.
Použití takto vytvořené domény je velice snadné. V místě, kde
píšete
typ sloupce při definici tabulky použijete místo jména vestavěného
typu jméno Vámi vytvořené domény. Například:
CREATE TABLE users(
users_id SERIAL,
email mail_domain,
pwd char(40),
first_name VARCHAR(50),
sure_name VARCHAR(50),
last_login TIMESTAMP WITH TIME ZONE,
last_ip CHAR(40)
);
Použití domén má jistá omezení:
- Nově vytvořená doména
musí mít v databázi/schematu jedinečné (nekolidující se jmény ostatních
typů a domén ve schématu), ale stejné jméno domény se smí objevit ve
dvou nezávislých schématech.
- Pokud vytvářenou doménu
nepřiřadíte do určitého schématu, bude defaultně ve schématu, kde se
pohybujete, případně, nevybrali-li jste žádné schema, bude definována
ve schématu public.
- Uživatel, který novou doménu vytvořil je
zároveň jejím vlastníkem a může měnit její parametry. Použití domény v
databázi/schematu již ale není omezeno.
- Správně (dle SQL normy) by neměla jít při definici sloupce předefinovat vlastnost
NULL či NOT NULL domény, bohužel se evidentně chovají některé verze PgSQL malinko jinak a předefinovat ji lze.
Pokud potřebujete
změnit parametry domény (defaultní hodnotu, požadavek nenulovosti,
omezení či vlastníka), je k dispozici příkaz ALTER DOMAIN s
následujícími možnostmi syntaxe (jméno je vždy
jménem domény):
ALTER
DOMAIN jmeno {SET DEFAULT hodnota | DROP DEFAULT}
-
nastavení/odebrání výchozí hodnoty prvku. Nepřenastavuje rekurzivně již
vložené hodnoty a vztahuje se pouze na nové INSERTy.
ALTER
DOMAIN jmeno {SET | DROP} NOT NULL
- zavedení/odebrání
omezení na
vložení nulové hodnoty do sloupce. Nastavení na NOT NULL bude provedeno
pouze v případě, že hodnoty vložené do sloupců s touto doménou budou
nenulové.
ALTER DOMAIN jmeno ADD omezeni
-
vytvoření,
omezení/kontroly stejně, jako bylo o CREATE DOMAIN. Příkaz bude
proveden jedině, budou-li ve všech sloupcích s touto doménou prvky
splňovat nové omezení
ALTER DOMAIN jmeno DROP CONSTRAINT
jmeno_omezeni [RESTRICT | CASCADE]
- odstranění omezení
vstupních
hodnot, pokud jste si jej nepojmenovali, budete mít poměrně veliký
problém toto omezení odstranit. Klauzule RESTRICT zakazuje aby byly
provedeny změny na závislých objektech (defaultní chování) a klauzule
CASCADE vynutí provedení změn i v závislých objektech.
ALTER DOMAIN jmeno OWNER TO novy_uzivatel
- určení nového
vlastníka domény. Tento příkaz může vykonat jen hlavní uživatel.
Opět něco více napoví příklady:
-- nastaveni defaultniho mailu
ALTER DOMAIN mail_domain SET DEFAULT 'john@doe.com';
-- zruseni pozadavku na NOT NULL, jelikoz mame nastavenu defaultni hodnotu
ALTER DOMAIN mail_domain DROP NOT NULL;
-- Zruseni omezeni hodnoty na domene
ALTER DOMAIN mail_domain DROP CONSTRAINT mail_value CASCADE;
Ke zrušení domény slouží jednoduchý příkaz DROP
DOMAIN jmeno
[, ...] [RESTRICT | CASCADE]
, přičemž lze smazat několik
vytvořených
domén současně, klauzule RESTRICT zakazuje vymazání sloupců, které
používají tuto doménu a klauzule CASCADE jej povoluje. Pokud je tedy
třeba z příkladu zrušit doménu i se všemi sloupci, které na ní závisí,
stačí použít:
DROP DOMAIN mail_domain CASCADE;
Závěr
V tomto díle jsme se seznámili s doménami a jejich používáním.
Uživatelé MySQL se s tímto typem zatím pravděpodobně nesetkali a na
druhé straně uživatelé FirebirdSQL je znají velice důvěrně, protože
tato databáze dělá domény automaticky téměř pro vše. V malém projektu
je velice pravděpodobně nebudete potřebovat, ale budete-li pracovat na
větším projektu, mohou Vám ušetřit mnoho práce a starostí.