|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Menu
Distributions (131)
bootable [55]
commercial [7] no-commercial [42] unclassified [20] [7]
Software (10844)
|
Proč není Linux rozšířený?S každou novou verzí SUSE, Ubuntu či dalších se dozvídáme, že ten který rok bude rokem Linuxu na desktop. Bohužel tomu tak není.
Předně chci upozornit, že toto nebude žádná studie z oboru informačních technologií, marketingu, psychologie, ekonomie a dalších oborů, jen krátké zamyšlení nad danou tématikou.
Pro člověka, který se v IT trochu pohybuje, má zkušenosti jak s Linuxem, tak s Windows, může být nepochopitelné, proč Linux není ještě dotatečně rozšířen na desktopech. Důvody pro jeho rozšíření jsou jasné: neexistence virů, spyware a podobné havěti, jasné licenční podmínky, cena, žádné výhružky od BSA atd. Linux na desktopech je ve skutečnosti, a to nejen v ČR, rozšířen minimálně. Co se dostupných údajů týče, tak v Indii má být podíl Linuxu na desktopu 3 %, v USA 1 %. U nás to bude dle mého názoru ještě méně než toto 1%. Zcela jiná je situace na serverech, co se oficiálních čísel prodeje komerčních serverů dle OS týče, tak na tom Linux je lépe, a co se počtu webů jež běží na Apache serveru na Linuxu, tam Linux jasně vede. Stačí se podívat do serverovny společnosti Casablanca INT., kde cca 90% strojů běží na Linuxu. Důvody jsou jasné, nízká či žádná cena, jasné licenční podmínky, stabilita, větší bezpečnost, množství kvalitních aplikací, pro ty co se v problematice vyznají i snazší správa. Vzhledem k tomu, že ceny za komerční serverové aplikace jsou obecně vyšší než desktopové (Win 2003 server vs. Win XP), nároky na stabilitu a bezpečnost jsou vysoké, když vypadne firemní mailový server má to mnohem větší dopad, než když spadne jeden desktop. Hodně lidí si také své servery instaluje a spravuje sama, tj. mají větší přehled o daném oboru, tj. jsou schopnější se rozhodnout pro to "vhodnější" řešení. Co se užívání Linuxu na desktopech týče, tak tam se dle mne jedná o několi druhů "uživatelů" a způsobu použití, tj. budu se snažit nastínit jednotlivé skupiny. Pařani. Velké množství domácích uživatelů používá počítač převážně na hraní her. Nedivím se tomu, některé hry jsou opravdu vyvedené a je to opravdu dobré odreagování :). I když některé dobré hry jsou nativní i v Linuxu (myslím, že všechny od ID Software, tj. včetně DOOM 3), tak v porovnání s Windows je jejich počet stále malý a najít např. slušný simulátor moto závodů pod Linux není možné. Pomocí Cedegy lze windowsové hry pod Linuxem provozovat, nefungují však všechny. Navíc binární balíčky Cedegy, i kdyz subscription stojí jen pár dolarů, nejsou zcela zdarma. Takže nedostatek her v současnosti je a ještě nejakou dobu bude určitě pro "pařany" důvodem proč nepřecházet. Části živnostníků a firem brání při přechodu na Linux neexistence kvalitního účetního programu. Existuje již několik let Honeycalc, program dokonce i nějak funguje pod Linuxem, ale ti co měli s firmou, jenž tento produkt vyvíjí, nějakou osobní zkušenost, tak mi dají za pravdu, že takhle to opravdu nejde. Bohužel. Objevují se vlaštovky v podobě online správy učetnictví přes internetový prohlížeč. Některé programy se dají spustit v dosových či win emulátorech. Nicméně, pokud velcí výrobci učetního software nebudou své účetní programy portovat na Linux, pro výše uvedené uživatele bude přechod problém. Kutilové ne-pařani. Pak je tu také velká skupina lidí, kteří si sami počítač spravují, instalují a reinstalují, nemusí být nutně pařani. Tito lidé se buď o IT a nové věci sami zajímají, tj. chtějí vyzkoušet i něco jiného (Linux) nebo prostě už mají dost neustálého reinstalování zavirovaného počítače, nebo nechutných výhrůžek od BSA. Tady je šance, že takový "kutil" Linux používat začne, i když třeba jako druhý OS spolu s Windows, na jeho cestě k Linuxu samozřejmě může narazit na některé "překážky" a pak záleží jen na něm, jak bude vytrvalý a zdatný, aby se s těmito "překážkami" vyrovnal. Jednou z těchto "překážek" může být i přílišná diverzita. Ano, možnost výběru je dobrá, když se však jedná jako v případě Linuxu o desítky či stovky distribucí, s tím že každá skupina uživatelů propaguje a doporučuje jako jedinou jen tu svou, tak to může být trochu matoucí. Uživatel, když má Windows, tak v současnosti si pořídí Windows XP a to buď plnou verzi Professional či ořezanou Home, rozdíl je jen v několika aplikacích, pro uživatele skrytém chování a licenci. Jinak se obě verze chovají stejně. V jednotlivých Linuxových distribucích mohou některé věci fungovat trochu jinak. Když si uživatel Windows chce nahrát nějaký (třeba i nelegální) program, či program plný spyware, má to jednoduché, stáhne si .exe soubor a ten pak většinou úspěšně nainstaluje. Ano, uživatel Linuxu má již spoustu programů v základní instalaci, když si chce nahrát další program, jenž není její součástí, může si přidat další repositář. Což už je složitější, jednak se tyto repositáře nejdříve musí někde najít (Packman a spol.), přidání seznamu nových balíčků může být dle správce programů (Yast2, Yumex) neúměrně dlouhé, navíc např. Yumex stále pravidelně padá. A pak se může stát, že potřebujeme program, který v repositáři není a pak opravdu může nastat něco co je označováno jako "dependency hell" – tedy peklo závislostí, kdy není možné nainstalovat požadovaný program, protože chybí tato a tato knihovna a ta nikde není nebo koliduje s jinou již nainstalovanou. Je to problém, který by se určitě měl do budoucna řešit, nicméně stále existují stovky či tisíce aplikací, které je možné zdarma a bez problémů instalovat, což si myslím že naprosté většině uživatelů vystačí. Přiznám, se že se mi moc líbí formát PBI který používá PC-BSD, jenž právě tyto problémy se závislostmi řeší, tj. PBI balíček má již všechny potřebné knihovny v sobě, tedy většinou. Většina "mainstreamových" distribucí funguje systémem "DoDo", tj. dodělej doma. Nefunguje akcelerace grafické karty, tj. nejde hrát hry. Přičemž instalace není vždy jednoduchá, přiznám se, že v současné větvi testing Debianu s označením "Etch" se mi OpenGL rozchodit nepodařilo, čímž netvrdím, že to nejde, ale není to až tak triviální. Nefungují multimedia – přehrávání jiných multimediálních formátů než OGG není možné. Toto již některé distribuce řeší (Aurox, Freespire, DreamLinux, Sabayon..) a dle mého názoru přijde doba, kdy toto bude fungovat i v "mainstreamových" distribucích. Ve Windows většinou stačí nainstalovat ovladače pomocí příslušného .exe souboru. Existují také uživatelé, kteří jsou pouze a jen uživatelé, kteří počítač užívají jako prostředek k vykonávání svého povolání, či ke své zábavě. Nestarají se moc o to, na jakém operačním systému jejich počítač běží, jaké má bezpečnostní chyby atd., používají ho jako spousta dalších lidí používá automobil – aby je dostal z bodu A do bodu B. Představa nás, co se počítači zabýváme, že každý je IT specialistou, či alespoň pokročilým uživatelem, myslím si není správná. Co se takového uživatele týče, tak tam si dovolím tvrdit, že ho ani příliš nezajímá, jaký operační systém používá. Jde mu o to, aby mohl dělat to co potřebuje, tj. surfovat po Internetu, psát a číst e-maily, napsat dopis s formátováním, stáhnout a editovat fotky z digitálního fotoaparátu, atd. Jako příklad jsem vždy uváděl mou chilskou tchýni, která v žádném připadě nebyla technickým typem, nicméně na svém Macu si udělala co potřebovala. Můj bratr potřeboval přístup na Internet a češtinu, dostal Fedoru Core 5 s Firefoxem a Operou. Opět, je uživatel a nemá s tím problémy (pravdou je, že s DSL a Slaxem už to měl složitější). Co se těchto uživatelů týče, tak těch se zatím rozšíření Linuxu netýká z těchto důvodů:
Spousta lidí se v současnosti s počítačem a operačním systémem seznámí ve škole, vzhledem k tomu, jak u nás probíhal např. projekt Indoš, jenž byl zdárným případem mrhání peněz daňových poplatníků, tj, při kterém se instaloval (licencoval na dobu určitou) pouze OS Windows, tak asi nemá cenu toto dále rozebírat. Před lety jsem se v SEČi bavil s Grombiříkem z JŠI, který nasazením Linuxu ve školách argumentoval celkem logicky, a to až dojdou peníze, tak se to nějak bude muset řešit. Toto už skutečně nastává, bohužel velmi, velmi pomalu, že v některých školách koketují s Linuxem. Státní správa. Toto je téma spíš na pojednání z oboru trestního práva, téma zadávání veřejných zakázek. O tom, že tu panuje korupční prostředí, se asi nemusím dlouhosáhle rozepisovat (od tendru na mýtné až po pouzdra na policejní pistole). Nejedná se o to vybrat tu zakázku, která bude pro stát nejvýhodnější, ale o to, kolik se z toho dá ulít. Tady se s nějakou argumentací bezpečnosti a ceny asi vůbec nemá cenu zabývat. Stačí si vzpomenout na akci Internet do škol, kde se utratily miliardy za předražený HW, služby a pronájem SW. Jsou také země, kde je otázka používání operačního systému otázkou politickou (Něměcko, Francie, Čína), jednak je to otázka bezpečnosti – asi žádná armáda světa či zpravodajská služba by neměla používat operační systém či progamy, které mohou obsahovat trojské koně a jiné skryté backdoory. Jednak to může být otázka peněz, proč platit velké penize nějaké cizí firmě, když můžeme platit menší firmě místní. Bohužel opět s morálními kvalitami správců státních financí by u nás byl možný i nákup licencí na Windows 95. :) Tady se přiznám, že jsem pesimista a že se asi nějakého brzkého masového rozšíření Linuxu v české státní správě nedočkáme. Závěr? Linux na desktopu má své nezpochybnitelné přednosti oproti Windows a bude se postupně na desktopech rozšiřovat. Žádný z nadcházejících roků pravděpodobně nebudeme moci nazvat "rokem Linuxu na desktop". Kdy si myslím, že v Čechách dosáhne na desktopech nějakého významnějšího podílu, dejme tomu 10 %? Při nějakých 1,6 mil. počítačů by to znamenalo 160.000. Odhadem 5 let? Ale to samé jsem si myslel, už když jsem před 5 lety s Linuxem začínal ...
Related article
Šance Linuxu díky 64 bitu? Microsoft doporučuje SUSE Linux! Linuxové mýty ... a co s tím? Výběr správné databáze Show category (serial) Next
|
Szukanie oprogramowania
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
©Pavel Kysilka - 2003-2024 | maillinuxsoft.cz | Design: www.megadesign.cz |