Linux+DVD je původem polský časopis; vydáván je společností Software-Wydawnictwo Sp. z o.o. Do češtiny je zřejmě pekládán z polštiny, jako překladatelé jsou uvedeni Jan Gregor, Nina Sajdoková, Robert Hanus, Luděk Vašta, Lubomír Peterek, Joanna Rybicka; za korekturu zodpovídá Joanna Gilová.

Obsah čísla

• Úvodní rubriky
  • obsah
• Aktuality
  • Ubuntu
  • Gentoo
  • OpenOffice.org
• Popis DVD
  • Sabayon Linux 3.4a (x86)
  • Saxana
  • Bonusový software (na DVD Saxana):
    • LinuxMint 3.0r1 KDE
    • QCad 2.0.5.0-1 Community
    • QCad 2.1.0.0-1 Prof
• Pro začátečníky
  • Emulátory her v Linuxu
  • Linux bez Linuxu
• Praxe
  • Netradiční databáze
  • Streamová média
  • Číslování v systému LaTeX
• Technika
  • RAID — disková pole, průvodce instalací
• Když tučňák vydělává
  • Linuxové kurzy
• Zábava
  • Dej Linuxu mat
  • TORCS — kdo bude první
• Pro programátory
  • Python — řízení toku programu
• Bezpečnost
  • EncFS — jednoduché šifrování osobních dat
• Tipy a triky
  • Ovládněte Midnight Commander
• • Audacity — nejen domácí zvukový editor
• Knihovna - Mistrovství v RedHat a Fedora Linux pro verze Fedora Core 2 až 5 a RedHat 3 a 4
• Recenze
  • avast! Linux Home Edition
• Fejeton
  • Malé mobilní nedorozumnění

Podrobněji k obsahu čísla

Na tradičních přiložených DVD vládnou v tomto čísle distribuce odvozené od Gentoo. Na prvním DVD je Sabayon Linux pro platformu x86 ve verzi 3.4a. Druhé DVD je štědřejší, hlavní je na něm česká distribuce Saxana, jako bonusy jsou přibaleny LinuxMint 3.0r1, QCad v komunitní i profesionální verzi a zdrojové kódy k článku z minulého čísla magazínu.

„Emulátory her“ je určen začátečníkům v prostředí GNU/Linuxu, kteří si rádi zahrají hry, ale připadá jim, že mezi těmi nativními je dost malý výběr. V článku se takovýto uživatel dozví nejen o existenci projektů Wine a Cedega (někdejší WineX), ale i o jejich konfiguraci a instalaci her. Bohužel ne všechny hry fungují bez problémů.

Vojtěch Bednář připomíná, v článku „Linux bez Linuxu“, že nejen Linuxem žije svět. Veškerý GNU software funguje i na jiných jádrech, třeba Hurd, OpenSolaris, nebo *BSD. Článek by mohl posloužit jako připomenutí alternativ Linuxářům, kteří již nic jiného nevidí :-).

Článek „Netradiční databáze“ mě velmi potěšil, autor se pustil do přiblížení projektů, které konkurují zavedeným databázovým řešením PostrgeSQL, FirebirdSQL, MySQL, či SQLite a soustředí se na představení projektů Gigabase, FastDB, Hsqldb, Monetdb, Db4o a EyeDB. Pro některé databáze napsal i ukázky kódu, takže čtenář/programátor si může udělat lepší představu o jejich použití ve vlastních projektech.

O poslechu hudby a sledování videa po síti je článek „Streamová média“. Autor napřed příblíží několik projektů, které jsou k dispozici na internetu a poté se věnuje vytvoření vlastního streamovacího serveru, který by mohl posloužit v domácnosti. V článku je příblížen potřebný software pro vytvoření streamovacího serveru, příprava playlistů a souborů.

Český LaTeXový guru Jiří Rybička pokračuje ve svém seriálu dílem „Číslování v systému LaTeX“. Od prvních dílů již urazil seriál slušný kus kupředu a čtenář se může naučit, jak číslovat ve vlastních dokumentech a jak toto číslování upravit dle vlastních potřeb.

„RAID — disková pole, průvodce instalací“ je druhým dílem seriálu o RAID, který začal v předminulém čísle. V tomto díle je čtenář uveden do problematiky vytvoření diskového pole. Využita je technologie softwarového RAIDu, která má podporu v jádře GNU/Linuxu a disky lze snadno přemigrovat do jiného PC (což se při využití možností některých BIOSů, nebo levných RAID řadičů nemusí podařit).

PR článek „Linuxové kurzy“ představuje firmu PC-DIR, jenž je jednou z nejvýznamějších firem pořádajících školení v ČR. Školí nejen na platformě GNU/Linuxu, ale také na MS Windows a údajně jejími školeními prošlo již 12 000 účastníků.

Šachy jsou hrou králů a šachy na Linuxu jsou bezesporu velmi zajímavým tématem, jemuž je věnován i jeden seriál na našem portále. Nejen o herních enginech pro šachy, ale také o klientech pojednává článek „Dej Linuxu mat“. Z šachových enginů je nejznámější GNU Chess, ale autor si všímá i alternativ, možná lepších, Crafty, či Sjeng.

Jedné z nejlepších her pro GNU/Linux TORCS se věnuje autor článku „TORCS — kdo bude první“. V článku jsou shrnuty herní možnosti těchto povedených závodů. Jen více takto povedených her z klávesnic open source vývojářů.

Malý seriál o programování v jednom z nejlepších dynamických jazyků pokračuje dílem „Python — řízení toku programu“, z něhož se můžete použit o cyklech a větvení. Autor používá pro vysvětlování vhodně zvolené příklady a seriál je zatím velmi povedeným celkem.

Bariéru strachu, začínajících uživatelů, ze šifrování osobních dat se pokouší odbourat autor článku „EncFS — jednoduché šifrování osobních dat“. Představen je jednoduchý nástroj EncFS, jenž spolupracuje s FUSE, včetně vytvoření šifrovaného místa na disku, připojení a odpojení z konzole i klikacího nástroje.

Zejména začínajícím uživatelům by mohl být určen článek „Ovládněte Midnight Commander“. Článek je psán krátce a postihuje základní témata, která by mohla zajímat začínající uživatele Un*xového OS.

O projektu Audacity se příliš často nepíše, těch co potřebují upravovat zvuk není tolik. Tuto informační mezeru se pokouší napravit autor článku „Audacity — nejen domácí zvukový editor“, který se věnuje nejen obecnému seznámení se s programem, ale i konverzím zvukových souborů, odstranění šumu, …

Ochrana před viry se desktopů se systémem GNU/Linux zatím moc netýká, ale i tento systém již může být ohrožen, viry existují. Jiné nebezpečí je v přeposílání příloh, které sice náš domácí desktop s GNU/Linuxem neohrožují, ale kamaráda s MS Windows již ano. Společnost ALWIL poskytuje antivirus i uživatelům GNU/Linuxu (jako většina programů pro GNU/Linux by mohl bez větších problémů fungovat i v *BSD :-)), o němž vyšel článek „avast! Linux Home Edition“.

Závěr

„Největší evropský magazín o GNU/Linuxu“ Linux+DVD je přesto dle mého názoru docela povedený časopis, který informuje o novinkách, ve článcích si téměř každý přijde na své a nejen pro lidi s pomalým připojením jsou přiložena dvě DVD. Jedinou drobnou vadou na kráse může být cena 179 Kč (299 Sk). Občasná zaškobrtnutí v překladu (tentokrát jsem jich potkal opravdu málo) jsou kompenzována kvalitním obsahem. Velmi pozitivně hodnotím zvětšující se podíl článků českých autorů na celkovém obsahu.

Časopis můžete získat v internetovém obchodě nakladatele, předplatit u společnosti Send, nebo v dobře zásobených stáncích.

Omlouvám se za zpoždění článku, ale toto číslo mi zůstalo delší dobu v hromádce pošty k vyřízení.