Musím se přiznat, že informaci o tom, že má přijet RMS, jsem se dozvěděl již nějakou dobu dopředu. Tak jako se rychle objevila registrace na přednášku RMS, tak i rychle zmizela - přesněji zmizela možnost se zaregistrovat z důvodu zaplnění kapacity sálu. Abych naštval ty, co byli zklamáni tím, že už se na ně nedostalo, tak řeknu, že vstup byl nakonec úplně volný (zjevně organizační nedopatření).

V přednáškovém sále již byla přítomna značná část komunity, vyzbrojena fotoaparáty, diktafony a těžko říct čím ještě, aby si z tohoto vyjímečného okamžiku odnesli co možná nejvíce záznamů. Asi každý toužil získat od RMS společnou fotografii či autogram - některým se toto i splnilo (také mám svým dětem, co ukazovat).

Teď již k samotnému obsahu přednášek - celkem dvou. První přednáška patřila Hartmutu Pilchovi z FFII (Foundation for a Free Information Infrastructure), který povídal o softwarových patentech spíše z politicko-ekonomického pohledu. Zmínil problémy s výběrem daní ve Velké Británii, počátky patentování v Německu přes události v Austrálii počátkem 90.let. Dále rozebral počátky patentování algoritmů v polovině 80. let. Zmíněny byly organizace jako SACEPO (Standing Advisory Committee of European Patent Office) nebo dokumenty jako "Computer implemented inventions" z června 2000.

Následovala přednáška RMS. Když sem ho poprvé viděl, tak mi připadal, že dost nezestárnul, ale byl především hodně unavený. Nalil si Pepsi Colu a začal. Hlavní pointou přednášky bylo samozřejmě to, že pokud si chce někdo patentovat myšlenky, znamená to velké nebezpečí. Zvláště u softwaru. Při vytváření softwaru je potřeba dohromady skloubit třeba i několik set dílčích myšlenek. Ale co když několik z těchto myšlenek je patentovaných? Znamená to buď znemožnění vytvoření samotného programu nebo vynechání funkčností, které patenty postihují. RMS dále upozornil na to, že zákon o duševním vlastnictví je zmatený a že byl vynalezen pro jiné účely, než pro které je v současnosti používán. Říká, že nelze vytvářet monopol na myšlenky. Lidé si často pletou význam autorských značek (práv) a patentů.
Zatímco autorské právo (angl. copyright) se vztahuje na práci (například napsaná kniha), tak patenty se vztahují na myšlenky. Takže zde proti sobě stojí kopírování někoho jiného a kopírování používání myšlenek.

RMS dále mluvil o současné situaci patentového systému ve světě. Prvním faktem je to, že patentů je velmi mnoho - skutečně je to množství větší než obrovské. Proto najít, jestli patent už někdo registroval je velmi složité, ba často nemožné. Patenty jsou navíc psány tak "pokrouceným" jazykem, že z nich nelze poznat, co patent vlastně registruje. RMS se zmínil o jednom člověku, který si něco patentoval a ani on sám nedokázal podle popisu patentů ten svůj patent najít. RMS dále mluvil o konkrétních příkladech patentů - například o patentech vztahujícím se ke grafickému formátu gif, komprimovacích algoritmech nebo o PGP (Pretty Good Privacy). Také o tom, že kvůli těmto patentům není možná standardizace. Také mluvil o tom, že jsou patentovány často bizarní programy a uvedl příklad, že si někdo nechal udělat patent na souběžný běh programu na x počítačích, což mělo sloužit pro hraní her. Na tom není přeci nic zvlásťního. Pro autory tohoto patentu zřejmě ano.

Následovalo povídaní o vztahu megakorporací (například IBM) k těmto patentům. Tyto společnosti mají na softwarových patentech zvláště zájem. Je to pro ně jistý nástroj pro boj s konkurencí. Někdo (například nějaká nepříliš majetná společnost) něco vytvoří a s úmyslem ochránit sama sebe a vlastní výtvor si patentuje. To je ovšem mylná představa. Megakorporace nelobují pro malé společnosti. Navíc v soudních sporech, týkajících se patentování, se vynakládají extrémně velké náklady na právníky, že si je malé společnosti nemohou dovolit. RMS uvedl příklad, kdy firma zaplatila z vysouzených 13 mil. dolarů 8 mil. dolarů za právníky. Za to může sklidit od opačné strany někdy spíše posměch.

Patenty se vyplácejí podle počtu kopií. Jenže u svobodného software (angl. free software) není jasné, kolik kopií je nebo bude, takže není možné je vyplácet. Pokud tedy chceme obejít patent, nezbývá nám než se mu vyhnout a použít jiné metody při dosahování našich cílů. Můžeme také dostat licenci. A třetí možností je zpochybnění patentu.

RMS dále říkal, co odpovídá lidem, kteří se ho neustále ptají, proč se mohou patenty uplatňovat ve všech odvětvích a u softwaru ne. RMS jim říká něco ve smyslu, že když mají ostatní lidé rakovinu, proč byste jí vy neměli mít také. Dále uvedl méně kontrastní příklad z dopravními zácpami. Ale zároveň také uvedl, že například v medicíně se patenty uplatňují dobře, protože neomezují samotné užívání, přičemž softwarové patenty ano.

Takže závěr je takový, že patenty jsou taková věc sama pro sebe. Jak říká RMS: "Jsou dobré k ničemu."

Po této přednášce následovala otevřená diskuse, kde nepadlo příliš zajímavých otázek. RMS zde reagoval na jednu otázku o použití antimonopolního zákona v oblasti patentů. Říká, že antimonopolní zákon nelze použít vždy proti patentům. Obranou je nevytváření umělých monopolů. Dále apeloval na to, že je nutné, abychom diskutovali s politiky, protože to jsou oni, kteří o tom rozhodují, ale nerozumí problematice do hloubky. Pokud je tedy neupozorníme na hrozící nebezpečí, budou to megakorporace, kteří je ovlivní k vlastnímu prospěchu - což je v tomto případě schválení softwarových patentů.

Po této diskusi následovala přestávka, během které měli diváci možnost se RMS na cokoliv ještě zeptat a nebo si nechat podepsat tričko:-)
Následoval přesun do Císařského salónku, kde se měla konat tisková konference.

Na tiskovce se mluvilo o tradičních tématech jako GNU/Linux versus Linux, Free Software versus Open Source, atd. RMS zopakoval rozdíl mezi vztah mezi megakorporacemi a malými firmami. Řekl, že lidi je potřeba učit hodnotám svobody, protože si jí neuvědomují. To by se asi dalo transformovat i do jiných oblastí. RMS upozornil na to, že ve školství by se měl svobodný software určitě používat a to z důvodů šetření peněz, protože školy mají obecně málo peněz. Druhým důvodem je ten, že škola učí lidi způsobům a pokud je budou například učit používat pouze produkty MS, učí je vlastně žít dráže. Dalším důvodem je to, že studenti se mnohem více naučí, pokud mají k dispozici zdrojové kódy. A poslední důvod je hoden zamyšlení. A tím je to, že člověk se učí hodnotám jak pomoci ostatním (ať už to chápeme jakkoliv) a dobrým vztahům. Padla zde také řeč o patentech na hardware a také nukleárních raketách:-). V tom smyslu, jestli může být software pro ovládání těchto hlavic svobodný.
RMS říká, že samozřejmě může, i když bude skryt samotné veřejnosti. RMS se nakonec rozebral vztah ke svobodnému softwaru v různých zemích, ať už postkomunistických či zemí západní Evropy. Pozitivně hodnotil především Rusko a Polsko.

Po skončení byl RMS značně unaven, takže rozdal pár autogramů, zapózoval pro pár fotek a šel se věnovat dalšímu programu, což byla večeře.

Celkově považuji akci za hodně zdařilou. Vyskytnuté organizační problémy nikomu z diváků nevadily - možná spíše některým organizátorům.

Co se týče samotného tématu a tím jsou softwarové patenty v Evropě, je jistě potřebné něco udělat pro to, aby tyto patenty nebyly odsouhlaseny.

Vybrané, mnou vytvořené fotografie naleznete zde: rms_04.

RMS se také ještě ten den objevil v Událostech a také v pořadu Události, komentáře na ČT1. Záznamy těchto pořadů jsou k dispozici na stránkách CT1 - czech-tv.

Video-záznam z přednášky by se měl časem objevit na avc.sh.cvut.cz.

odkazy:
http://patenty.modry.cz/
http://www.linux.cz/rms04/
http://www.gnu.cz/
http://www.gnu.org/
http://www.ffii.org/
http://swpat.ffii.org/news/04/cons0507/index.en.html

special thanks to Martin Kysela, 3A6-2419

Josef "jose" Kadlec - jose@czslug.cz