Jak již jsem uvedl v devátém díle, je možné k dokumentu XML připojit XSLT šablonu touto konstrukcí:

<?xml-stylesheet href="phonebook.xsl" type="text/xsl"?>

Pak není nutné procesoru XSLT udávat jmeno šablony, ale podstatnější důsledek je, že pokud výstupem této šablony je dokument HTML (nebo jiný, kterému daný prohlížeč rozumí) je možné zobrazit takový dokument přímo v internetovém prohlížeči.

Celé by to vypadalo jako dobrý nápad, kdyby to celé nebylo silně závislé na podpoře prohlížečů, ostatně jako každá jiná zajímavá technologie. Špatná zpráva je, že XSLT podporují, z těch používaných, v podstatě jen prohlížeče odvozené od jádra Gecko, a tak nějak zvláštně i Microsoft Internet Explorer. O podpoře této technologie si také můžeme udělat představu z toho, že prohlížeč Amaya XSLT nepodporuje a příliš to ani nevypadá, že podporovat bude.

Podporu XSLT v prohlížečích odvozených od jádra Gecko (Mozilla, Epiphany...) můžeme považovat za docela stabilní a použitelnou. Tato podpora sice má několik drobných kosmetických chyb, ale ty nám stejně typicky vůbec nevadí.

Horší je to však s Microsoft Internet Explorerem, různé verze mají podporu na různém stupni propracovanosti a bohužel i na různém stupni nekompatibility s okolím. Ve verzi 6.0 by podpora XSLT měla již být na použitelné úrovni. Ovšem předchozí verze jsou na tom s podporou XSLT velice zajímavě, Microsoft, zdá se, občas XSLT pochopil po svém, a tak se některé funkce nechovají, tak jak bychom očekávali, a podobně.

Pokud chceme podporovat i jiné než výše uvedené prohlížeče, nezbývá než se poohléhnout po jiném řešení. Pokud potřebujeme mít na webu obsah, který se často nemění můžeme si všechny dokumenty natransformovat předem. Pokud se však obsah často mění, nebo je snad dokonce i dynamický, musíme si najít vhodný nástroj.

Můžeme použít třeba v Javě napsaný Apache Cocoon nebo perlový AxKit. Ovšem oba tyto programy jsou rozsáhlé a umí toho mnohem víc než pouhé XSL transformace, proto je možná lepší ukázat si také něco jednoduchého, něco co umí XSLT a nic moc navíc.

Za takové řešení bych nejspíše považoval mod_xslt2, což je modul pro webový server Apache přidávající podporu XSLT. Dříve existovalo více různých mod_xslt, z nichž jedno bylo extrémně jednoduché na nastavení, bohužel dnes se mi je nedaří nalézt. Ale mod_xslt2 vypadá, jako kdyby vzešlo právě z této varianty mod_xslt.

Pokud chceme XSLT na něco prakticky používat, né vždy je třeba objevovat Ameriku, existuje spousta již hotových šablon na různé konverze, pár příkladů:

• DocBook XSL Stylesheets
• XSLT Standard Library

Občas je také vhodné přemýšlet, jestli by pro naši aplikaci nebylo vhodné vytvářet nějaký mezi-formát. Často je vhodné náš dokument transformovat například na DocBook, a ten až poté konvertovat dál. Je rozhodně jednodušší vygenerovat DocBook než se snažit přímo generovat dokument k tisku v XSL:FO.

Ve sféře uzavřeného software může ovšem tento přístup zapříčinit spoustu licenčních potíží. Vždy, a to nejen pokud vyvíjíme uzavřený či komerční software, je nutné důkladně prostudovat licence všech komponent, které máme v úmyslu použít, vyhneme se tím mnoha problémům.

Také je nutné si uvědomit, že XSLT není samospásné a rozhodně není vhodné pro všechny aplikace. Jako vždy je nutné se zamyslet, jaké řešení je nejlepší. XSLT nepatří k nenáročným technologiím, a proto je velmi vhodné se zamyslet o tom jestli je to pro danou aplikaci na daném hardware vhodné řešení, zejména v případě, že se XSLT používá na serveru.

Rovněž XML je zajímavou technologií, ale také není vhodné na všechny aplikace. Je naprosto scestné zkoušet reprezentovat obrovské bloky binárních dat v XML nebo se snažit pomocí XML nahradit SQL databaze. V první řadě si musíme uvědomit, že XML je formát pro výměnu zejména textových dat, samozřejmě je možné ho s výhodou použít jako datový formát nějaké aplikace, ale všeho s mírou. Zásadní nevýhody XML leží v náročnosti zpracování, velikosti a nevhodnosti na binární data. Proto můžeme najít jiné formáty, které jsou inspirovány XML, a snaží se některé z těchto problémů odstranit (většinou za cenu čitelnosti člověkem). Jako náhodný příklad bych jmenoval EBML.

Jednoznačný závěr tedy je, že žádná technologie neodstraní všechny problémy, ať již její název začíná na X nebo jakékoli jiné písmeno.