Z minulého dílu víme, že skalár může být v Perlu tvořen jak číslem, tak řetězcem znaků. Takže Perlu je vlastně jedno, jestli provádíte operace (pro představu např. sčítání) mezi řetězci a čísly a vždy se s tím nějak popere a poskytne výsledek, aniž by hlásil nějakou chybu. Ovšem pokud my, jakožto programátoři, chceme s Perlem rozumně pracovat (pokud nemáme nějaké zaječí úmysly:-)), je potřeba čísla a řetězce odlišovat (v závislosti na tom pak tedy také číselné a znakové operátory). Konkrétní příklady toho, jak se Perl vypořádává s ne zcela korektními vstupy, si ukážeme po zadefinování některých operátorů.

Číselné operátory

Ti, kteří mají zkušenosti s jinými programovacími jazyky, nebudou následující řádky žádným překvapením. Operátory zastupují nějakou operaci, jejíž účelem je poskytnout nějaký výsledek. Protože přiřazovací příkaz už známe z minulého dílu, uvedu zde rovnou v syntaxi Perlu používané operace s čísly:

Další hodně používanou operací je inkrementace (tzn. zvětšení o jedničku) a dekrementace (tzn. zmenšení o jedničku). Je více způsobů, jak toto (inkrementaci) provést:

Dekrementace by vypadala stejně, ale se znaménkem mínus. Dále však známe ještě tzv. preinkrementaci a postinkrementaci (popř. predekrementaci a postdekrementaci). Preinkrementace znamená to, že se proměnná zvětší o jedničku a výsledkem bude právě ta hodnota zvětšená o jedničku. Postinkrementace znamená zase to, že se nejprve uloží (nebo nějak zpracuje) aktuální hodnota a až poté se hodnota proměnné zvětší o jedničku. Takže pak je rozdíl mezi:

a

Zatímco v prvním příkladě bude hodnota proměnné $b rovna 2, tak v druhém případě bude rovna 1, protože hodnota $a se nejprve uloží do $b a až pak zvětší o jedničku.

V souvislosti s čísly zmíním seznamem ještě logické operátory:

<	menší
<=	menší nebo rovná se
==	rovná se
>=      větší nebo rovná se
>       větší
!=      nerovná se

Tyto operace vracejí hodnotu pravda (true), či nepravda (false), takže například 1 != 1, vrátí hodnotu false, protože jedna se rovná jedné. Toto asi netřeba ani podrobněji vysvětlovat, ale je potřeba upozornit, že pro správné srovnávání řetězců nelze tyto operátory použít. Pro "nesprávné" (právě pro ty zaječí úmysly:)) použití je lze použít - o vztahu skalárů numerických a znakových se zmíním na konci.

Operátory pro řetězce

Začneme těmi logickými. V následujícím výpise můžete vidět na levé straně číselné logické operátory a na pravé straně k nim příslušící operátory řetězců.

<	lt
<=	le
==	eq
>=	ge
>	gt
!=	ne

Fungování těchto operátorů u řetězců vysvětlím trochu netradičně a to pomocí čísel. Pokud srovnáte jako řetězce "20" a "5", tak "20" bude "menší" (tzn. bude vyhovovat podmínce "20"<"5"), protože 2 je v ASCII tabulce před 5. Z tohoto by mělo být zřejmé, jak toto porovnávání funguje.

Základním operátorem pro řetězce je tečka, kterou lze řetězce spojovat. Např. náš řetězec "Hello, world.\n" by mohl vypadat takto: "Hello" . " " . "world" . "\n". Další řetězce na existující řetězec lze nabalovat tečkou před rovnítkem takto:

$retezec .= " a pokračujeme.";

Další operací je znásobování řetězců pomocí operátoru "x". Když budete chtít např. vytvořit jakousi pomyslnou čáru, která se skládá ze 100 pomlček, tak je nemusíte všechny vypisovat nebo používat nějaké cykly, ale prostě tento řetězec vyjádříte takto:

"-" x 100

Symbióza řetězců a číselných hodnot

A nyní již ke slibovanému vztahu mezi řetězci a čísly při jejich vzájemných operacích. Převod čísla na řetězec by neměl být žádný problém, takže např.:

$cp  = 13;
$ulice = "Trojanova " . $cp

"  23chms" * 2