64bitová architektura v podání běžně dostupného a v současné době již levného hardwaru je poměrně nová záležitost a z toho plyne i relativně úzký rozsah Linuxových distribucí, které lze na této architektuře na desktopu (nikoliv serveru) používat.

Výběr se tak pro nás zúžil na pár distribucí, z nichž jsme ještě museli vyřadit komerční verzi distribuce SUSE 9.2 pro 64bit, protože jsme ji na testování od firmy Novell ještě dodnes nedostali. Vznikl velice krátký seznam obsahující pouze 3 distribuce, konkrétně tedy Fedora Core 3 pro 64bit, Ubuntu 4.10 (Warty) pro 64bit a Mandrakelinux 10.0 pro 64bit.

Hardwarovou sestavu, kterou jsme pro 64bitový Linux desktop použili naleznete na této stránce. Cena této sestavy je 21.000Kč včetně DPH - lze samozřejmě na přání pozměnit některé komponenty.

Ubuntu 4.10 (Warty) pro 64bit

Ubuntu je poměrně mladá distribuce založená na Debianu z něhož převzala instalátor, nástroje pro správu deb balíčků a další věci. Ubuntu je čistě nekomerční distribuce obsahující jádro řady 2.6 a více než 1000 programů. Hlavním okenním manažerem je Gnome (verze 2.8). Vývojáři Ubuntu si dávají za cíl vydávat novou verzi každých 6 měsíců a zpětně tuto verzi podporovat ještě nejméně 18 měsíců.

Domovské stránky této distribuce lze nalézt na adrese , kde je samozřejmě k nalezení i více informací a novinek ohledně této distribuce. ISO obraz této distribuce pro 64bitové procesory AMD o velikosti 540MB můžete stáhnout například zde nebo na některém z dalších mirrorů. Lze jej také samozřejmě zakoupit i v Linux CD Shopu za cenu 30Kč.

Instalace Ubuntu byla zcela bezproblémová, stejně tak jako samotný chod. Počet balíčků je poměrně omezený, Ubuntu jich nenabízí zdaleka tolik jako Fedora či Mandrake. Je to také dáno tím, že na 64bitové verzi Debianu se teprve pracuje a až 64bitový Debian vyjde jako standardní distribuce a dojde k jeho masovějšímu nasazování, Ubuntu tak bude moci 64bitové balíčky brát z Debianu a získá tak ohromné možnosti.

Ubuntu má poněkud zvláštní systém nastavování, kdy všechny sytémové utility jsou spouštěny přes sudo a tedy přístupné běžnému uživateli a přístupná je dokonce i root konzole a to standardně bez potřeby zadávat heslo pro uživatele root. Toto mně nepřipadá příliš vhodné a i vidina toho, že se o Ubuntu nestará příliš velký počet vývojářů není nijak optimistická. Nikde tak není zaručeno, že se distribuce bude třeba za rok ještě rozumně vyvíjet, až splaskne ta informační bublina, kterou kolem ní Linuxové magazíny a portály vytvořily.

Tyto důvody rozhodly o tom, že jsme distribuci Ubuntu i přes její poměrně dobrou použitelnost na 64bitovém desktopu, postavili na vedlejší kolej, prohlásili ji sice jako použitelnou distribuci vhodnou pro desktop, ale pro naše účely a pro případné masivnější nasazení ne zcela připravenou.

Mandrakelinux 10.0 pro 64bit

Naším hlavním kandidátem pro 64bitový desktop byla distribuce Mandrakelinux 10.0 pro 64bit, protože s distribucí Mandrake pro 32bit mámě poměrně dobré zkušenosti. ISO image 64bitové verze lze stáhnout bohužel pouze v podobě rc1 verzí (10.0, 10.1). Pokud jste členy MandrakeClubu, tak si můžete stáhnout i oficiální verze 10.0, či 10.1 pro 64bit. 64bitová distribuce Madrakelinuxu je tedy zatím čistě komerční záležitostí - zájemci si krabicovou verzi Mandrakelinuxu 10.1 pro AMD64 mohou zakoupit u firmy QCM, s.r.o. za cenu 5415Kč.

Instalace v podání distribuce Mandrake byla ze všech distribucí nejkomfortnější a v grafickém prostředí. První problémy však nastaly za normálního chodu. Z nějakých neznámých důvodů standardní distribuce neobsahuje některé běžné ovladače síťových karet, takže pro gigabitovou síťovou kartu nVIDIA nForce3 podpora v jádře v podobě modulu nvnet není.

Dalším důvodem, proč začala tato distribuce mocně ztrácet body v porovnání s ostatními byla dost špatná správa updatů. A to v té době měla již pomalu vycházet verze 10.1 a updaty pro starší verzi 10.0 byly opravdu v hrozném stavu. Některé RPM balíčky klíčových knihoven a aplikací (například kdelibs a další věci kolem KDE) byly špatně vytvořené a bez povšimnutí takto ležely mezi udpaty 4 měsíce než byly konečně opraveny. Toto částečně rozhodlo, že Mandrake pro 64bit nebude v současné době ta správná volba jak jsme si původně mysleli.

Navíc oficiální zpřístupnění 64bitové verze bude následovat pro běžné uživatele asi s velkým zpožděním - pokud tedy bude vůbec pro veřejnost uvolněna o čemž začínám celkem pochybovat. Krabicová verze je poměrně drahá a těžko bychom vysvětlovali zákazníkům, kteří se rozhodnou koupit náš 64bitový desktop, že mají připlatit značnou sumu díky operačnímu systému, který jsme na počítači použili. Tyto všechny důvody nás přiměly k rozhodnutí, že v případě 64bitových verzí distribucí určených pro desktop pro nás Mandrakelinux ztratil význam.

Fedora Core 3 pro 64bit

Fedora Core 3 pro 64bit dopadla ze všech námi testovaných distribucí nejlépe a proto jsme se rozhodli, že Fedora (vždy s aktuálními opravami) bude primárním operačním systémem na námi nabízeném 64bitovém počítači.

Pojďme ale pěkně od začátku - tedy od instalace.

ISO image Fedory Core 3 pro 64bit lze nalézt na oficiálním serveru nebo na některém z mirrorů a to jak ve verzi pro DVD, tak i ve verzi pro 4 CD. Naleznete zde také 4 ISO image se zdrojovými (SRPMS) balíčky. DVD lze také zakoupit v Linux CD Shopu za cenu 100Kč.

Počáteční detekce hardwaru počítače dopadla celkem úspěšně, problém nastal pouze při detekci grafické karty, která skončila neúspěšně a proto instalátor nadále pokračoval v textovém režimu instalace.

Bezproblémová byla i detekce SATA disku (modul sata_nv) a jeho následné rozdělení a vytvoření souborového systému ext3.

Zbytek instalace netřeba popisovat, protože průběh je stejný jako u 32bitové verze, možná s tím rozdílem, že kopírování balíčků je o něco rychlejší než u 32bitového počítače.

32bitové aplikace

I v 64bitové verzi distribuce Fedora Core 3 nalezneme stále ještě aplikace, které jsou kompilované pro běh v 32bitovém prostředí. Důvodem obvykle bývá nepřipravenost těchto aplikací pro 64bitové prostředí - těchto aplikací je však čím dál tím méně, ale stále k nim patří některé větší klíčové aplikace jako je například kancelářský balík OpenOffice jehož složitý kód, místy více než 10 let starý si vyžádá ještě spoustu změn, než dojde k jeho plné integraci do 64bitového prostředí.

Problémy s některými aplikacemi

64bitová architektura ve spojení s distribucí Fedora Core 3 přináší spoustu výhod, ale díky nevyzrálosti 64bitových aplikací samozřejmě ještě taky spoustu nedostatků a chyb v aplikacích.

Jedním takovým závažnějším nedostatkem je absence některých 64bitových pluginů pro Internetový prohlížeč Mozilla, či Firefox, chcete-li. Zapomeňte na to zkoušet do 64bitové verze tohoto prohlížeče nainstalovat 32bitové verze pluginů, toto rozhodně fungovat nebude. Pokud je pro vás absence těchto pluginů v prohlížeči nepřijatelná, nezbývá vám nic jiného než si nainstalovat 32bitovou verzi prohlížeče ve kterém vám bude vše fungovat, ale záhy poznáte, že za cenu rychlosti. Je jen na vás, zda se rozhodnete mezi komfortem či rychlostí a odezvou prohlížeče. Každopádně se není čeho obávat, pluginy se jistě v dohledné době objeví i v 64bitové formě.

Při defaultně instalované verzi jádra jsem párkrát dokázal pouhým příkazem grep vyvolat Ooops kernelu. Novější verze (2.6.9-1.681_FC3) z updatů tento problém vyřešila.

Po instalaci distribuce rozhodně všem doporučuji provést kompletní update, protože těch oprav je již poměrně velké množství a řeší spoustu chyb a nedostatků. Těm z vás, kteří nemají rychlé připojení na Internet mohu doporučit DVD z naší produkce, které obsahuje stále aktuální updaty a bonusové RPM balíčky ze zdrojů FreshRPMS, At-RPMS a z repozitáře Daga Wieerse.

Návod, jak do Fedory nainstalovat některé chybějící věci jako například ovladač grafické karty nVidia, či podporu mp3 nebo modul pro připojování oddílu NTFS naleznete zde.

Na Internetu jsem nikde nenašel RPM balíček multimediálního přehrávače xmms s podporou mp3 pro 64bitovou architekturu, kompilace vlastního balíčku z SRPMS vše vyřešila.

Další problematickou aplikací je program transcode sloužící k převodům videa do různých formátů. I přes to, že se na portování pro 64bitovou architekturu neustále pracuje, stále se tento program chová občas dost podivně.

Všem je asi jasné, že každá 64bitová Linuxová distribuce bude trpět nějakými těmi dětskými nemocemi, které se v budoucnu odstraní nebo které lze odstranit ihned vhodnější volbou či použitím jiného programu.

V současné době běží distribuce Fedora Core 3 pro 64bit na našem desktopu bezproblémově již 2 měsíce (uptime 38 dní) a nevyskytl se žádný vážnější problém, grafické prostředí je maximálně stabilní, stejně tak jako všechny běžně používané aplikace. Kromě běžné práce slouží desktop jako zálohovací počítač a ke stahování a zpracování videa z digitální kamery.

V dalším z článků pojednávajících o 64bitových počítačích budeme porovnávat výkon 32bitových aplikací ve srovnání s 64bitovými aplikacemi a rozdíl ve výkonu mezi 64bitovým a 32bitovým hardwarem obecně.

Zájemci se na náš 64bitový Linux desktop mohou přijít podívat v otevírací době přímo k nám do Linux Shopu.